Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Máchale, Máchale

26. 07. 2016
18
38
1752
Autor
agáta5

Viděl jsem těch obrácenejch skleniček asi moc. Pozvolna splývaly do jedný velký, dlouhý. Život zkurvenej. Mezi šmouhami jsem ji zahlídl. Lísala se k Lukovi, a že je gay nezaregistrovala. Musel jsem se uchechtnout. Luk se trošku odtáhl a sfoukl jí z ramene neexistující pírko. Herečka jedna.


„Pojď domů, máš dost,“ houknul směrem ke mně. Diana zamrkala.
Mám rád Luka. Moc toho nenamluví a nikdy nesmrdí. Dianu miluju, taky nesmrdí, ale protože je svině, nemiluje ona mně. A já? Já smrdím jako kojot, páč tři dny chlastám v kuse. Zapíjím žal.
Obejmu Luka, vlepím mu pusu do vlasů a jdeme. Luk mě táhne jako trofej do svýho vymazlenýho ateliéru. 


„Zítra bude líp,“ konejší mě. Stop! Sex se nekonal! Přece jen Luk není žádnej debil, ví, že jsem zapřísáhlej hetero.  Z povzdálí mě maluje a obdivuje.  Jsem totiž umělec.  


Ráno mi udělal volský voko z pěti vajec.
„Povídej,“ usadil se a podepřel rukama hlavu. Naslouchat to on umí ze všech nejvíc.
„Nevydali mi tu knihu,“ mumlám.
Luk si prohrábl světlou hřívu a tiše pronesl.
„Hm…, na to se musíme podívat podrobně.“ Prostě zlatíčko.
Kritik Máchal rozcupoval hned můj skvělej prolog…. Naivita, s kterou autor popisuje generační konflikt, hraničí až s dětským neuvědomělým nazíráním na svět…  ač se čtenář snaží sebevíc, nemůže pojmout toto dílo jinak, než jako amatérskou snahu překvapit nevyzrálými dialogy… blablabla.
Neměl jsem sílu číst to znovu. Má prozaická duše byla rozervaná na padrť. Luk projížděl text pomaličku, pitval každý slovo.


„Jdi se vykoupat, smrdíš,“ nasměroval mě do koupelny. Jo, pak mi bylo o fous líp. Když jsem se vrátil z koupelny, můj přítel stále ještě četl a dělal si poznámky.
„Večer pro tebe mám program,“ zamrkal a významně povytáhl obočí. O kritice ani slovo. Luk si vždycky dává načas, ale vždycky mě vytáhne zpátky na světlo.
Jasně, že udělal mejdan a pozval všechny lidi, který znal i neznal. Stál na vyvýšeným stupínku u ateliérovýho okna a předčítal z mé zhanobené knihy. Občas si šoupl neposednej pramen vlasů za ucho, napil se šampáňa, dva prsty od sebe... vždycky mě to rozněžní. Jako by byl moje lepší ségra. Lidi popíjeli šampáňo,  usmívali se na mě a já tam seděl v tý houpací sesli jako idiot a díval se do imaginární dálky. Jak říkám, umělec s rozháranou duší. Pak mi všichni poplácávali po ramenou, říkali slova útěchy, až jsem se nakonec z toho žalu probral.


Já ti dám, Máchale!

Nejdřív jsem kolem toho baráku chodil se staženou kšiltovkou a tmavými brýlemi, co kdyby mě někdo poznal. Přece jen, už jsem byl docela známej. Hlavně tedy z obrazů Luka, ale to bylo fuk.
Byla to taková ta komunistická kostka s oprýskanými zdmi. V oknech špinavý záclony, zatemníno, zahrada neudržovaná, plot samá rez. Tady snad chcíp i pes, pomyslel jsem si. 
A pak se rozsvítilo takový blikátko v podkroví. Máchal je doma a tutově jde psát ty svoje zasraný pamflety. Zvedl se mi adrenalin.  Přeskočil jsem plot a šel pomalu k domu.
Ještě přemýšlím, jestli mám všechno. Šňůra na prádlo, roubík.. odpočítávám. Barák nebyl zamčenej. Ten si ale věří. Vešel jsem. První, co mě praštilo do nosu, byl neuvěřitelnej puch. Zatuchlina nevětraných místností smíchaná se smradlavýma ponožkama a prádelní vlhko. To je ale dobytek, ten Máchal. Nahoru to šlo razdva a už jsem stál u dveří jeho kamrlíku. Klíčová dírka bez klíče. Seděl zády ke dveřím u psacího stolu a něco škrábal. Otevřel jsem.


Chvíli se nic nedělo a pak se pomalu otočil a já se málem rozchechtal. Na židli seděl malej obtloustlej chlapík. Brejle tak silný, že mě nejspíš jen slyšel, ale neviděl. Umaštěný triko s nápisem NIRVÁNA a trencle s červenými puntíky mu dodávalo tý správný „vážnosti“, kterou jsem potřeboval.


„Co, co, co tu dě dě láte?“ vykoktal vrah mýho rukopisu.
„Drž hubu, skrčku,“ vytáhl jsem hned silnej kalibr, aby nenabyl dojmu, že jsem nějaký mejdlo.
Ani se nebránil, když jsem ho svazoval prádelní šňůrou.
„Chceš roubík nebo budeš zticha?“
„Bu bu du… zticha… plo  sím  neubližujte mi.“ zakoktal. Ráčkuje a koktá! A tenhle exot rozcupoval moje děťátko!


Hodil jsem ho do kufru auta a hurá k Lukovi. Ten právě umýval skleničky po mejdanu, otočil se ke mně a zašveholil:
„Áááá, máme hosta.“ 
„Nalij mu do flašky vodu, bude ji potřebovat.“
Prcek se vyděšeně díval na mě a pak zase na Luka. Luk byl naostro, kolem pasu zástěrku „Nejlepší hospodyňka“ a pobrukoval si s depešáky nějakou jejich odrhovačku. To by vyděsilo i větší kabrňáky než byl Máchal. No prostě a jednoduše, byl posranej až za ušima.


A pak jsem toho skrčka postavil na stupínek k oknu a vrazil mu do ruky mojí krásnou knihu.  Četl do rána. Občas se napil vody a odkašlal.  Já se uvelebil do sesle a Luk zase natáhl svý vysportovaný tělo na růžovou postel s nebesy. Furt byl naostro. Máchal mu čuměl do rozkroku jak očarovanej.  Zhruba v pět přestal zadrhávat a my si jeho přednes začali fakt užívat.
V sedm ráno bylo po čtení. Luk nadšeně zatleskal.


„Tak a teď se di vykoupat, smrdíš jako kojot,“ zavelel Luk a hodil po něm župan s labutěmi. Já se vypařil.

 

A jak to vlastně všechno dopadlo? Máchal shodil za měsíc v ateliéru dvacet kilo a přiznal svoji homosexualitu, kterou čtyřicet let skrejval. Zadrhávání přešlo a Luk mu pořídil kontaktní čočky. Jo, vypadal docela k světu. Luk umí zázraky. Tedy ne, že bych ho nějak rád viděl v zástěrce „Božský Máchal“, ale zvykám si. Hlavně když jsou šťastní.


Taky přiznal, že moji knihu vlastně vůbec nečetl. Trochu si poplakal a pak zatahal za ty správný nitky. Nakonec zařídil i propagaci  a na pódiu si to užíval jako pravá hvězda.  Má kniha se stala bescelérem roku. 


A já? Já jsem furt stejnej, právě dokončuju další knihu. Diana mě sice furt otravuje a chce, abych jí dělal koníčka, ale já se nedám. Takovejch Dian teď můžu mít mraky.   


38 názorů

agáta5
09. 08. 2016
Dát tip

mě docela mrzí že takový upupa je málo čtený, přestože má skvělej slovník a ještě skvělejší nápady...

já píšu spíš pro lidi, který chtějí život odlehčit a rádi si přečtou tyhle moje "odlehčenky". Na vážnou literaturu většinou nemám chuť. Možná to škodí mému "rozvoji", ale já vlastně už píšu jen pro radost :) - nemám vyšší cíle


Lakrov
09. 08. 2016
Dát tip

Jo, pobavilo, to je fakt :-)


agáta5
09. 08. 2016
Dát tip

no může to bejt třeba Novák, ale tohle je jen taková srandička pro pobavení lidí, kteří jsou nešťastni z kritiků :)) nic světoborného, ale myslím, že jsem některý lidi rozesmála :) já se dobře bavila, když jsem to psala a to je bonus pro takový typ povídek ... nemusí být všechno smrtelně vážné ne? :)) 

díky za čtení


Lakrov
09. 08. 2016
Dát tip

Dobře se to čte, je to -- co do textu -- takové přehledné,  takže je to nejspíš napsané dobře a je to asi jen moje chyba,  když se ptám, proč je to vlastně napsaně.

 P.S. Příjmení Máchal je poněkud zprofanované. Je nutné,  aby to bylo právě tohle příjmení?  


agáta5
31. 07. 2016
Dát tip

:) život zkurvenej... když má příliš člověk upito.. myslím, že  napřemejšlí mraky blbostí...

jo, někdy používám blbý slova, spíš ženský, zkusím se pochlapit :)

jinak dík, budu přemejšlet, jak příště ty postavy líp zdramatizovat... čusbus :)))


careful
30. 07. 2016
Dát tip

..no, ale koukám, že zdejšímu publiku připadá šablonovitý gej a šablonovitý internetový drsňák vtipný dostatečně a někomu se ty povahy zdají i sympatické:D...ač nechápu proč...jediný, kdo se nezachoval jako úplný  parchant  a tedy není aspoň úplný hajzl, je ten gej, který se tak k hrdinovi zachovat mohl hned v několika chvílích... 


careful
30. 07. 2016
Dát tip

Odskakuješ...jde kolem baráku, pak myslí na něco a pak se vrací k popisu baráku...je tam na mě těch různých odskoků k detailům moc... celkově mi tam není sympatický nikdo..nevím, zda to byl záměr...Luk je takový šablonovitý...tedy šablonovitá představa geje, ale vadí mi nejmíň...postava autora i Máchala jsou oba křiváci...už jen změna pohledu na Dianu, když měl úspěch a změna názoru Máchala, který nejdřív něco bezdůvodně strhá, aby kvůli vydírání/lásce vše zas naopak tlačenkoval... lepší by byl nějaký drastičtější černohumorný závěr u takových povah... slůvka typu rozněžnil mi k chlapovi nesedí Co píše Máchal bych dala do uvozovek a tolik neodskakovala...také není jasné, jestli ta akce byla dílem opileckého okamžiku, nebo se hrdina chystal... jak věděl, kde Máchal bydlí atd...to by mě zajímalo víc, než co měli k snídani...

tričko a trencle spíš dodávaly, když je to tak nějak na stejný úrovni v tý větě

..no, tip tomu dám, ale nenadchlo mě to a kdo se nezasměje šablonovitému geji a stejně klasické představě internetového drsoně, ten se nemá čemu smát.......


careful
30. 07. 2016
Dát tip

Nějak místy nevěřím, že by to "psal" chlap...občas mi tam něco moc nesedí...třeba věta život zkurvenej zní uprostřed zvláštně...kdyby jí ten vnitřní monolog prvního odstavce začínal nebo končil...ale jako vsuvka mě to ruší... zatím jsem v půlce, tak pak hodím ještě jeden koment...


agáta5
29. 07. 2016
Dát tip

že jo, i Máchal šel nakonec do sebe :) já mám tyhle konce nejraději... díkes .:)))   ses do mě pustila koukám :) to je fajn


moc fajn příběh, čte se krásně, nevšední zápletka a všichni sympaťáci v ní, včetně Luka se zástěrkou naostro, T***


agáta5
27. 07. 2016
Dát tip

no to jsem si myslela :)))


Kočkodan
27. 07. 2016
Dát tip
Po dočtení tvého dílka jsem nemáchnul otráveně rukou. ;-)

agáta5
27. 07. 2016
Dát tip

kolobajdo, to je jen malá satirka na zdejší poměry ... ale určitě za to nechci nobelovku

zdenda kritizuje úspěšně dál... že na to nemá glejt je druhak :))))


Kolobajda
27. 07. 2016
Dát tip

Taky jsem měl určitý problém se do toho začíst, abych se vcucnutelně cítil... Pak už jo. A závěr - poslední dva odstavce tomu daly smysl. A Agi - Zdenda už není cílová skupina. Přenechal svůj post careful.  : -))  /**


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

skarabea, no nejsi cílová skupina jako zdenda, neřešte to :)

všem co se líbí zdárek, co ne, taky zdárek :))


Skarabea
26. 07. 2016
Dát tip

nie je to vtipné, zrejme ani vážne myslené...čo to je?


Dobré čtení i navečer. /T


Marcela.K.
26. 07. 2016
Dát tip

Do Dikobrazu dobrý ;-)


Prosecký
26. 07. 2016
Dát tip

Odcházím z literatury a stanu se podmořským průzkumníkem. Jsem mimo.


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

no je to samozřejmě trošku pardoie na nejchytřejší kritiky světa... ale to si musí každej sáhnout do svýho svědomí... já jen napsala tuhle veselou povídečku na pobavení :)))


Yozam
26. 07. 2016
Dát tip

Mě to pobavilo, ale nějak se mi pod tím plížil ten pocit :) tak jsem to třeba jen cítla špatně.


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

yozam, to je jen pocit... mylný :))

pedvo, dikes :)))


pedvo
26. 07. 2016
Dát tip

 

Pěkné čtení, pobavilo.


Yozam
26. 07. 2016
Dát tip

Proč mám pocit, že Vás někdo naštval? :)


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

tak to mám, čudlo, radost :)


Čudla
26. 07. 2016
Dát tip

Pobavilo /*


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

no tak to je samozřejmý :))))


Baivioce
26. 07. 2016
Dát tip

Super :D A svině nejsou jenom redaktoři a kritici, ale taky čtenáři, který si radši koupěj nějakýho Dostojevskýho než vaše mistrovský dílo :D


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

:)))


okoloidúci
26. 07. 2016
Dát tip

agáto, uhádneš, koho si dosadil okoloidúci? :))


agáta5
26. 07. 2016
Dát tip

tak to jsem ráda, že jsem vás poránu takhle pobavila :) já se psaním bavila taky dobře :))  

bejby, nejmenovat :))  každej si může dosadit toho svýho škodiče :))))


MKbaby
26. 07. 2016
Dát tip
Třeba tak nějak vypadá i KK :-)

okoloidúci
26. 07. 2016
Dát tip

:))) toto bude čtení na dobrou noc pre všetkých zneuznaných autorov :))


IQ nick
26. 07. 2016
Dát tip

Lepší začátek dne jsem si ani nemohla přát. Paráda! b:-))))


oó......právě si dávám ranní kávu...a tohle čtení k tomu.....suprový..*/**


chichi :o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru