zas byla tak úmyslně milá

okno z rcadel nejspíš už raději taky ne, jinak dotaz - která z múz? stále jejich jména zapomínám - tak si je tady zas připomínám

• Kalliopé („s krásným hlasem“) – epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
• Euterpé („obveselující“) – hudba a lyrické básnictví; zobrazována jako dívka s flétnou
• Erató („láskyplná“) – milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
• Thaleia („sváteční, kvetoucí“) – veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
• Melpomené („zpívající“) – tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem, někdy také kyj a věnec z listů révy
• Terpsichoré („tančící v kruhu“) – tanec; zobrazována v taneční póze s lyrou
• Kleió („oslavující“) – dějepisectví; mívala svitek papyru a rydlo
• Úrania („nebeská“) – astronomie; mívala glóbus
• Polyhymnia („mnohozpěvná“) – hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

Dobré básně mohou být i  nesrozumitelné. Nebo, lépe řečeno, k porozumění je třeba se dopracovat. někdy velmi perně (např. Góngora a mnozí  další).

zabouřená v křesle jsem občas taky :))))...  Karel má pravdu ... rozbal to, starče! Ikarosi, načechrej křídla a leť  máš to tam schovaný a nedáš, chamtivče :

*

Začátek je velmi dobrý, přitažlivý, budí zvědavost, pak od řádku "hle Múza" jako kdyby stal právě opak - frnk Múza. Sdělení už mě pak nějak míjí a ve chvíli kdy zaznělo "dostupuje vrcholu" a "fén snu" vidím, že to není mým nedůvtipem. Spíše se vypravěč lekl a zamotal, radši své (asi dobré) nápady trochu zaškrtal, přestříkal frázemi. Dobrá básnička je téměř vždycky dobře srozumitelná.

někdy trochu váhám, když s leduji tvé používání mezer, jestli je to ještě umění nebo už dysgrafie :o)

Ikaros invalida...zmlklý Orfeus...tvá Múza má plné zdraví zachováno:-)