Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

chci jet do Paříže!!

10. 07. 2016
18
38
2415
Autor
agáta5

Ráno jsem vstala podivně klidná. Trochu s pocitem, že je to jen nějaká zkouška, jako bych byla v cizím těle.
A začalo to opravdu filmově.
„Dobrý den, paní Vondráková,“  zdraví mě zvědavá souseda odnaproti. Sjíždí  mou noční košili a culíky. Jo, nosím doma culíky.
Chvíli ji pozoruju a najednou mi vypadne z pusy:
„Kdybyste se místo toho věčnýho šmírování zbavila tý trvalý. Chemlonový kudrlny se už dávno nenosí, mrkněte se třeba na jútůbko…“
Sousedce vypadla z pusy houska, zalapala po dechu a zahučela do baráku. Ježkovy voči, co to dělám?! Ať si třeba chodí ve velbloudím kožichu.
Jenže den byl ještě v peřinkách. Všechno se na mě teprve připravovalo.
„Mamí, kde mám ty nový kalhoty?“ má pětadvacetiletá dcerka má radary namířený směrem ke mně. Do skříně se nepodívá, do pračky už vůbec ne, to dá rozum.
„Nejspíš jsem je dala včera na charitu.“
„Cože?!“  její skvěle nalíčená pusinka se otevírá dokořán. Nedbám a směle odjíždím do práce. Třeba půjde mé jediné dítě do školy v kaďatech.
„Ahoj, Alžběto, nevíš, kam se ztratil ten červenej šroubovák? Včera byl ještě v dílně,“ ptá se mě do mobilu můj skvělej manžel, sotva vlezu do kanceláře. 
„Sorry, vzala jsem si ho omylem do práce,“ odpovídám. Chvíli je ticho.
„Cože? Proč, proboha?" Můj drahý měl vždycky velký smysl pro humor. Loučím se se slovy, že mu ho odpoledne vrátím. Pa. Pa.
Otvírám počítač. Deset emailů od Josefa. Jo, Josef, to je velmi šikovný manažer. Sbírá informace a pak je prodává pod svým jménem. Vlezprdelka naší akciovky.
„Bětuško, přijď ke mně hned, jak dorazíš, nutné!“  ááá, mistr potřebuje naládovat novou municí. Zajímavé je, že jsme oba na stejné pozici, bohužel, já beru o polovinu míň, protože se málo snažím. Jo,jo.
„Už jsi prostudovala tu novou vyhlášku?“  Taky tě zdravím, pomyslím si.
„A ty?“ odvětím roztomile.
„Cože, ehm, jak, co?“ kulí očiska. Mlčím a čekám, kdy mu vypadnou. A pak se nadechnu.
„Hele, ty chytrolíne, vezmi zákon a ponoř se do něho, ju?“  Nic. Josefovi to nejspíš nedochází. K očím přidal i otevřenou hubu.
„Tak po lopatě, jo? Už mě sereš. Přestaň z lidí tahat rozumy a koukej taky něco dělat, slyšíš?“
Kejve hlavou. Že by rozuměl?
Odcházím dopít vychladlý kafe. Dneska je nějak lepší. Tamtamy se šíří kosmickou rychlostí. Ani ne za čtvrt hodiny vchází do mý kanceláře šéf.
„Bětuško, jak je to s tou vyhláškou? Můžeme to rozjet?“  hihi.
„Šéfe, to měl na starosti Josef, néé?“ přisazuju si a čekám. Jasně, že mám vyhlášku v hlavě prostudovanou, ale zadara to teda nebude.
„Měl malér v rodině, nemohl to dodělat,“ blekotá šéf. Není blbej, ale Josef je jeho mazánek. Musím bejt ostražitá.
Malér v rodině, chechtám se v duchu. Nejspíš se mu těch malérů nastřádá teď víc. Na konci dne zjišťuju, že Josífek nejspíš mazánek nebude. Fůze je připravena, prémie budou na mým účtu. Ještě zabukuju šéfovi a mně letenky do Paříže. Ráno letíme uzavřít kšeft života. Jupííí.


„Mami, co bude k večeři?“ otvírá dcera lednici. Pokrčím rameny a jdu si zabalit.
„Máš ten šroubovák?“ stojí mezi dveřmi manžel. Že balím, nevidí.
„Jé, já ho zapomněla v práci,“ omlouvám se.
„Můžeš mi říct, proč jsi ho tahala do práce?“  Nejspíš jsem byla roky uhranutá, jinak to nedává smysl.
„Mami, tak co bude k tý večeři?“  Jdu spát.

