Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dušičky

01. 07. 2016
9
1
1159
Autor
Markéta

Dušičky

 

Vykroč nás z cest, co k veškeré krajnosti

nicotně bezmezně po plece zlatobýl.....

Neléčí. Nehojí

v  hroznech nás oběsil

Počítám momenty,

ty, kdy jsme. Zlomeni...??

Svlečeni ze stromů, rosteme v kameni

 

                                               Podzime,

kdybys byl. Jednou a poprvé, ne víc než z doslechu

ne víc než z padnutí

Byl bys, ach, kdybys byl

slinou, co z dechu ti změnila v šepoty

kradená pohnutí. V mysli

a v citu ti nestačím

 

Říznout tak do mlhy. Nahmatat obratle

jediné z dušiček, posedlých nemluvňat

vdechnout ji,  zajíst ji, nechat v ní umírat

 

co zbylo z pláňat -


1 názor

agáta5
01. 07. 2016
Dát tip

říznout tak do mlhy... atakdále je skvostný... ses trefila do mýho cítění.. moc se mi líbí

počítám momenty, ty, kdy jsme. Zlomeni? ... páni  .. dostala jsi mě :)  moc pěkně poskládaný


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru