Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Těžký den referenta antipsychiatrie Hollého
datum / id23.07.2016 / 470509Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno1160x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Těžký den referenta antipsychiatrie Hollého

Filosof Michel Foucault to důmyslně tematizoval za použití své „archeologické metody“. Režisér Miloš Forman to umělecky ztvárnil v dojemném filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. A ředitel psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý to praktikuje. Řeč je o fenoménu antipsychiatrie.

Co je antipsychiatrie? Zkráceně, snaha vysvobodit psychiatrii z jakéhokoli mocenského režimu, důsledně ji postavit mimo staré pojetí instituce jako aparátu zákona. V jazykové sféře můžeme obrat demonstrovat na obměně pojmů směrem k hyperkorektnosti: namísto pacienta klient.

Stav, který Západ zažíval v 60. letech, dorazil k nám s velkým zpožděním. Socialismus, jakkoli je jen opačnou stranou téže mince (pokroku, ekonomického růstu), přece jen v sobě udržoval zbytky smyslu pro symbolické rámce, v nichž hraje represe podstatnou udržovací roli.  Z řady příkladů, za – podvratného - využití foucaultovské metody archivu, lze vypozorovat, že antipsychiatrie jako jeden z příznaků rozbití symbolična je definitivně i u nás. Soudy nerady vyměřují přísné tresty, lidé se bouří, jakmile je někdo zatýkán za použití násilí, rodiče neradi vychovávají děti, aby jim snad nepřivodili celoživotní trauma, a ti zvlášť deviantní pak děti doonce posílají do waldorfských školiček, v nichž platí přísný zákaz k dítěti pronést slovo „nesmíš“.

Přejděme ale k věci samé, situaci. Před týdnem přijala psychiatrická léčebna ženu, která se na toalatě kavárny rozhodla „jen tak“ přiškrtit náhodnou oběť, rovněž ženu. A tak ji týden pozorovali, ale nebylo na ní mnoho zajímavého, takový zlopověstný typ, jakých je historie kliniky přesycena; dnes jsou v módě děvčata, co se pod vlivem silných benzodiazepinů náhle rozpomínají na to, jak byla zneužívána otcem, neboť otec, pater familias, je jedním z nepřátel doby postsymbolické. Tak tedy žena, která se nepochybně z právního hlediska pokusila spáchat trestný čin vraždy, neboť snaha škrtit druhého za použití nástroje není ničím jiným, byla po týdnu vypuštěna do přírody. Psychiatrie nemá být zlá, opresivní, nýbrž hodná, povídavá, hledající zlé symboly v nevědomí.

Z novin pak víme, co se stalo pár hodin na to, co psychiatři seznali, že vražedkyně (právo pokus vraždy a vraždu samotnou klade pojmově na roveň) je zcela v pořádku, okolí nikoli nebezpečná: v obchodním domě na Smíchově ubodala jinou ženu.

A co na to ředitel kliniky Hollý? Prý nemohl vědět.., nevykazovala známky.. a tak podobně. Nedivil bych se, pokud by antipsychiatr Hollý došel s výmluvami až k tvrzení, že zavražděná žena možná do Tesca už pobodaná přišla z jiného obchodu a jen náhodou zemřela v blízkosti bohnické pacientky. Pokud psychiatři z Bohnic skutečně nebyli s to vysledovat příznaky vážného duševního onemocnění pacientky, a to ani při znalosti týden starého pokusu vraždit, pak by měli konstatovat spíše to, že obecně je psychiatrie jen šarlatánstvím a není s to v lidské psychice odhalit „zholla“ nic. Pak by ovšem přišli o job a placené dolce far niente, jak bychom mohli nazvat sezení s oněmi děvčátky fantazírujícími o bizarním dětství.

Postmoderní filosofové říkají, že vracet se již nelze, ztracené tradice již neobnovíme; že možné jsou jen pokusy o nalezení nových cest z chaosu této doby. Ovšem tak jako jsou soudy poslední kritickou instancí společnosti, tak by psychiatrie mohla udržet svůj status vědy a zároveň instituce. Pokud by se pak na smíchovskou vražedkyni někdo díval skrze takový objektiv, pak by se dle mého nemohlo propuštění konat.

Ale ředitel Hollý je znám svými mediálními výstupy, tedy žádné velké překvapení se nekoná. Je to člověk schopný mluvit hodiny a neříct vůbec nic. Je takovým zvláštním prvkem na poli české psychiatrie a pokud by nebylo téma vážné až mrazivé, propůjčil bych mu masku referenta Kubrta, jehož jedinou starostí v závodě je nedostatek gumiček.    

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

24.07.2016 18:33:06dát kritice tipcareful

Nemám statistiku, abych porovnala, kolik lidí zabijí vrazi sérioví, vrazi masoví a kolik jsou prostě jen nahodilé vraždy v silném afektu, při rvačce atd.

Ty se samozřejmě předpovídat nedají a nedají se předpovídat ani vraždy inteligentních psychopatů, co se dokáží velmi dobře maskovat... 

...to, co s tím dělat neumí říct asi nikdo a vždycky bude docházet k nějakým omylům... ale četla jsem i případy nemocných lidí, co se sami chodili udávat na policii a hledali pomoc u lékařů (řada takových vrahů spácha dokonce sebevraždu, protože vědí, že jsou nemocní, neumí si pomoct a nedokáží se sebou žít)... ...každopádně bylo legrační, že tyhle jedince kolikrát nikdo nebral vážně, než se zjistilo, že už xy skutečně vraždili...

24.07.2016 17:43:58dát kritice tipMovsar

jak jsem psal, zákon kauzu předstižnosti zná. a zná ji ještě ve výraznějším institutu, jakým je zjišťování subjketivní stránky trestného činu, tedy úmyslu/nedbalosti, případně ipohnuty atp. prostě se zkoumají všechny okolnosti věci a osoby a rozhodne se. někdo rozhodnout musí, rezignovat nelze.   

24.07.2016 17:39:56dát kritice tipbříza bělokorá

A říká autor jak? Mě by to docela zajímalo. Nějak mi není jasné, jak by se to dalo předem odhadnout, když existue tolik možných spouštčů a tolik možných individuí. Tenhle případ je samozřejmě extrém, tam se to předpokládat dalo, ale bude taková žena riziková pořád? Trochu mi to připomnělo kauzu ohledně zveřejňování seznamu pedofilů, jenže to, že má někdo sklon k pedofilii ještě neznamená, že pro dítě představuje reálné ohrožení. 

Navíc Careful, ta žena není sérivej vrah, je to nemocnej člověk. Myslim, že z celkovýho procenta vrahů, přestavují ti, kteří vraždí sériově a obzvlášť brutálně, cekem dost malý procento. Takže i kdyby taková predikce možná byla, byla by z hlediska nějaký společenský ochrany stejně k ničemu.

24.07.2016 15:24:00dát kritice tipcareful

Zrovna jsem četla psychologii sériových vrahů a autor tam docela dost tvrdil, že predikce lidí s vysokým rizikem velmi brutálního chování je často možná a tito lidé často vykazují podezřelé prvky léta... samozřejmě je tu ale pak otázka, co by s těma lidma jako mělo vlastně dělat (když je u nich vysoké riziko, že můžou být velmi nebezpeční, ale ještě nic neudělali:D).

24.07.2016 11:28:48dát kritice tipMovsar

ale přece můžeš předvídat možnost jednání, dokonce zákone s tím pracuje při důvodech vazby. a u dotyčné se přesně toto nyní stalo: důvod vzetí: hrozí, že čin zopakuje.

24.07.2016 11:09:54dát kritice tipbříza bělokorá

Dobře , tak jinak, Movsare, ta ironie asi nebyla tak evidentní, jak jsem myslela. Neodsuzuju žádnou profesi, sou špatný a dobrý právníci, sou špatný a dobrý soc. pracovníci a sou špatný a dobrý psychiatři, nedůtklivě ses chytil toho naprsoto nepodstatného. Trochu polopaticky, jo? Lidi se nechovaj podle vzorce a těžko můžeš predikovat něčí chování. A těžko můžeš obvinit jednoho psychiatra. 

23.07.2016 16:35:09dát kritice tipBaivioce

Movsar: O správnosti zákonů se nemůže pochybovat?

23.07.2016 16:33:01dát kritice tipZdenda

Já jsem topič a neznám mezi topiči žádného zloděje. Zato mezi netopiči jich je opravdu mnoho.

23.07.2016 15:56:48dát kritice tipMovsar

baivoic: to je omyl, psychiatrie ze zákona má omezující kompetenci.

bříza: psychiatrie patří k přírodním vědám, nikoli humanitním. neznám mezi právníky žádného zloděje, a znám jich hodně, zato mezi neprávníky jich je opravdu mnoho. nevím, o jakém paradigmatu mluvíš, ale směšuješ vědy naprosto odlišné. takový nějaká lidový hokej.

23.07.2016 13:41:15dát kritice tipbříza bělokorá

Přesně... Psychiatrie je pavěda, právníci sou zloději a statistika nuda je. Oni vůbec obory, který pracujou s lidma sou takový divný, prostě lidi se nechovaj podle vzorce, sociologie, psychologie, psychiatrie, soc. práce... těžko mohou vycházet z jednoho paradigmatu.  To je, myslím i důvod, proč jsou tyhle obory politicky zneužitelné (sociologie jako buržoazní pavěda a ideologická služka imperialismu).

Těžko můžeš obvinit jednoho človka byť je to asi nejjednodušší. Pamatuju si případ, kdy kluk z výchovnýho ústavu rozflákal hlavu vychovatele o dlaždičky, podotýkám, že mu vychovatel v průběhu sporu taky jednu střelil. Kdo je viník?

23.07.2016 12:38:17dát kritice tipBaivioce

O bezpečí společnosti by se podle mě měla starat policie, nikoliv lékaři. Žena měla být uvězněna po prvním pokusu o vraždu. Když psychiatrům dáte moc omezit pacienta na svobodě, přijde mi, že v celé léčbě je to kontraproduktivní. Dochází pak k takovým situacím, že jste na uzavřeném oddělení a před každou vycházkou musíte požádat sestru, aby vás pustila ven. Samozřejmě například těsně po obědě ven nemůžete, vycházky jsou až od jedné. A pak k vám přijde lékař, který to s vámi myslí strašně dobře, pouze vás takto lehce omezuje na svobodě. A takovýto osud potká i lidi, kteří mají třeba depresi nebo úzkosti, nejenom nebezpečné schizofreniky. V Bohnicích je přibližně 40 pavilonů a z toho jsou tuším pouze 4 otevřené. Je spousta nebezpečných bláznů, ale takoví patří do vězení a ne do nemocnice. Nemocnice je tu od toho, aby pomáhala pacientům, nikoliv aby je omezovala na svobodě a zachraňovala tím celou společnost.

23.07.2016 12:07:17dát kritice tipMovsar

mělo se dít, patrně se nedělo až na to týdenní "zaléčeníů nic.. mělo se dít trestní stíhání

23.07.2016 12:05:56dát kritice tipMovsar

hollému se můžeš taky od srdce zasmát. byť je nebezpečný pro společnost, zůstává společnosti i komický, čímž splácí dluh.  a díky za čtení a názor.

23.07.2016 12:05:36dát kritice tipZdenda

Foucaulta jsem nečetl, protože buzeranty nečtu. (Pokud to jde.)

O případu jsem slyšel.

Že je psychiatrie z velké části šarlatánství, si myslím taky. Nicméně vraždit snad může i duševně zdravý člověk, ne?

Zajímalo by mě spíš, jak to bylo po tom prvním útoku. Pokusím se někoho zavraždit, přijede policie... a teď se jako dělo co? Ví to někdo?

23.07.2016 12:02:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Nejsem kompetentní posuzovat situaci v dnešní psychiatrii. Dávám ti zapravdu v tom,že přístup je zcela odlišný, v něčem je podle mne lepší -hovořím jako bývalá sestra z dětské psychiatrie, ale pacient by asi měl zůstat pacientem...klient je přece jen "jiná kategorie".

Kdyby to nebylo s "přešlapy" na poli rozhodování pustit-nepustit, léčit-přinutit se léčit a jeich následky tak tristní, Kubrtovi bych se od srdce zasmála:)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.