Probouzím se s bolestí hlavy. Otevřu dveře na zahradu. Za plotem sousedka.
„Dobrý den,“ kývá květákovou hlavou. Pokývám taky. Ta ženská je ale otřesná, pomyslím si a zahučím zpátky do domu.
„Mamí, kde mám ty nový kalhoty?“ ptá se má dokonalá dcera.
„Nahoře na prádelníku,“ odvětím a jdu dělat snídani.
„Bětko, nevidělas ten červenej šroubovák.“
„Nechal jsi ho včera na botníku, Milánku,“ odvětím a prostírám na stůl.
V práci deset emailů od Josefa.
„Bětuško, nastudovalas tu vyhlášku?“ ptá se nedočkavě, sotva dosednu.
„To víš, že jo, Josífku,“ usměju se na něho.
Večer mi pípne zpráva. Josef jede se šéfem do Paříže.
„Zalej mi kytky, Bětuško.“

 

Ráno vstávám zvláštně naladěná.


„Mamí, dneska mám fofr, zabal mi jen svačinu,“ volá z pokoje dcerunka.
Mažu chleba kolomazí a pečlivě zabaluju do fólie.
Bětko, kde mám tu bílou košili?“ volá z koupelny můj skvělej manžel.
„Vydrž,“  potírám škumpou límeček…


38 názorů

lawenderr
před 2 týdny
Dát tip

:D jo, furt to jsi ty, vidím tě každou chvíli. Se škumpou a chechtavým slovem. A pohlazením


Gustavo
10. 05. 2018
Dát tip

Pobavilo mě to moc. Je to skutečně ze života. Manžel se smyslem pro humor :o).


Gustavo
10. 05. 2018
Dát tip

Pobavilo mě to moc. Je to skutečně ze života. Manžel se smyslem pro humor :o).


Tym
29. 11. 2016
Dát tip

Ten první odstavec je naprosto úžasný. Musím si najít ženu která mi omylem odnese šroubovák do práce. Tip za zvednutí nálady i když ty návraty do reality jsou strašné.


agáta5
27. 09. 2016
Dát tip

díky, kdybys viděl jak jsem se bavila při psaní já .))


Ta lehkost a spontánnost je z toho cítit. Pobavilo. Tip


agáta5
25. 08. 2016
Dát tip

jj, děláš správně :))))


Josephina
25. 08. 2016
Dát tip

Proto pojede Josefina do Paříže sama, za svý, na vlastní pěst (neb nemluvím o rozmazlování nejbližších) ;-)


agáta5
04. 08. 2016
Dát tip

:)))) Nováku dikes :)))   ladění není moje silná stránka


Hemi Novak
03. 08. 2016
Dát tip

Taky bych asi doladil to prolínání reality a snu (spíš asi touhy), ale jinak vrchol. Teda Top. Palec. Teda Tip


agáta5
19. 07. 2016
Dát tip

:))) ani čerta


Kolobajda
19. 07. 2016
Dát tip

 Tož jen na naši Agátu pohleďte: Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte!    /**


Lakrov
13. 07. 2016
Dát tip

> ...jsem se s tím moc nemazlila... nápad, vypouštění páry ... byl ten popud...

Jo, ta spontánnost z toho syčí :-)


agáta5
13. 07. 2016
Dát tip

díky :) víš, já se musím přiznat, že jsem se s tím moc nemazlila... nápad, vypouštění páry ... byl ten popud .. vypsat se a tak určitě některé chybky bych měla vždycky poupravit :) nemá to nic společnýho s tvým zkostnatělým vkusem neboj :)))  tu větu jdu opravit hned!  :))


Lakrov
13. 07. 2016
Dát tip

První věta má divný slovosled  (...Ráno jsem vstala toho dne podivně klidná... ## Ráno toho dne...  by znělo lépe.  Líbí se mi ty uvolněné nápady, co by člověk dělal, kdyby nebyl svazován  zaběhnutým stereotypem. Ke slohu a některým použitým výrazům mám určité  připomínky (místy nadbytek citoslovců a další), ale to je nejspíš  způsobeno mým zkostnatělým vkusem :-)  Celkově to působí tak odlehčeně.  Tip.  


agáta5
12. 07. 2016
Dát tip

dikes za zastávku... jj, nenechat se :))


Tak by to mělo být a ne jim dělat pomyšlení. Obráceně to také nefunguje. Pobavilajsem se. *


careful
11. 07. 2016
Dát tip

Zajímavý...jen to prolínání realiota sen není za mě úplně promyšlený.... ale zajímavý to je... na tip to vidím...


