Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

do skal

20. 07. 2016
19
29
1488
Autor
agáta5

občas se v dálce zvedne list a zamíří k horám
a mě tak napadá
kolik jich tam teď leží ve skalách


jak z ruky vykládám jim pomíjivej život
a zklidňuju svý nutkání sedět s nima a čekat…
do zpráchnivění
letošního rozpadu
cucám si z prstu výmluvy a pískám horám
že napřesrok to bude stejný

spávám nepřikrytá
v kotnících docukávaj roky vynucených kroků
po vráskách sjíždí uragán

a koňům odpadávaj podkovy   tiše se sunou do mých snů…

 

stáří pošetilý

 

vykládá nebeský karty                 co    list      to     pad
                               mých listů
                         


29 názorů

Bačkovský
15. 09. 2021
Dát tip

Listy padají k zemi a jejich krátké žití vyschne, je dlouhé bílé sucho bratře, ale každá doba jednou skončí... Tak nějak si pamatuji část básně na začátku knihy Dlouhé bílé sucho, autorem je André Brink.  Kdo byl autorem citované básně už nevím. Ale báseň Agáty5 je podobná a podobně dobrá. Listy se opět zazelenají, doufám a věřím   


lawenderr
15. 09. 2021
Dát tip

agátooooo


Kolobajda
25. 07. 2016
Dát tip

Chci zvednout spadlý lístek z chodníku   ---   a vtom cuk!

Jo, už je výron v kotníku...           ale o tom už jeřáb muk...    /***


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip blacksabbath

Evžo, čudlo, black, return ... díky vám za přízeň :)

 

jj, black, bez čajů z byllinek já ani ránu, ráno jeden hrnek, po obědě malou konývku a večer - levandule s meduňkou, spím jak mimčo :)) a voníííííí


dnes jen tiše .. *


čaj s lístků máty a květů lipových.............*/***


Čudla
20. 07. 2016
Dát tip

Dobré /*


Také mi v kotníku cosi docukává. 

Piš dál to své, je to tvé a patří to k tobě.   /T


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

:)))) SE Z VÁS PICNU


okoloidúci
20. 07. 2016
Dát tip

ty kecko, Ti nevěřím, že jsi na kamarádovi seděla jen jednou! :)


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

kočkodane, nejsi první... :))))  předběhl tě okoloidúci


Kočkodan
20. 07. 2016
Dát tip
Já bych si vypíchnul tu ortopedicko-dermatologickou pasáz. Teda jestli mohu... :-)

agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

od nuly odpíchnu se hravě

s jedničkou vyšplhám k vikýři

budu počítat hvězdy ... dva tři čtyři....

a pak už to půjde od desíti k pěti  :))

 

 


Whitesnake
20. 07. 2016
Dát tip

Jsem nastydlá

 

V noci se potím po léčivým čaji

Který si michám z levandule

Meduňky, máty, kopřivy...

Bacily mě žít nenechají

Až pude to se mnou

z nuly k nule

Pak ať se nikdo

Nediví

 

:)

 

Nemohl jsem odolat - poezie je všude, i v lapidárním popsání tvého zdravotního stavu

 


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

no já tu antiinverzi mám už skoro jako nemoc - z jinýho portálu věčně odsuzující - takže ji používám hodně málo

třeba stáří pošetilý ... je jakoby povzdech  ach, to stáří ... pošetilý .. tam mi inverze naskočí a musí bejt (pro mý uši) :)

nesedí mi .. pošetilý stáří...   ale zas je to o tý individualitě.. co někomu sedí, to druhýmu nemusí ... a s rytmusem se peru pořád, jsem spíš prozaik si myslím :)  ale báseň je pro mě rychlejší k vyjádření a někdy na úkor rytmu... jj, furt se učím ...

dikes, potěšilo mě to...

 


Whitesnake
20. 07. 2016
Dát tip

Jen taková drobnost... víš, A, jaký je mezi námi rozdíl. Já bych první verš napsal asi takto: Občas se v dále zvedne list a lícem k horám míří... prostě jsem asi nemocný, rytmus mnou prostupuje jako někdy nezvaný host oděný do sametu.

 

Je to milé i s těmi hovorovými tvary... metafory jako by jen tak mimochodem a ne jako cíl všeho poetického snažení. Cítím v tom prožitek - alespoň virtuální


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

můj kamarád má koně tady u nás a seděla jsem na něm jen jednou :))) mám k nim úctu a respekt, takže jen sním... kladkou by mě museli tahat taky hihi


Gora
20. 07. 2016
Dát tip

Mne by museli vysadit na hřbet buď kladkou nebo nějak podobně...ale ve snu bych to snad zvládla...


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

Goro, díky ... jj, už mě v krku nepálí, tak jen smrkám jako o život.. už je to v pohodě :) 

když usínám, představuju si moře nebo koně... většinou teď koně, jak se rozeběhnu, chytnu jednoho za hřívu a vyhoupnu se na jeho hřbet a letíme po louce... to se mi hned usíná nádherně :))


Gora
20. 07. 2016
Dát tip

Nejvíc odpadávající podkovy co sunou se do snů...brzy se uzdrav:)


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

qíčalko, není smutná... je taková o čekání - aktivním, podotýkám... to když sedím po práci večer na zahradě a přemýšlím... jak ten život utíká a rovnám si to :)))   díky


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

to je krásný... jen si představuj :))))))))))))

 

Ravenwolf, díky, potěšilo mě to :)


Moc pěkné... Skutečné... zanechávající dozvuky ;)


okoloidúci
20. 07. 2016
Dát tip

... jsem si představoval (a pořád představuji), že za uragánem a nepřikrytým spaním se skrývá něco jiného než čarodějnické lektvary :)


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

jsem nastydlá a v noci se potím po léčivým čaji... který si míchám z levandule, kopřivy, máty a meduňky... (trošku čarodějnice) a úplně jsem ten uragán cejtila  fakt! 

jj, pomíjivej život vidím každej den na těch svých ... a to je mám ještě rozpraskaný z hlíny :)) já půjdu do hrobu zhuntovaná, já jo :))))))

díky za kukýno


okoloidúci
20. 07. 2016
Dát tip

líbí * zvláště „spávám nepřikrytá / v kotnících docukávaj roky vynucených kroků / po vráskách sjíždí uragán“

pomíjivej život je lépe než z rukou člověku vykládat z roků :)


agáta5
20. 07. 2016
Dát tip

jj, v pokeru to tak podobně míváme :)))   díky, jsem ráda, že mě čteš .. to jsem celá já :))))


mi tam naskočilo "co list to pade..." :o)

rád čtu tyhle tvé exprese.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru