Ukolébavka na dobrů noc

Vzniklo to původně pro synovca, co chtěl ukolébavku, ale mám pocit, že to dopadlo jak jarmareční píseň či balada, jen to nekončí smrtí některé z hlavních postav. Synovcovi sa to lúbilo a chtěl to po babičkách, čímž mne uvedl do rozpaků.  :-) Z hlavy sem pak lovil, jak ta původní verza byla, abych to hodil na papír. Je to kostrbaté, ale autentické, tož tak vzniká i teď postmoderní městský folklór. :-)

Hajaji hajaju

co to píšeš šohaju?

Píšu dopis tým Švédom

ať ju pošlů už dom.

Bude to písmo hrozně dlúhé

že není stejná jak ty druhé.

 

Rozhodla se děvčiča, že to zkusí

studovat kdesik v tem Erasmusi

a že byla tuze přehezká

poslali ju páni do Švédska.

 

Odjela děvčica na tú univerzitu.

ona je už tam a on zostal tu.

A tož sa ten šohaj súží

lebo po ní furt jen túží.

 

Děvčico ze Štěpnic

chybíš mu čím dál víc

tož ale věří tomu

že sa vrátíš domů.

 

Je už jak podójený

smutný a omámený

Otrávený jak malajský šíp

vzpomíná jak kdysi bylo líp.

 

Rozbitý jak cigánské hračky,

pod očama už má váčky.

Je sám jak svatý za dědinů

nechce totiž žádnů inů.

 

Jedinů kontakt s ňů je z teho fejsbuka

a říká si furt lepčí jak drátom do oka.

Má jí plnů hlavu, aj je v každém snu

pokud nemá zrovna noc bezesnú.

 

Hajaji hajaju

na co mysliš šohaju?

A tak myslím na tečku

s tú folklorní notečků.

 

Na to aby jí ve zdraví

to učení lezlo do hlavy.

Ať sa jí tam nic zlého nestane

tož dajte nám na ňu pozor děkane.

 

Ať nemosíme banovat

že tam jela studovat.

Tož to vám pišu z Hradiště

a zbytek si nechám na příště.

 

---