Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Václav Líšek

18. 05. 2016
22
79
7039
Autor
Gora

 

Václav Líšek

 

 Nikdo na něj nečekal. Víčka pomrkávala zahlcena nezvyklým přívalem slunečního svitu, zadek rozbolavělý z rozlučky s ostatními spoluvězni, kteří na rozdíl od něj dál tvrdli v base. Hubený cikán nejistým krokem šel  směrem k vlakovému nádraží. Přemýšlel, co dál. Rodina žádná, jen pár známých. Vlastně má z vězení doporučeno vrátit se na místo trvalého pobytu. Sám pro sebe se uchechtnul: tak, to je obecní úřad v Prachaticích. Koupil si tedy jízdenku do Prachatic. Zbytek cesty dojde pěšky, na to je zvyklý. Navštíví sedláka Josefa, u kterého bydlel před nástupem do vězení. Celým dosavadním  životem proplouval se střídavým úspěchem, jen namísto práce raději kradl. Teď musí s lumpárnama skončit, ve vězení trpěl kvůli drobné postavě a  sloužil jako poskok všem na cimře. Taky po nocích. Raději nevzpomínat! Zadýchaně se zastavil u cedule označující název vsi.

Vesnička Miletín, jak si ji pamatoval z doby před třemi lety, se nijak nezměnila. Zchátralý statek na jejím konci nemívá vrata zamčena. Vešel do dvora. Pes ho ještě poznal a vrtěl chvostem. Václav se tak nepozorovaně dostal do světnice. Na posteli se ve špinavých peřinách válel  Josef, starší prošedivělý muž. A pod ním ležel jiný, mladší, neznámý chlapík. Nebylo mu vidět do obličeje, protože ležel na břiše.

„Do prdele, co tady děláš, toho psa nakopu, jak to, že tě pustil přes dvůr?“

„V prdeli právěs byl, Pepo, a na Azora jsem bejval hodnej na rozdíl vod tebe, tak neštěká.“

„Hele, já už tu bydlím s Fandou, tak vystřel, odkud jsi přišel!“  Fanda si oblékal kalhoty a celý rudý odešel do vedlejšího pokoje.

„Koukni, koupil jsem ti pěknej šampon.  Mám u tebe taky svý hadry.“ Václav vylovil z kapes  bundy křiklavě červenozlatě zabalený dárek a postavil jej na stůl. „Celou tu dobu v krimu sem se na tebe těšil. Jak zase spolu budeme hospodařit. Pepíku, vždycky jsi přeci říkal, že se ti moc líbím.“

„Zloděje, co mi tahá na statek kradený krámy, tady nepotřebuju. Policajti mi prohrabali celej sklep s uhlím, jak hledali tvůj lup. A tý vostudy! Věci jsem vyhodil. Že sedíš za elpíčko, tos moh nakukat tak svý mámě, kdybys ňákou kdy měl, a ne mě. Jó prej loupežný přepadení, a zatím zlodějny, kde se dalo!“

„Koukni na ten bordel tady, nikdo ti tak neuklidí jako já, to přece víš. Pepo, a mám hlad,“ škemral o slitování Václav. Po drobné snědé tváři se pomalu rozkutálela slza. „Dyť tu můžem bydlet ve třech, místa máš na statku dost.“

,,Šmejde, vypadni a už se tu neukazuj. A tohle si vem, nechci od tebe nic!“ a strčil dárek Václavovi zpět.

Když pes spatřil  Josefa, začal na navrátilce dorážet jako šílený. Bál se neštěkat. Václavova naděje vrátit se na místo, kde bydlel před uvězněním, se rozplynula. Jeho staré pantofle teď nosil ten nový. Václav odešel ze statku. Nedokázal ovlivnitkutálení slz.Zastavil u okresní silnice.

Ještě tu noc si stopnul dodávku a přespal na faře  spojené s klášterem v blízké větší  obci.Poskytovali zde azyl náhodným nocležníkům. Druhý den vyprávěl matce představené Františce o svém mládí, prožitém v dětském domově. Zavzpomínal také na svůj pobyt v Anglii, kam se na pozvání charity po revoluci dostal a kde pracoval v rodině protestantského faráře. Řádové sestry mu daly šanci vypomáhat v klášteře za stravu a bydlení, avšak jen na dobu tří měsíců. Mezitím měl hledat zaměstnání a ubytovnu. Také mu pomohly s vyřízením sociální dávky, jak Václav říkal: na přežití proti chcípnutí.

  Uplynul  měsíc od doby, kdy byl propuštěn z vězení.  Blížilo se datum dvacátého - den výplaty dávky. Při první návštěvě Prachatic šel Václav s penězi v kapse uličkou okresního města, a v jedné z výloh  blikal  nápis NONSTOP HERNA – KAŽDÝ VYHRÁVÁ. Blesklo mu hlavou: „Když každý vyhrává, tak taky vyhraju. Pak se vrátím na statek k Pepovi. On bude rád, koupím třeba televizi.“

Václav ještě nikdy nehrál automaty, barman mu vysvětlil, jak na to. Za dvě hodiny prošustroval celou svoji dávku. Neměl peníze ani na autobus. Jako oukropek stál u silnice s hlavou skloněnou k zemi.

Zastavil mu muž středního věku v pracovní dodávce. Na krajnici viděl hubeného chlápka středních let se  svěšeným rameny. Nestopoval. Přesto mu zastavil a on se usadil vedle. Celou cestu v autě Václavovi stékaly slzy.  Řidič jménem Pavel Stárek se občas úkosem kouknul na obličej nešťastníka vedle sebe.  

„Chlap, a brečí mi tu jako ženská…co se ti stalo?“

„Okradli mne prachatičtí cikáni o dávku. Nic mi nezbylo,“ popotahoval Václav a nudli si otřel do rukávu. „Nemám na tabák a na jídlo, pane.“

„Máš kliku, právě jsem si chtěl koupit svačinu. Stavíme se ve vsi v obchodě. Udělám ti nákup, abys konečně přestal řvát. A hele, tady máš moji vizitku. Pracujeme na stavbách, přidavač by se mohl hodit. Kdybys potřeboval práci, zavolej mi. A jak se vůbec jmenuješ?“

„Václav Líšek. Kupte mi v krámu pecen chleba, paklík tabáku, máslo, kafe Jihlavanku a sušenky Disko, ale né čokoládový. Ty druhý, ty mám rád.“

Řidič si udiveně změřil drobnou figuru Václavovu a údivem zafuněl.

„Na to, že jsi střízlík, sníš toho požehnaně… a já se jmenuju Stárek.“

„To bude tím, že jsem vyrostl v děcáku a často měl hlad. Tohle mám na jeden večer, pane.“

„Umíš něco dělat, ne jen jíst?“

„Uklízet.“

 

 Po třech měsících, kdy se odehrával téměř stejný scénář s házením peněz do automatu, řekla sestra představená Václavovi, že déle u nich nemůže být, ať si najde něco jiného. Poprosil ji, aby zatelefonovala muži se stavební firmou, zda by pro něj neměl práci a ubytování. Ještě to odpoledne přijel a Václava odvezl. Po domluvě s majitelem víkendového domku, který právě rekonstruovali, jej prozatím ubytoval zde. V jedné místnosti bylo možné přebývat. V dalších byly oklepané zdi. Václav dostal za úkol dům vyčistit od omítek navrstvených na zemi. Vařič na kávu i elektřina v domku fungovaly, tak mohl popíjet svůj oblíbený nápoj. Nechyběla samozřejmě taška s pecnem chleba, tabákem i Disko sušenkami. Stavbyvedoucí Stárek nechal pracanta v domku a slíbil, že druhý den přijede s čerstvým nákupem, chata byla totiž na samotě. Václav ho požádal o tužku a papír, tak mu tam nechal starší zápisník, co vozil v brašně. Odjel.

Druhý den po poledni se na stavbu vrátil s novou várkou jídla.

Bylo krásně, za dřevěným plotem domku se tyčila obrovitá lípa, jejíž korunou dopadaly paprsky jen přitlumeně. Ale na co vlastně dopadaly? Pod staletým stromem byla postel zvnitřku domku, a v pruhovaných peřinách slastně oddychoval človíček, Václav.

Stárek překvapeně zakroutil hlavou a potichu vystoupil z auta. Obešel rozestlané lože a vešel do chaty.

Nevěřícně hleděl na naprosto vzorně vyčištěné místnosti od stavebního odpadu,  vypadaly velmi dobře. Zašel i do koupelny a na záchod. Neuvěřitelné.

„Pane Stárek, dovezl jste mi ten nákup? Mám hlad. Nemám co kouřit.“  Za Stárkem, mezi pootevřenými dveřmi,  stál Václav a koukal očima zpráskaného čokla.

„Vašku, máš tady vzorně uklizeno, chválím, a nákup pro tebe taky mám. Jen mi pověz, proč jsi spal venku? Co kdyby v noci začalo pršet?

„Pojďte, půjdeme ven, já vám to povím až na zahradě.“ A cestou kolem žumpy odklopil Václav poklop na ní.“ I žumpu jsem vynosil. Je čistá, pane.“ Posadili se na lavičky u domku.

„Tak povídej, tady máš tabák a mluv, tos musel dělat celou noc, chlape bláznivej,“ kroutil ještě stále hlavou Stárek.

„Začal jsem v bejvalý kovárně. Mezi prkny v podlaze byla díra a chtěl jsem z ní vyškrábat  zbytek omítky. Vytáhnul jsem odtud sušenou slepičí nohu. To je pro cikány zlý znamení. Kovář nebo jeho žena často uměli čarovat. Už jsem v tomhle zakletým domě nemoh spát. Když jsem k ránu vše dodělal, vytáh jsem tu postel ven a spal tam, dokud jsem neslyšel bouchnout dveře, jak jste přišel, pane, vy.“

„Ty se mi asi zdáš, Vašku. Uvař nám kafe, ať tady nesedíme naprázdno.“

„Já už dovnitř nevkročím, tak ho uvařte vy.“

Stárek zmizel v chatě a za chvíli nesl ven dva hrnky s kávou. K jeho úžasu měl Václav sbalenu svojí tašku i s čerstvým nákupem.

„To kafe si s vámi ještě dám, pane mistr, ale já musím do Prachatic. Už za pět dní dostanu svoje peníze na sociálce. A než tam odsud pěšky dojdu, to bude trvat.“

„Neblázni, Vašku, já tě tam potom dovezu, přeci nepůjdeš od Budějovic pěšky do Prachatic!“

„Kdepak, já musím zajít do tý herny, mají tam slosování s výhrou, televizí. Myslím, že vyhraju, cejtím to v kostech. Půjdu zpátky na statek.“

Mistr dal Václavovi pár stovek za odvedenou práci a pozoroval, jak se jeho drobná hubená postava ztrácí v dálce. Nesl  dovnitř prázdné nádobí a všimnul si bloku, který tam na stole ležel rozevřený. Nedalo mu to a začal číst řádky, které vypadaly jako dětskou rukou psané.

Můj milý Olivere,

Moc na tebe vspomínám. Ty na mne taky vspomeneš? Myslím, že jo, šeptal si mi, že se tě moc líbim. Máš hezkí dcerky a manželku. Těm by asi vadilo kdybysem jim napsal, jak si mi ho někam každou noc strkal. To nechceš přeci. Přeci si pastor. Tví nadřízení by se taky divili i ovečky.

Sem v Čechách a nemám kde bydlet. Taky mám každej den hlad. Pošli mi peníze na obecní úřad Prachatice, jo. Méno víš, Václav Líšek.

 

Stárek zamyšleně zaklapnul blok. Váhal, zda Líška stihnout a zapomenutý dopis mu dát, ale kdo ví, kde mu již mohl být konec.

 

  Slunce svítilo vlídně na cestu všem tulákům.

 

 

 

 

 

  

 


79 názorů

Gora
06. 07. 2016
Dát tip

Nesmíš to o vyvrhelích brát nějak osobně/úsměv hodně široký/


Kočkodan
06. 07. 2016
Dát tip
Už je mi tedy jasné, proč ke mně chováš určité sympatie. (mrk)

Gora
06. 07. 2016
Dát tip

Kočkodan: mé srdéčko vždy bylo nakloněno vyvrhelům a tak podobně/úsměv/...Václav byl pověrčivý jako každý cikán...děkuji moc


Kočkodan
06. 07. 2016
Dát tip
Potvrdil jsem si mne již dávno známý fakt – že máš dobré srdéčko. Vím, nejedná se o vysloveně literární hodnocení. (mírný úsměv) Václavovo přespání pod stromem jsem si mylně vykládal tím, že se v minulých třech letech musel zdržovat až příliš často v interieru.

StvN
27. 06. 2016
Dát tip

V pohodě.


Gora
27. 06. 2016
Dát tip

StvN: nevím, co napsat. Jsem překvapená. Díky.


StvN
27. 06. 2016
Dát tip

Prokousal jsem se přes poměrně táhlý úvod a musím říct, že druhá polovina textu mě vtáhla. Jak si začneš hrát s dialogy, tak to má hned lepší spád. Musím říct, že mluva postav odpovídá jejich charakteru, což je fajn.


Gora
02. 06. 2016
Dát tip

Nevím, na povídkách mi záleží, a jediné, co mne odradí pokračovat je nezájem lidí, tak to tak ber:))). Netvrdím, že je to kdovíco...snad se časem zlepším. Dík!


careful
02. 06. 2016
Dát tip

...jsem to teď přehodila za tvůj koment...jsem tam něco dodávala... hele fakt si dej poradit...tihle plusovači většinou sami píšou bídně a hádala bych, že minimálně půlka lidí, co ti dala tip by ho nedala, kdyby tohle sesmolil někdo jiný...já vím, jaký je život...když píšu něco přímo ze života, je to vyprávěníčko a ne povídka


careful
02. 06. 2016
Dát tip

..nebo se, Goro,  přestaň upínat na příběh a pohraj si s poetikou... to by ti mohlo jít líp než tyhle jako realistické vyprávěnky...jsi možná naprosto  opačný případ než ta ann17


Gora
02. 06. 2016
Dát tip

Careful: díky za dodatečný komentář. Věřím tomu, carie, že čtenáři asi mají nějaký důvod ke čtení mých povídek. A zda má být V.Líšek vtipné či dojemné? To nechám na nich, oni vědí, co si z mých vyprávění vybrat: každý dle sebe, protože je v nich život a ten obsahuje všechno. Díky ti.


careful
02. 06. 2016
Dát tip

Mně ten komentář od Zdendy děsně rozesmál... má v mnoha věcech fakt pravdu... na tom příběhu je toho přitaženo mnoho a vlastně není jasný žádný záměr ani jestli to má být dojemné, nebo vtipné, nebo jak to má vůbec působit... ale pobavil mě hlavně fakt, že ten komentář působil tak, že dal víc práce než celá povídka... Goro já myslím, že mnohem líp ti jdou básničky... já bych se být tebou soustředila spíš na ně a na povídky se vykašlala... ale je teda svým způsobem zábavný je číst...ne kvůli obsahu, ale i kvůli tomu kolik v nich je různých chyb... je to skoro učebnice jak to nedělat. A pošlu avíz ať si u Zdeňouška šplhnu a okomentí mi Výtah do sklepa, páč mě zajímá jeho názor...páč ten jestli řekne, že je to dobrý...nebo aspoň ucházející, tak tomu budu už fakt i věřit:D


Gora
28. 05. 2016
Dát tip

Movsar: mám vážně radost, že jsi početl a dočetl:))...děkuji


Movsar
28. 05. 2016
Dát tip

čte se to dobře, téma je mi blízké, takže určitě T


Gora
25. 05. 2016
Dát tip

Cleb: děkuju za zájem...nevylučuji někdy pokračování, mám teď rozepsanou novelu /Lánov/, tak chci nejprve dokončit... Dík!


Cleb
25. 05. 2016
Dát tip

Václav je zajímavá postava. Zajímalo by mě, jak to bylo dál - bude pokračování? 


K3
22. 05. 2016
Dát tip

To víš, že Ti rozumím. :)


Gora
21. 05. 2016
Dát tip

K3: to byla humorná nadsázka, víš přece, co mám na mysli...


Gora
21. 05. 2016
Dát tip

Oldjerry: děkuji mockrát:)


K3
20. 05. 2016
Dát tip

Já se teda za staromilce nepovažuju, ale je fakt, že starý stromy a lidi mám rád, to jo.


Oldjerry
20. 05. 2016
Dát tip

Já to nebudu rozebírat. jen si tě dám do oblíbených....


okoloidúci
19. 05. 2016
Dát tip

Zdendo, ako od človeka vzdelaného a kultivovaného by som čakal, že budeš ľahšie znášať odlišný názor a kritiku. na oboje bohužiaľ reaguješ ako náfuka a grobian, štýlom nie nepodobným štýlu najplodnejšieho a najsebavedomejšieho autora tohto portálu. škoda.

Goro, viem si predstaviť Tvoje pocity po Zdendovej „kritike“ z pol desiatej. aj preto som sa tak ostro voči nemu vymedzil.

vidím to tak, že kritika nemá dielo ani autora znevažovať a brať autorovi vieru vo vlastné sily a zmysluplnosť jeho snaženia. áno, kritika môže byť ostrá ako britva, no zároveň má byť vecná a podporná. autora nemá devastovať, ale dvíhať a podporovať. chcem veriť, že to časom pochopí aj Zdenda.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

aleš-novák: optimisto, díky:)))


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

K3: děkuju ti také za trvalou náklonnost, my dva jsme si něčím podobní, jsme takoví ti "psavci ze starších časů", jak by řekla třeba Vigan, takoví staromilci:)))

U mne bohužel nejde o styl psaní, to slova, ty příhody, jsem já, můj život, myšlenky. Takže až jednou s pomocí vás všech vytvořím styl, měl by se dotknout čtenářů jako kombinace mne a osvojeného řemesla. Díky.


vynikající diskuse!!! ale hlavně se nesnaž všechno, co ti kdo radí, přebírat.

To, co dnes může někdo brát jako nedostatek ( přeskakování z místa na místo, moc rychlý děj...) bude v padesáté tvé povídce považováno za tvůj osobitý styl.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

okoloidúci: máš pravdu v tom, že podobné, tebou citované, hodnocení  z té půl desáté dopoledne autora uvrhnou do jisté beznaděje: konkrétní rada nikde a jen povzdech jakože strašný...to nemáš chuť se ještě do něčeho pouštět a říkáš si, zda není čas to vzdát..

Jsem moc ráda, že zájem o psaní převýšil rozdílné názory a způsoby chování nás, Písmáků...děkuju  všem za dobrou diskusi...


K3
19. 05. 2016
Dát tip

Já ještě taky něco připíšu. /Teda ten Zdenda se rozjel./ Ale řekl bych, že to je jedna z nejlepších kritik co jsem tu za těch pár let čet. Jenom přirovnání: Bob Dylan - Rolling Stones. Oba jsou skvělí, ovšem zatímco R.S. vlastně žijí z podstaty svých bývalých velkých hitů a svého jedinečného stylu, Bob celou svojí kariéru hledá nové směry. Mnohdy narazil a málem padl, ale vždycky vstal a přišel s něčím novým i když se mu to třeba nepovedlo. Proto je, co se týče tvorby a přínosu,  mnohem víc uznávaný. Takže ti medvědobíjci mají dost pravdy třeba v tom, že se nemáš nechat omámit počty tipů. Seš fakt asi nejvědší sběratelka tipů. To Ti přeju, ale nenech se omámit a samozřejmě ani otrávit. A třeba Jesse H. ? Tu její radu si vem k srdci, protože má cenu zlata. Ano, něco si přidej, bude to víc Tvoje.

Měj se. A T.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

agáta: takovéto rady jsou fakt potřebné, cítím to jako velký přínos těm, kdo mají snahu vylepšit psaní


okoloidúci
19. 05. 2016
Dát tip

nebol by to Zdenda, aby si nekopol do „okoloidúcího, malého ďábla“ :D, ktorý „jde okolo a pokouší, našeptává medovým hláskem, že není třeba se snažit, není třeba se učit, vše už je hotovo, a když ne, tak se to udělá samo, dokonalost se přece nedá zlepšovat a co znamená názor toho nebo támhletoho“.

takýto úvod Zdendovej obsiahlej kritiky by bol namieste, keby bol pravdivý, keby niečo z toho okoloidúci naozaj napísal. lenže okoloidúci napísal Gore niečo úplne iné: že jej radí nepočúvať poučujúcich všeználkov, že zdokonaľovanie svojich textov má postaviť na svojom talente, intuícii a skúsenosti a že sa nemá nechať odradiť hodnoteniami a „radami“ neprajných kibicov.

napriek tomu si cením, že Zdenda dal tentoraz konkrétnu a obsiahlu kritiku namiesto povýšeneckého a zhadzujúceho osobného názoru, ktorý tu vyšplechol dnes o 09:36:53: „Mas dobra temata a pises dostatecne dobre, aby se to dalo cist. Rikal jsem si, ze je nadeje, ze jednou napises neco opravdu dobreho, ale prestavam tomu verit.“

po poslednej obsiahlej Zdendovej kritike je možné porovnať predstavu autorky s predstavou Zdendu.

môj osobný názor je, že väčšina Zdendových výhrad sú bezvýznamné „prkotiny“. nič zásadné som v nich nenašiel a Zdenda mi nimi potvrdil, že takéto rady Gora nepotrebuje, že pri zlepšovaní svojich textov si sama objaví, kde ubrať, kde pridať, kde čo zmeniť...

skrátka a dobre, keď dám na jednu misku váh Gorin text a na druhú Zdendove hodnotenia a rady, vidím to tak, že Gorina strana váh tú Zdendovu jednoznačne, presvedčivo prevažuje.

Gora, máš zjavne talent, a toho sa prosím drž!


agáta5
19. 05. 2016
Dát tip

super kritika od Zdendy, klobouk dolů ... čtu, učím se, píšu si za uši  (vážně!)


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Důležitější je, abych byla s těmi dílky spokojená já sama:), pak se uvidí...


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Zdenda: děkuji, v některých věcech byl můj záměr jiný, třeba: pes je statkáře, slovo nynější je špatně použité, pak dovysvětlení, že fara + klášter jedno jsou, automaty začal hrát, aby si výhrou koupil zpět přízeň statkáře a uvěřil ve své jednoduchosti reklamě, že každý vyhraje...je toho hodně a je to blbý, že si můj čtenář musí tyto věci všelijak domýšlet. To je právě ta ošidnost angažovanosti v příběhu, kdy se mi zdají věci jasné a srozumitelné, protože je sama znám jako prožité. Tohle je první povídka zde, kde nevystupuji jako Irma, jinak jsem "hrála" ve všech.

Takže mám na čem pracovat, jasná věc. Jo a těch spokojených /tipujících / čtenářů bylo u Aslana přes třicet: dohromady asi jeden tisíc. 

Milí čtenáři mých věcí /velmi nedokonalých/, překvapujete mne, jsem vděčná za váš zájem.

Zdendo, vážím si férového jednání, díky za vše. 


Lnice
19. 05. 2016
Dát tip

smutné ale věčné téma.., mně se četlo dobře.-)


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Gerty: ten člověk se dále pohybuje po místních trasách pěšky, občas drobné krádeže, stále/pokud jsou prachy/ prohry v automatech... nedokážu nic sesumírovat optimistického, to ta cesta se sluncem nad hlavou je nejlepší možný konec. Děkuju ti za návštěvu.)


Gerty
19. 05. 2016
Dát tip

Největší problém vidím v tom, že to k ničemu nedospělo. Konec je úplně otevřený - nabízí haldu možností, jak by se příběh vyvíjel dál, anebo taky možnost, že se to nebude vyvíjet nikam.


okoloidúci
19. 05. 2016
Dát tip

Goro, ak Ti smiem poradiť: drž sa svojho štýlu, nedaj sa zviklať kritikmi ako careful, Zdenda, Lakrov. nech si oni píšu svoje opusy podľa svojich predstáv, Ty sa prosím drž svojich.

píšeš výborne. nepochybujem, že dokážeš písať ešte lepšie. na to, čo to presne znamená, prídeš sama, netreba Ti rady kibicov. tie Ťa môžu skôr odradiť a/alebo zviesť z Tvojej osobitej cesty. 


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Kolobajda: díky za komentář, ano, oni říkají to, co myslí, že my chceme od nich slyšet...ta frekvence je prostě daná, i když znám třeba romského faráře či hospodského, fajn lidi, ale odlišná mentalita...


Kolobajda
19. 05. 2016
Dát tip

Vše, co jsem dělal - vším jsem byl rád. Na "sklonku mé pracovní kariéry", to již při invalidním důchodu jsem se nemohl nikde uchytit, jen jako mistr veřejně prospěšných prací. A zaměstnanci? - Většinou snědí. Vlastně před tím ještě u fy Kates mi cikáni prováděli výkopové práce. Zcela zodpovědně a vážně konstatuji:  Cikáni mají jiný způsob uvažování, jiný způsob reakcí - s inteligencí to nesouvisí. Tupý nebo inteligentní - furt uvažuje na jiné frekvenci. A neznají pojem upřímnost a zodpovědnost. Tady ten Václav - já ho vidím před očima, akorát ten "můj" se jmenoval Mirek.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Lakrov: děkuju moc za komentář, jsem ráda, že příběh zaujal. S etnikem je to tak, že jsem byla některými věcmi překvapena /pověrčivost/, přesto zde se jedná o muže, který vyrůstal ve většinové společnosti /i když v dětském domově, a tak citová plochost zde byla ještě výraznější než obvykle/, tak se v ní velmi dobře zorientoval. Ve svém životě dělal to, co mu přinášelo prospěch... děkuji.


Lakrov
19. 05. 2016
Dát tip

Při zmínce o ...rozbolavělém zadku... se otřesu hnusem a zároveň mi dochází,  proč se možná říká ...tvrdnout v base...  Všímám si, že tahle povídka je drsnější než tvé předchozí, pro mě je taktak  na hranici únosnosti.  Od "druhé stránky" je text na několika místech dost popisný.  To, kudy se ten příběh dál ubírá, mě ovšem zaujalo, překvapilo a snad  (skoro se to stydím říct) i pobavilo. Dost to totiž vystihuje mou představu  o myšlenkových pochodech zmíněného etnika.  Tip.  


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Jiorgos: ano, je to téma z polosvěta, který většinou  zůstává  lidem s jiným životním stylem utajen. Děkuju ti za čtení, opakované:))...a přízeň čtenářskou, i když  to není tvůj svět:)


Jiorgos
19. 05. 2016
Dát tip

Myslím, že to je obtížné téma, aby se jeho zpracování líbilo a zaujalo většinu čtenářů či čtenářek . Několikrát jsem si je musel přečít, abych se vyznal v jeho poněkud spletitém podhoubí, které mně osobně je naprosto cizí. O to víc je proto obdivuji  :-))!


careful
19. 05. 2016
Dát tip

Kdyby to ovládal mistrovsky, tak o tom dnes Gora nepíše, protože by o ničem nekalém vůbec nevěděla.:DD..A kdyby byl schopný dlouhopdobě šálit například  i mě, tak by to byl vůbec mistr.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Zdenda: děkuji, že sleduješ má snažení:))) Musím se jít postarat o nového bezdomovce, pak bych ti s dovolením napsala zprávu, v úctě Gora


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

careful: Aleš má pravdu. Václavovy mimikry jsou na profesionální úrovni.


inteligence není jen to, kolik škol dokáže někdo vystudovat. Inteligence je i schopnost orientovat se v prostředí a reagovat na jeho podněty. To Václav Lišek ovládl mistrovsky.


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Jesse: děkuju ti, chybky opraveny:))) Ten konec je ještě daleko optimističtější než skutečnost:(((


careful
19. 05. 2016
Dát tip

aleš-novak... vychcanost a inteligence jsou dost nesouvisející věci... opravdu inteligentní člověk, když je vychcanej, tak mu na to nejspíš hned tak nepříjdeš...pokud vůbec někdy. 


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

Aleš: jen primitiv, ale vyčůranej...


careful
19. 05. 2016
Dát tip

No, tak vidíš, že to bylo notně jinak než v tom příběhu. Tam Stárek působí opravdu jako někdo, kdo je patrně latentní sebevrah, nebo vyloženě touží po tom být okraden a obelhán, aby si měl nač stěžovat.:DD

 


Jesse H.
19. 05. 2016
Dát tip

Tak tenhle příběh se mi líbil, ta Tvoje stručnost mu tolik nevadí :-) Závěr mě teda zklamal, čekala jsem, že mu někdo ukáže cestu. Já vím, je to podle skutečnosti... ale přecijen tohle je Tvoje povídka, mohla bys do děje trochu sáhnout.

Pár chybek, co jsem postřehla - ten, co spí s Pepou, je jednou Fanda jednou Standa. A před přímou řečí "Šmejde, vypadni..." Ti chybí uvozovky.

Za mě tentokrát tip :-)


:o)

Václav rozhodně nebyl "neinteligentní", spíš naopak...


Gora
19. 05. 2016
Dát tip

careful: povím ti perličku: Stárek je můj manžel a nákupy jsem Líškovi dělala já osobně/proto přesný seznam/. Taky jsem ho odvšivila a můj muž  vykoupal, protože Líšek měl od nějakýho "přítele" tělo plný "muněk". Na tý stavbě nebylo co ukrást, jen makačka... Přeju hezkej čtvrtek:)))


careful
19. 05. 2016
Dát tip

Netvrdím, že to tak nějak ve skutečnosti zhruba někde být nemohlo. Pan Stárek může být existující postava, ale jde o to, že tak naivně a důvěřivě, jak je vylíčen, ho nevěřím...pokud to má dle storky být dospělý muž, co pracuje někde na stavbě, a tak už musel něco zažít:D... pokud se někdo chová takovým způsobem, tak si totiž koleduje o to, bý zavražděn...brát si cízí, podezřele vypadající a na první poslech nepříliš inteligentní osobu kamsi a on navíc podle té storky, mu asi ty výmysly i žere...kdyby byl vylíčen jako někdo, kdo má tak nějak od začátku jasno a je mu toho prostoduchého jedince sice líto, ale dává si na něj zároveň majzla, tak ok... tady působí jako skoro stejný blbec jako ten Václav...navíc mi není úplně jasné, co má ten příběh čtenáři říct... snad kdyby to bylo něco na způsob, že ani týpek, co tráví půl života za katrem, nemusí být třeba vyloženě špatnej, ale prostě jen neinteligentní a zvyklej na své koleje a prostředí... tohle skoro působí jako něco na způsob "takovým lidem nevěřte", ale tak to je snad každýmu, kdo není imbecil jasné a také by mu mělo být jasné, že tihle lidé o nějaké jistoty moc nestojí a nemá smysl jim vnucovat něco, co nechtějí.


aha, takže byly stejné...to se mi ulevilo, že jsem nenašel žádné rozdíly při prvním rychlém čtení :o)


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

Aleš: nebýt upozornění Kolobajdy, jsou tam dvě...díky moc:)))


co už :o)


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

Aleš: to víš, já kopírovala jako divá:)) jedna verze nestačí?


no vida...zrovna když mám trochu klidu, abych si pro porovnání přečetl i tu upravenou verzi, tak už je tu jen jedna...ta první, nebo ta druhá?


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

Evženie: máš pravdu, jako u mne vždy. Děkuju!


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

careful: Stárek je skutečná postava. Že je Václav cikán, je tam jednou, jinak 1x nadávka /šmejde cikánskej/ a jednou o prachatických cikánech lže...nadávku oprostím od cikánskej, zůstane šmejd:)

Opakovaná slova auto a omítka zkoriguji. Děkuju za názor a zastavení:)


Je to ze života. /T


careful
18. 05. 2016
Dát tip

Podle "jeho" stylu přemýšlení v některých částech by musel mít děsně nízkou inteligenci... což ovšem neukazuje nic o něčí povaze nebo tak...když je někdo mentálně na úrovni osmiletého dítěte, tak se tak chová...a když je bez dozoru, tak prostě dělá imrvére nějaké blbosti. Taky se mi zdá, že jedna postava je chvilku Fanda a pak zas Standa...

..to s tím rozbolavělým zadkem na začátku mi docvaklo ažppozději...vložená věta o tom, že narozdíl od něj stále sedí mi připadá jako zbytečná informace...to je snad jasný, ne?...myslím, že zbytečně x krát zmiňuješ, že je cikán..pak se taky místy divně skáče...jak by napsal Zdenda, tak by to byl možná námět na román... připadá mi to jen takové nahrubo rychle načrtnuté ... fakt kam kouknu, tam vidím něco co se dalo líp...třeba v jedné větě pod omítkou a zbytek omítky..pod omítkou v podlaze? ...jako jasný, je to přímá řeč, ale stejně...nebo třeba dovezu autem...autem je tam zbyčně...fakt koukám už jen nahodile protože takových věcíje tam opravdu mnoho...být jich tam pár, tak ok...ale tohle by chtělo přepsat tak na tisíci místech.

...a toho Stárka fakt nevěřím


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

agáta: dobří holubi se vracejí, tak možná:)) děkuji za čtení, cením si toho.


agáta5
18. 05. 2016
Dát tip

lidský osudy jsou někdy šílený... moc dobře napsaný, klidně bych četla dál :)


Marcela.K.
18. 05. 2016
Dát tip

Ne možná... i  já si to myslím, mnohokrát se mi to už potvrdilo. 


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

Marcelo, děkuji moc. Tvůj švagr má možná pravdu:)


Marcela.K.
18. 05. 2016
Dát tip

njn...můj švagr říká, že lidi se v podstatě nemění :-) 


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

Kolobajda: mám radost, jestliže příběh zanechá pocit. Opět ze života. Děkuji ti za první pomoc:)))


Kolobajda
18. 05. 2016
Dát tip

Kronikářka lidských osudů - výstižné... A tento příběh je HI-FI až mrazí ***


Gora
18. 05. 2016
Dát tip

okoloidúci: a ty jsi mi nakloněn:))) v úctě děkuji!


okoloidúci
18. 05. 2016
Dát tip

Goro, si skvelá kronikárka ľudských osudov, palec hore! ***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru