Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Paoliny kamínky

21. 05. 2016
3
9
1385
Autor
Movsar

Malá Rwanda v trávě

Na obzoru chalupa. Nad krovem se vznáší wifi signál a v komůrce plazmová televize. Jen tak je současnému člověku obyvatelná. (Na klimatizaci se pracuje.) Kolejemi v palouku doráží svým vozem až k vratům. Každá taková cesta žádá hekatomby mravenců, malá Rwanda v trávě. Děti mají žízeň, což se ohlašuje hlasitým vřískáním. Zas tam řežou na cirkulárce, kroutí hlavou sousedi. Kdepak, děti.. Je jim přistaven cecík coly, rozjíveny kofeinovým raušem převracejí stoly. Ale znáte to, děti.. Tak ještě vybalit kufry, dát péct torteliny, zapálit cigaretu, ale hlavně – připojit se k internetu!


Urinománie 8 Mpx

Možná lze nalézt paralelu mezi psím značkováním a novodobým focením na mobil. A tak se městem pohybuje nezměrné množství očurávajících digilidí a vše je už zmáčené fotozáznamem. Ne, neunikne nic! Urinománie 8 Mpx.


Paoliny kamínky

V tramvaji malá Italka. Koulí očima, dvěma kávovými zrnky, s tělíčkem hladové srnky. Máma jí ukáže, kde pracovali taky kameníci z jejich kraje. Jenže malá Paola si raděj hraje. A tak v puse cucá kamínky, co nám z nich kdysi její pradědové vysekali sochy svatých.


Hořčík pro Kamila

Čtu na přebalu knihy kladenského básníka Kamila: ženy točí píčou jako volantem. Kladno je region rázovitý a tamní básníci si servítky neberou. Na nedělní chvilku poezie to není a namísto Magnesie litery si bude muset Kamil pro zklidnění vystačit s hořčíkem.  


Livia

A jej mama je tiěž Livia, říkají si vzrušeně tři Slovenky. Brčky upíjejí sladkých limonád a z očí se jim řine chuť na diviaka. Na druhé straně řeky najdou hostinec, kde ho rituálně pozřou. Zda se šípkovou, nebo se zelím, to už se nedozvíme. Musí nám stačit, že jej mama je tiež Livia.    


Veselá misionářka

Na Andělu pestrá jehovistka. Stojan s četbou pro krátké jarní večery netáhne tolik jako její šaty. Co by na tu oslavu sytých barev řekl přísný Jahve? Ve svém světě se zlou by se potázala ta veselá misionářka: jen dým zápalné oběti by po ní zbyl. Ale měl by barvu duhy! Natruc.


Tahle země není pro opilý

Němcům zkojeným do chmelné blaženosti se těžko vystupuje z tramvaje. Tahle země není pro opilý, škytne jeden a kácí se k zemi jak socha diktátora. Ty seš přece nemotora, šlehne po něm jeho žena, zarudlá ve tváři, jako když dav kácí sochu diktátora.


9 názorů

MKbaby
23. 05. 2016
Dát tip

Jo, jo, soud... Jak říkal Vladimír Menšík: "Láska začíná tak, že se člověk cítí tak nějak sám, a končí tak, že by nejraději zase byl sám..." :-)

Tvé zápisky jsou velmi milé, vždy mne pohladí po duši :-)


Movsar
23. 05. 2016
Dát tip

díky, mkbaby, stázko. jinak zrovna tato série je sobotní, mk, to je takový sobotní rituál, cesta stejnými ulicemi, stejnými antiky a zápisy. odpůrkyně? a co odpůrci? (soud?)


MKbaby
22. 05. 2016
Dát tip
Když jde "normální" člověk z práce domů, přemýšlí obvykle nad tím, co se v práci podělalo, co koupit k večeři, v mém případě i nad tím, jaké svinstvo si zase vymyslela odpůrkyně a jak to nesou děti. Ty se díváš kolem sebe a užíváš si každý okamžik. Přes to všechno, co momentálně prožívám, jsem i já nepoučitelný optimista, ale tohle teď nějak nestíhám. A tak Ti závidím. Piš dál :-)

Movsar
22. 05. 2016
Dát tip

rwanda byla nejhorší masakr v dějinách rychlostí, jakou probíhal. 800tis. lidí za týden. tím "překonali" i osvětim. proto ten příměr.


Rwanda...opravdu? :o)


Gora
21. 05. 2016
Dát tip

Aha, na toho jsem nepomyslela...


Movsar
21. 05. 2016
Dát tip

nene, bouška


Gora
21. 05. 2016
Dát tip

Paoliny kamínky: tvé pozorovací miniatury mne vždy okouzlí. Kamil=Bednář? Tak ten hořčík místo magnezie... a poslední k popukání:)))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru