Manuál k zbláznění aneb 4 jednoduché kroky, jak zešílet

Přelomová studie vědců z helsinského Institutu pro duševní zdraví definitivně prokázala, že aby člověk mohl být šťastný, musí se nejprve zbláznit.

Ze stovek časosběrných pozorování, tisíců testů osobnosti a hloubkových rozhovorů vyplývá, že to zdaleka nejdepresivnější, co se vám může přihodit, je: být normální.

Patříte-li k 94 % populace stižených normalitou, nezoufejte. Nejedná se naštěstí o nezvratný stav. „Zdravý rozum nemusí být cejchem na celý život,“ uklidňuje profesor Ian Sane z katedry pozitivní psychopatologie a tvrdí, že zbláznit se nemusí být tak složité, jak to na první pohled vypadá.

„Mnoho lidí se domnívá, že když se chtějí pomátnout, neobejdou se bez predispozice ke schizofrenii, případně bez nákladné investice do halucinogenních drog. Ve skutečnosti však ke kvalitnímu šílenství stačí málo: plně si uvědomit svoji situaci,“ dodává povzbudivě Sane a ve své knize Všichni jsou letadlo, jenom já jsem blázen představuje revoluční sadu čtyř uvědomění, s jejíž pomocí může i zarputile vyrovnaný člověk přijít o rozum bez většího úsilí doslova během pár minut.

I vy se teď můžete prostřednictvím Sanova maniakálního kvarteta prouvědomět k blaženosti.

1. Nevíš, kdo jsi

 
Ideálním odrazovým můstkem k zešílení je přiznat si, že nevíte, kdo jste, kde jste se tu vzali, co tu děláte a proč.

Neví to nikdo.

Škola se to snaží zamluvit Zlatou bulou sicilskou, stélkami lišejníků a trojčlenkou.

Média tvrdí, že jsme tu proto, abychom nakupovali.

2. Realita neexistuje

 
Pokud už víte, že nevíte, kdo jste, rozhlédněte se kolem sebe. Uvidíte, že to, co vidíte, není skutečnost, ale pouze odraz vás samých.

Předpokládáte-li, že je většina lidí slušných a poctivých, tak jsou. Předpokládáte-li, že jsou to svině, jsou.

Když si myslíte, že je brokolice lahodný křehký zdroj železa, je. Když si myslíte, že je to odporný slizský ministrom, po kterém zvracíte… zvracíte.

Věříte-li, že dokážete vynalézt knihtisk, elektřinu a teleport, vynaleznete je.

Pokud jste uvěřili, že nemáte na víc než lovit před televizí ze spoďár úlomky chipsů…

Realita není.

3. Nikdo tě nezná

 
Nevyhnutelným důsledkem předchozího bodu je, že nemůžete nikdy nic a nikoho doopravdy poznat a nikdo nemůže poznat vás.

Nikdo vás nikdy neuvidí takové, jací doopravdy jste. Vždy jen takové, jaké vás vidět chce.

Nikdo nikdy nepochopí, jak se cítíte.

Jste víc sami, než jste si kdy troufli se obávat.

Každý jsme osamělá nakládačka ve své vlastní privátní zavařovačce. Cinkáme o sebe skly, seč nám síly stačí, ale nikdy se nedotkneme okurka okurky.

4. Všem jsi šumák

 
Dřív než na vás z bodu 3 stihne padnout splín, profesor Sane jedním dechem chlácholí: i kdyby vás ostatní poznat mohli, beztak byste jim byli ukradení.

Každý je tak zabředlý ve svém vlastním příběhu, v němž jste jen nepodstatnými vedlejšími postavami, že jste všem úplně volní.

Dokonce i pokud vás někdo miluje, miluje vás proto, že to dělá dobře jemu. Nemůže vás milovat kvůli vám, protože vás nezná.

Že se vám všechny 4 body podařilo naplno procítit, poznáte podle dočasné ztráty periferního vidění a sílícího tlaku na pohrudnici.

Zachovejte klid a dýchejte. Až bude tlak k nesnesení, zlomí se a náhle odezní. Zostří se vám zrak a ucítíte konejšivé sladko na měkkém patře. Někomu připomíná mango.

Blahopřejeme. To je šílenství.