Držet hubu

Už teď lituju, že jsem něco říkal. Příjde s nějakou blbostí, které bude říkat super plán. Kdybych držel hubu, mohl jsem za frajerem zajít sám, normálně se s ním domluvit, co a jak a třeba bych to z něj nějak dostal. Ale s Davidem v zádech to půjde všechno do kytek. Už jde. A se Cyndy. To je vážně idiot! 
"Zdár vole" prohazuje nonšalantně.
"Proč sebou taháš psa, ty pako? Co tam s ní jako budeme dělat?"
Na obličeji se mu vyrýsoval překvapený výraz. "A proč ne? Tak nakonec je to pittbull."
"No to já vím, ale ten frajer mi visí jenom desítku a já tam na něj nebudu dělat ramena se psem. Nehledě na to, že se na ni podívej. Vždyť je každýmu hned jasný, že ona je gaučovej pes. Ta nevzbudí respekt ani ve školce."
Řekne dvakrát počkej a pak se zhluboka nadechne a jako vždycky na mě začíná chrlit hromady argumentů. Já mávnu rukou a jdu k autu. Nemá smysl se s ním hádat, protože to stejně dopadne tak jak vždycky. Bude po jeho. 
Frajer sice bydlí v té snad nejhorší ulici v Hrotově, ale stejně věřím, že se to s ním dalo uhrát v klidu. Jeden z těch rádoby podnikatelů, co si nechal udělat webovky a pak se začal ohánět splatností. Jenže už je to půl roku a já jsem zrovna v situaci, kdy ty prachy prostě potřebuju. Pár lidí s ním mělo všeliaké zkušenosti, ale vyloženě špatnou pověst neměl. Tak uvidíme jak se mu ta pověst vylepší, až na scénu nastoupí tady pan psovod. 
Zaparkuju před činžovním domem a podle dohody ho prozvoním. David vyleze z auta, pouští psa a opře se o kapotu felicie s výrazem hrdiny z béčkového akčňáku druhé poloviny devadesátých let. Abychom nevypadali jako úplní debilové, vysedám teda taky a zapaluju si cígo. Z otevřeného okna v druhém patře vykoukne hlava bez vlasů a mávne rukou. Po dalších dvou minutách se otevřou vchodové dveře vypouštějící širokou postavu. Úplně jsem zapoměl jak hrůzně ten frajer vypadá. Jde přímo k nám aniž by přerušoval oční kontakt. Na vodítku vedle něj našlapuje jeho pes. První na co pomyslím je, že takhle by měl Pittbull vypadat. Ten si musel vzít hypotéku jen aby měl na steroidy co do toho psa narval. Cyndy je v porovnání s tímhle jako čivava. On, i ten jeho zlobr se tváří, že by nás tři slupli jak malinu. A to klidně každý sám. Detektiv smrtonosná past se otočí na mě a špitne: "Ty krávo, ten má ramena přes celý záda."
Ani se neptám kterého myslí a sleduju, jak se jeho rádoby drsný výraz mění na přitroublý úsměv třináctileté holky. 
"Jsem viděl, že tu máte psa, tak jsem vzal Dinga" vychroptí hlubokým hlasem frajer na přivítanou. Můj, ještě před chvílí, bodyguard, teď vlhká roztleskávačka, se s ním pouští do řeči o psech a frajer zase pouští Dinga na volno. Psi si spolu začali hrát. Po třech větách o granulích a syrovém mase do konverzace vstupuji možná trošku příkrým: "No a jak to vidíš s těma prachama?" Až jsem se sám vzápětí lekl, jak to muselo vyznít. Podívá se na mě těma trošku přivřenýma očima, ve kterých není ani špetka strachu a chvíli mlčí. Nesmím přerušit oční kontakt. Jen nesmím přerušit oční kontakt. 
Po čtyřech nekonečných vteřinách se trošku ušklíbne a jakoby lehce pokývne nakloněnou hlavou. Levá ruka mu zajede do kapsy a já jsem půl metru od zasloužené výplaty. Teď už aspoň dvakrát zasloužené. 
"Víš jak, tady Michal ty love potřebuje a my bychom neradi podnikali nějaký další kroky." vstupuje do toho úplně nesmyslně Kapitán Amerika. Frajer se na něj otočí a zeptá se ho, se stále se zvětšujícím úsměvem: "Jako jaký kroky?" zatímco levá ruka zůstává v kapse. Ještě než se Davidovi podaří ze sebe vysoukat daleko méně drsně znějící "no víš jak", mi hlavou proběhne karavana otázek začínajících proč. Proč nemůže držet hubu? Proč sebou nemám lopatu, kterou bych o něj mohl zlomit? Proč mám za kamaráda takového kreténa? Proč ho doma víc neřezali, když to ještě mělo nějaký význam?
Frajer se otočí na mě, pak se zadívá do dálky a vrátí se pohledem na Davida. "To je tvoje fena?" kývne zpátky do dálky.
Všichni se otočíme na psy, kde Dingo klátí Cyndy. Vzhledem k jejich velikostem to je spíš znásilnění, než dobrovolný akt. Podruhé, kdy vidím na Davidově tváři překvapený výraz a než stačí přikývnout na souhlas, bere ho frajer kolem krku. 
"Protože si tak chytrej, tak to uděláme jinak." začne Davidovi našeptávat do ucha. "Tady můj Dingo ti zrovna poskytl spoustu svých nejlepších plavců, takže až prodáš štěnata, rozdělíš peníze na půl a z té mojí půlky zaplatíš tady svýmu příteli desítku a zbytek mi doneseš." sděluje mu nový plán aniž by ho přestal držet kolem krku.
Když mu dává najevo jak by se v něm nerad zklamal, oběma nám je jasné, že to není scénář, co by ve svém životě David chtěl. Poplácá ho po tváři a věnuje mi poslední pohled. Ne jen v této konverzaci, ale i výraz toho, že jsme spolu vyřízení. Když odchází, hvízdne na Dinga, který k němu běží o dost šťastnějším poklusem. David si zapaluje cigaretu, zatímco se k nám pomalu přibližuje Cyndy se svěšenou hlavou. 
"Kdybys, ty blbečku, držel hubu, tak to už mohlo být vyřešený." neudržel jsem v sobě. Podívá se na mě a pokrčí ramena, ale už nedodává nic.