Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Imprint

22. 02. 2016
6
7
626

Kdo smyje hříchy otců, jsou-li hluboko vyryty do jejich synů! Vojtěchovi byl souzen otec, posedlý odpočítáváním času. Pravděpodobně nějaká zvláštní úchylka, vrozená či získaná během života, to není podstatné. Koneckonců výsledek byl jediný, přeneseme-li se do minulosti ... malý Vojtíšek si v koupelně čistí zuby a otec s hodinkami přes dveře křičí: "Máš ještě dvě minuty!"

Tehdy Vojtíšek ví, že musí zvýšit tempo, protože je teprve u šestky vlevo dole.

"Zbývá minuta deset vteřin!"

Dítě se dusí pěnou ze zubní pasty s bělicím účinkem a zvýšeným obsahem fluoru, protože si netroufne promarnit cennou vteřinu vyplivnutím. Kartáček vibruje jako šílený po sklovině a otec přes dveře vynáší jeden rozsudek za druhým: "Deset, devět, osm, sedm..."

Rychle vyplivnout břečku do umyvadla, mohutný doušek čisté vody, vypláchnout a vyhodit.

"Stop, konec, všeho nechat, všeho nechat!" Otec se dere do koupelny. "Otevřít!" zavelí. Potom svítí baterkou synovi do úst a hledá chyby. Vše je v pořádku, otec pozdvihne hodinky, modlu, a nahlásí Vojtíškovi: "Dnes dvě minuty čtyřicet osm vteřin!" a tváří se, jako by naměřený čas při čištění zubů byla ta jediná podstatná věc v životě člověka.

Ale to nebyly jen zuby, je přeci tolik dalších měřitelných činností, jejichž odpočítávání činí otce šťastným. Vojtíšek žil ve jménu otce i syna i svatého limitu. Snídaně, oběd, večeře, oblékání, obouvání, mytí nádobí, Vojta si sotva dovedl představit jediný krok, který by mu nebyl měřen.

Otec potom odešel na věčnost i bez měření, ačkoliv je docela dobře možné, že v jeho případě měla zubatá namísto kosy stopky, aby se mu lépe umíralo. Vojta se vrátil z krematoria s urnou a  ocitl se ve vzduchoprázdnu. Nějaký čas se pokoušel žít bez měření, ale přepadaly ho záchvaty paniky. Ani metronom nepomáhal. Po půl roce z něj byla troska a vypadalo to na nesvéprávnost.

Toto jsou viny otců, hluboko vryté do jejich synů i po smrti. Snad jen občas se jakási vyšší moc smiluje a sešle spásnou myšlenku, aby se hroty zla otupily a posílila se naivní víra ve spravedlnost. V případě Vojty to však nebyla ani tak vyšší moc, jako nápad. Nápad prapodivný, leč funkční. Vlastně umožnil Vojtovi vrátit se k původnímu životu. Díky nápadu se na stole ocitly přesýpací hodiny a v nich, namísto jemného písku, přesýpal se popel z urny. Tři minuty sem, otočit, tři minuty zpátky, otočit... Otec opět odměřuje synovi čas.


7 názorů

Lakrov
03. 03. 2016
Dát tip

Ten nápad je sice trochu morbidní, ale namohu říci, že nezajímavý.  Textu, tvořícího povídku na tot tém je však dle měho názoru přiliš málo.  Takhle to vypadá spíš jen jako poznamenaný námět.  Představuji si, že v "hotové" povídce,  která by z tohoto námětu mohla vzniknout, by závěrečné odhalení časoměrného  média mělo být podáno jako překvapení, a ne takhle přímočaře.


Markel
23. 02. 2016
Dát tip

dobře jsem si početla, konec mne dostal *


Diana
23. 02. 2016
Dát tip

I mne oslnila ta pointa! ***


Kočkodan
22. 02. 2016
Dát tip
Já vůl si zapomněl změřit, kolik času jsem strávil s tvým dílkem! Sypu si popel na hlavu... Pointa perfektní, však já na ni jako vždy číhal.

Gora
22. 02. 2016
Dát tip

Skvělé čtení....                                                                                  /T.


Prosecký
22. 02. 2016
Dát tip

? Stylově nejasné. Musím si ještě nechat projít hlavou.


výborné řešení...:o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru