Sobotní zápisník, 6.8.2016.

Salome ve Zborovské

Na baťůžku má napsáno Augen zu und tanzen. Mladičká Salome ve Zborovské. Pouští šťávičku chuti, řekne si nejeden vilný Herodes a slíbil by jí alespoň hlavu cejna s citrónem. Ovšemže na stříbrné míse. Aspoň chvíli ať vlní se…

Za dešťů rozčeřené holky

Vlhko holkám rozčeřilo vlasy. Jede přede mnou na eskalátoru blondýnka, co už je samá lokýnka. Už vypadá docela jako boží dítko. A ten zadek v těsných džínách, rozkošnější než mívají barokní putti. Jde do Pandory, vybrat si nějaký tuze líbezný náramek. A k večeru jí někdo bude líbat ručku a říkat: „Tuze líbezný náramek.“ Ale jeho pohled už bude klouzat a klouzat a klouzat…

Obraz současného světa

Nadnárodní bufet, to je zkouška trpělivosti. Hyperaktivní děti, co se válejí po sedačkách, rozhazují jídlo a vydávají zvuky splašených primátů. Matky jen dávají pozor, aby jim někdo neublížil. (A nepochybuji, že by to pár lidí udělalo moc rádo!)Mladí Angličani v teplácích, odulí z posilovny, po sobě znuděne hledí rozvaleni do prostoru; patrně jsou na konci svého staromládeneckého a tak trochu homo výletu. A támhle v řadě puberta. Ta se dnes projevuje digitální demencí, pár dětí jen tupě zírá do monitorů, které sem instalovali, aby snad nebyly probuzeny ze svého životního spánku. Je tohle obraz současného světa?  

České chaloupkaření

Turisté obdivují perníkové domy z nábřeží, ale taky Tančícímu domu umí dopřát fotku. To místní pro postmodernu stále nenacházejí smysl; moc jí tady není, pravda. Nedávno v něm vystavovali nahatice Káji Saudka. Ani pro jeho genialitu místní ještě nenašli pochopení. Je vůbec něco, co tento národ neuráží? Nepočítáme-li romantiku venkova a buřty, pívo a nenávist,

Jezdci v bouři

V rádiu hřmí, hrají Jezdce v bouři. Zatraceně dobrá píseň. The Doors prodali desítky milionů desek, jejich písně kolují všude. S jedinou výjimkou: nikdy neprodali práva k reklamě žádnému prodejci automobilů. Američani říkají: Respect!