Kočkodan
10. 07. 2016
Dát tip
Josefovi by šroubovák mezi lopatkami určitě slušel... ;-)

Čudla
10. 07. 2016
Dát tip

Líbí /*


8hanka
10. 07. 2016
Dát tip

Bejby, viem...preto ak tam pojdem, tak si to chcem uzit naplno, nadychat sa pekne zhlboka...ked tam bol prvy raz starsi syn, tiez ho ocarila atmoska natolko, ze mi poslal sms s bezprostrednymi dojmami a to uz je unho maximum:) Písal mi, aj ked sedel na Champ Elisees a pil najdrahšiu kávu v jeho živote, že to za to stálo:)

Ked sme za nim boli s mladsim v Bruseli, velmi sa mi mesto pacilo, ale pre mna bolo  naj to, ze som tam bola  s nimi... a viac ako Brusel ma ocaril Gent... Ehm, tolko druhov piva? Ja som zase nestihla skúsiť všetky druhy čokolád:)


MKbaby
10. 07. 2016
Dát tip
Ano, Hani, neváhej a jeď :-) Viděl jsem při svých cestách mnoho měst, ale jen málo z nich mne oslovilo natolik, abych si řekl, že tady bych chtěl bydlet. Viděl jsem překrásný estonský Tallin s překrásně zachovalým historickým centrem, ochutnával z nabídky tří set druhů piva v bruselském podniku s příznačným názvem Delirium, užíval jsem si úžasný New York s bezvadně fungující hromadnou dopravou, prošel kubánskou Havanu či Holguín, ztrácel se v Pekingu a nevykoupal se v Tichém oceánu při své návštěvě Taiwanu. Budil jsem se i usínal za zvuku střelby ve venezuelském Caracasu a nechal se budit hulákáním muezína v Addis Abebě, pil jsem Budvar a Černou horu v gruzínském Tbilisi, žasnul při procházkách Jeruzalémem a Betlémem... ale jen tři města mne chytla natolik, abych si řekl, že tady bych chtěl žít. Byly to americký Washington, D.C., velmi příjemné město plné zeleně budící dojem velké vesnice, izraelský Tel-Aviv, krásné a čisté bílé město postavené ve stylu Bauhausu, plné spokojených koček (a ve směnárnách berou české koruny), a Paříž... Jeď, Hani. Já francouzsky umím jen pozdravit a Frantíci odmítají používat angličtinu (ani v Mc Donald`s nevěděli, co je to ice-cream), ale město je to úžasné. Můžeš přijít o peníze, o majetek, ale zážitky ti už nikdo nevezme... :-)

agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

díky...

píšu koukám jako prasátko, vynechávaj mi písmenka ... asi prach z hlíny :))


8hanka
10. 07. 2016
Dát tip

nooo...ved hej, plánujem, ale...čím som staršia, tým sú moje predstavy, ehm....no, ako napríklad v tejto piesni a s Colinom:))))

https://www.youtube.com/watch?v=QX5ZCzumz8s


agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

dík za čtení

 

Hani, já byla v Paříži tři dny s cestovkou - je to super, když se nastavíš do výho tempa ... sedět a obrubníku u Sorbonny a snít, že kdysi .... v Louvru mezi obrazy, na Montmartre mezi malíři... všude ti dají nějakou tu hodinu pro sebe.. a to je ten čas, dy si sníš a hltáš všechno... Seina a prodavači knih... jééé ..  Notre dame .. vyhlížela jsem zvoníka od matky Boží... palačinky s čokoládou.... jeď a neváhej!!!


8hanka
10. 07. 2016
Dát tip

som sklamaná: )))

Miesto útoku na vlastnú rodinu by som jednoznačne volila útok na Josefa a následne cestu do Paríža...snívam o nej, podobne ako o Provance, tie sny sú také nádherné, až sa ich bojím uskutočniť, aby som nebola sklamaná..v rozlete ma brzdí aj to, že neovládam francúzštinu, chcela by som sa slobodne potulovať uličkami, nábrežím Seiny, či lánmi levandule, lenže, keď sa neviem ani opýtať na cestu, môžem si tak akurát púšťať fantáziu na špacír...

*


su-per to tam....pěkně jsem si početla.......*/***


Prosecký
10. 07. 2016
Dát tip

Dobré  tempo. Tip.


agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

hihi, určitě... to je fajn, když spřádáte msty za mě.. já mám vybráno :)))


mít to ještě jednu kapitolu, zřítí se letadlo s šéfem a Josefem chvíli po startu...Běta totiž kro jiného ovládá i woo-doo...


Gora
10. 07. 2016
Dát tip

ahááá...no moc fajn přístup:)))


agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

to je taková kytka, co ti udělá pěknou paseku s kůží... včera jsem se trochu otřela a celou noc drbala na noze... proto tahle povídečka :))


Gora
10. 07. 2016
Dát tip

...a co je škumpa?...kolomaz moc fajn, letím koupit:)))


agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

na Josefa se musí opatrně :)))  kytkama to začne..


agáta5
10. 07. 2016
Dát tip

ach ty jeden závistivče.... hihi jedině po smrti Josefa :))))))    nemá to přesah, čeče :))))

 

Aleši, a to ještě nedojela do práce :))))


MKbaby
10. 07. 2016
Dát tip
Jo, takhke se na ně musí :-D Josef dostal taky škumpu? Nebo rovnou vitriol do kafe? :-D

okoloidúci
10. 07. 2016
Dát tip

... moc pobavilooo :) ***

dúfam, že dáš do StvN-súťaže :)


Běta...ach běda...:o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru