Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

z vějíře jeden ohyb

27. 06. 2016
11
11
921
Autor
agáta5

Starý železo, noviny, otlučenej nápis…
S prvním polknutím trochu strachu na patře
a pak už žádný litování.
Mnoholistá,
když vějířem se stávám,
ubude ze mě jedno přehnutí, jeden závan.
Na smutku nezáleží,
stejně tu vždycky byl, ač maskovanej do úsměvných rolí
a čas mu ukrajoval z největšího
a ukazoval na kohokoliv.
Sešel mi z mysli v časech,
kdy jsme hodovali.
Včera však zapřáhl svý koně.
Jeden po druhým mi huntovali záda, taky ruce
a spásali mou trávu,
ožrali mý kytky…
Hodovali sami, s vyceněnými zuby
a já se jen dívala,
jak všechno padá ladem.
V očích se jim perlil odraz vody,
(tý samý, kterou jsem tak milovala)
a obnažoval šílenství,
který se protáhlo až k patě domu
a táhlo sebou všechny moje špíny.

 

Zavírám oči,
tlačím je rukama, ohýbám řasy pod víčka…


...hledám


tu vodu.


11 názorů

lawenderr
20. 05. 2021
Dát tip

to je tak hezkýýý ... úplně zapomínám, jak píšeš ...


agáta5
08. 07. 2016
Dát tip

ano, šílené :)) díky kolobajdo


Kolobajda
07. 07. 2016
Dát tip

Šílené. Né-li šíleně krásně smutné...  /**


agáta5
28. 06. 2016
Dát tip

:)) nojono, někdy se člověk poztrácí, ale pak se zase najde... nejvíc potřebujeme vodu, aby omývala... všechno... a ty smutky, no to je hrozná věc.. jsem se potřebovala vypsat

díky za kuk :)

Evžo, hlídám, hlídám !!


baaba
28. 06. 2016
Dát tip

...nejdřív sběrný suroviny, pak strašení na patře (i když si neprozradila na jakým), posléze o cosi ubudeš a ono to zavání, nakonec pojednání o smutku a jako třešnička "odcházení" :c))

Já se fakt snažil, leč... skoro jsem se poztrácel :)


Hlídej si svůj pramen. /T


agáta5
27. 06. 2016
Dát tip

:))) jsi mě kapku zvedla náladu :)) jj, voda je v nás... a furt jí hledáme a a ... no jó porád :))   díky


agáta5
27. 06. 2016
Dát tip

díky, že jste nakouklil a něco si odnesli :)


gabi
27. 06. 2016
Dát tip

Mnoholistá,když vějířem se stávám,ubude ze mě jedno přehnutí, jeden závan.Na smutku nezáleží,stejně tu vždycky byl, ač maskovanej do úsměvných rolí

*


Gora
27. 06. 2016
Dát tip

Smutek v erbu tvém...krásně podané.                                          /T.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru