Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+13 neviditelných
(O)trhané marionety
datum / id20.02.2016 / 464868Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno753x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
(O)trhané marionety

Polévka

Dvanáctá. Polévky už nabírají varu, už vykuřují své signály, víří nudlemi a knedlíčky. Unaveným jdou ještě příběhy páteční noci pod víčky. Až je povolají ke stolu, budou těmi knedlíčky silnit svá játra nebohá.


Dekameron

Na Zlíchově jsou i cesty vyhublé zimou, chodců je pomálu. Možná jen jako za morových ran odjeli na svá venkovská sídla a povídají si teď pohádky o lásce. Dekameron chalupářů.


Žlutý auťák

Žluté porsche ťuká válců sonátu, jako žloutek vyloupnutý na svět škvíří v oleji cest. A v něm dva, on a ona, nejistí otázkou, co spíš: Nechat se svést, či svézt?


Písnička

Myslíkovou Španělka s písničkou jde jako ptáček. Na rtech veselé hvízdání a v očích teplo jižních krajů. Až z potulek večer slétne do hnízda hotelového pokoje, možná svému Estebanovi uchystá chvíli plnou tajů. A taky povyku, zámlk a štěstí řinoucího se na svět. Ale to už je docela jiná písnička.


Nepřízeň času

Nekonečno nábřeží a jehličky únorového deště. A vichr, co kácí tabule kaváren, ten tu chyběl ještě. Jen ať si člověk sáhne na nepřízeň času, ať mu mistrál rozfouká mléčnou pěnu z latté. A můžeš se tomu bouřit, do ztráty hlasu.


(O)trhané marionety

Tuláci hledají před tím náhlým zimobitím útočiště v tramvaji. Opilí až na dno krabice pohybují se trhaně jako marionety. Hlučí, sluch mají stoletých starců, ale hlasy ještě duní zbytky sil. Na zastávce Lihovar se vypotácejí, snad hledat kolem ruiny ztracený šmak.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

22.02.2016 10:24:04dát kritice tipLnice

zimobitím otrhaná ujídám taky ráda polívku

21.02.2016 09:45:26dát kritice tipMovsar

díky za čtení a zastavení. polívky, zdá se, nám jedou všem. kočkodan navrch přidal mozaiku s mírně detektivním závěrem. aneb po kalašovsku: vra hskrývá tvář.

20.02.2016 23:08:32dát kritice tipMKbaby

Hleďme ho, Pražáka, jak pěkně píše :-)

Zejména ta pasáž, ze které čiší autorův positivní vztah k polávkám :-P

20.02.2016 18:58:19dát kritice tipKočkodan
Myslíkovou ulicí se jako vichr řítí žluté Porsche. Tulák za volantem si pohvizduje písničku, v žaludečních šťávách plují ještě horká písmenka, pomalu ztrácejíce své nožičky a bříška. Svým morovým ranám – manželce a tchýni – zasadil poslední rány a ručka vidiny relaxu ho nyní něžně táhne na venkovské sídlo.
20.02.2016 17:42:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kouřové signály polévek, to je výstižné, muži je rádi detekují, a tvůj Esteban mne rozveselil.../T.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.