Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+7 neviditelných
Věčné břemeno vztahů
datum / id07.08.2016 / 471068Vytisknout |
autorMovsar
kategoriePovídky
zobrazeno877x
počet tipů6
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Věčné břemeno vztahů

Ještě si chvíli povídali. O jejích dětech a manželovi, co od ní odešel za jinou. Snad z nedostatku společných témat, a možná chtěli postel zabydlet někým dalším. Kdo ví, na co mysleli, když probírali právě tohle. Za okny padalo srpnové slunce a z mraků dělalo oranžovou šmouhu.

„Proč vlastně odešel?“ zeptal se, i když mu otázka proč připadala příliš obecná a tušil, že jí nelze docílit žádného porozumění, zvlášť ne v něčem tak složitém, jako je mnohaleté soužití a příčiny jeho konce. „Když nějakou věc položíš pod mikroskop, tisíckrát ji zvětšíš, může ten pohled být krásný, ale může být odporný a děsit. Něco jako na Serranově fotce Semeno a krev. Z romantiky je čirá hrůza,“ přemítala, „a my si byli blízko.“ „To ale platí pro oba, ne?“ „Někdo ale musí odejít první,“ ukončila tu malou špatně započatou disputaci nad konci manželství v digitálním věku.

Zmačkal papírové ubrousky, kterými si, zatímco si povídali, utíral přirození a oznámil, že bude muset jít. Nic nenamítala, bylo by to zbytečné a ponižující. Když si oblékal kalhoty, zavadil pohledem o fotografii jejího syna na poličce nad postelí. Pořád tam je, pomyslel si a vybavil si Žižekův postřeh, že sex je vždy tak trochu exhibicionistickou zkušeností vyhledávající pohled Druhého. Tak tedy malý Oidipus, pravidelný svědek jejich milostných chvil, hrnulo se mu s opovržením a psychoanalyticky užitečnou bezprostředností na mysl.

U dveří si slíbili opět se setkat, ale nebyl to slib ze starých románů, byl spíše nesnesitelně lehký. Možná si oba v tu chvíli vzpomněli na Kunderův úvod do románu, v němž se podává interpretace slavné Nietzschovy zvěsti o věčném návratu téhož. Kundera ji vyjadřuje jako perspektivu, z níž se věci jeví bez polehčující okolnosti své pomíjivosti. Jednoduše, člověk je odsouzen zakoušet jisté události stále znovu, neboť pomíjejí, a tím na sebe berou kouzlo nostalgie. A jakmile je něco takto vystaveno kouzlu nostalgie, nelze to volat k soudu, natož odsoudit.

Ta příšerná Serranova zvětšenina ejakulátu, sladký pohled jejího syna z fotografie na poličce hned nad postelí, zubatá řada rozvodových dní a žádná z věcí kolem nebyla s to v nich překonat jistý sentiment lásky. Blízkost byla nevyhnutelná. Oba byli odsouzeni zažívat svá trápení znovu a věčně. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

08.08.2016 20:06:58dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Adriana má pravdu s blízkostí Kostrhuna - Svatbou století. 

08.08.2016 19:58:23dát kritice tipMovsar

díky přátelé, jsem rád, že to vedlo k zastavení se jakési spolumeditaci.

08.08.2016 15:53:04dát kritice tipcareful

Jsem si teď četla ty svý komenty a samá hrubka...takže ještě oprava hrubek, kterých jsem si všimla a jsou fuj: nacpi a tipovala... 

08.08.2016 09:42:29dát kritice tipAdriana Bártová

MRM - meditace rozvedeného mládence, Kostrhunovo pojetí porozvodových meditací/ pozn.Svatba století/

chápu určité rozpoložení, které by měla ona povídka vyvolat, ale je to hodně filosofické a hodně složité, ačkoliv, kdyby nebylo, třeba by to nevyvolalo ono meditační rozpoložení jedince, kdo ví?

07.08.2016 23:08:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Forma není povídková. Intelektuálové asi přemýšlejí i v intimné sféře jinak než si třeba já vůbec dokážu představit /to komentování fotky a tak:-)/.

Ráda jsem četla, zajímá mne, jak uvažují odlišní příslušníci stejného rodu.

07.08.2016 21:59:33dát kritice tiplawenderr

Četla jsem třikrát, než mi to došlo (ne moc dobré vysvědčení, pro mě:) Všechno, co jsem ti chtěla vytknout, se smazalo poslední větou ... Nevím, jestli jsem pochopila správně, ale já si svůj příběh (tedy, ne zrovna můj doslova:) ve tvém vyprávění našla ... že jsem ráda četla*

07.08.2016 21:30:22dát kritice tipGerty

Přečetl jsem to, ale tomuhle druhu literatury prostě nerozumím. Těžko tedy říct, jestli je to dobré nebo ne. Upřímně řečeno, ani diskuzi v komentářích jsem moc nepobral. Inu, co byste ctěli od komerčního pisálka :-)

07.08.2016 21:28:00dát kritice tipcareful

za monitorem jsem tím, kým být chci... jsem tedy blíž svému skutečnému já...tomu, které chci považovat za skutečné...v realitě jsem tím, kym být musím...kdyžtak si to promaž. Dobrou.

 

07.08.2016 21:19:37dát kritice tipMovsar

stvn vypadá jako zpěvák z nickelback, s ním se rovnat nemůžu, to je fakt.

pravý dialog ovšem je vždy jen ten živý. je v něm i mlčení, tón hlasu, řeč se může nekonečně větvit. tak může jeden druhému aspoň trochu přiblížit, co chtěl říct, když slova sama jsou vždy jen přibližná. lze si to pěkně představit na básni. její poslech anebo hluboké čtení ej vždy víc než když jen svítí z monitoru jako informace. i proto tady moc neuznávám poezii, internet ji popírá.

07.08.2016 21:08:43dát kritice tipcareful

No, rozhodně je to zajímavý ufon z planety totální sucharov...celkem by mě zajímalo, co je to v reálu za figuru... asi bude taky takovej "neviditelnej", ale teba bych typla na ošklivějšího:D

soráč za ot... s tvým názorem o dialogu nesouhlasím...myslím, že na internetu může být dialog stejně hodnotný jako ten běžný...možná o hodnotnější, protože máš čas trochu vybrat slova...

07.08.2016 20:53:26dát kritice tipMovsar

ještě k té kritice, že je to exhibice. tak jsem to nemínil, ale ono vlastně to, co žižek říká o sexu platí o psaní taky, píšeme při vědomí pohledu druhého, vždy je to trochu exhibice.

že to nemá velkou záplateku, zvraty. uznávám, nemá. jak říkám, je to malá mediatce.

a ufon no pokec s ufonem přece musí být fajn. ale i tak jsem skeptický, podle mě na internetu nikdy nemůže vzniknout pravý dialog, jen výměna informací..

 

07.08.2016 20:47:58dát kritice tipcareful

Si to nacpy třeba do prózy na pokračování:D

...máš stejnej problém jako StvN, jen on používá jiné prostředky než aluze ...ale jde o to, že povrch je uhlazený a vypadá chytře (schválně si od něj něco přečti...píše zvláštním stylem...dlouhé věty, hypnotická opakování...prvky snových výjevů ze světa šumu) ale uvnitř není většinou nic, nebo tedy spíš nic zajímavého.... to neumíte vymyslet něco, co má aspoň trochu hloubku...myslím v povídce...podle úvah narozdíl od StvN, se kterým je pokec jak s ufem, ty myslet trochu i umíš:D

 

07.08.2016 20:09:53dát kritice tipMovsar

je to meditace. oproti miniaturám už to mám za dorbnou povídku. ostatně je to jen věc pojmenování.

07.08.2016 19:54:08dát kritice tipcareful

..jinak předposlední odstavec..nebyl z románů, ale možná si vzpomněli na úvod (jo určitě, nad tím uvažují běžně všichni:D) do Kunderova románu...se ti tam ty romány nějak nakupily...navíc Kundera už se dá "za starýho romána" považovat taky, takže se ty věty trochu i vylučují... a vůbec tam toho cpeš děsně moc ve stylu: čumte, jak jsem děsně chytrej... a zas to není zrovna ani moc povídka, ale spíš jen delší pocitovka-miniatura

07.08.2016 19:33:44dát kritice tipaleš-novák

mohlo by to být i Věcné břemeno vztahů...

07.08.2016 19:26:22dát kritice tipZdenda

Na ja, einmal ist keinmal.

07.08.2016 19:22:38dát kritice tipcareful

Soráč. Příjde mi to přechytralý a pitomý zároveň.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.