Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
Vesmír nezná spravedlnost
datum / id12.08.2016 / 471232Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno755x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vesmír nezná spravedlnost

Vesmír nezná spravedlnost

Kaštany letos rozkvetly dřív. Jsou jako hlavičky ufonků vystrčené do horkého pondělí, říká pán holčičce a vede ji sídlištěm. Je čas oběda, připraví dvě porce, a protože děti nerady jí, vymyslí si, že ve vesmíru člověku vyhládne. V šest ji u vchodových dveří předá ženě a slíbí přiletět zas za týden. A ona kouká jako ufonek do horkého pondělí, co zas už končí. Vesmír nezná spravedlnost. 


První člověk na skále

Žádné hlasy lidí. Jen vítr, cvrčci a průzračná hladina nebe. Ta skaliska tady jsou od nepaměti. Třeba tady na tom kameni, v den podobný tomuto, jen o desítky tisíc let dříve, seděl člověk. Co mu šlo hlavou? Kolem tráva do fialova. Tenkrát si ještě ženy nepořizovaly přeliv, ale už možná měly pojem o kráse a tušily, že se vždy bude vztahovat k přírodě. Teprve novověk krásu na jednu stranu přivede k dokonalosti, ale taky zpotvoří; to když ženám třeba taky nadiktuje všít si do hrudi dvě trčící boule. Ne, o tomhle nemohl mít první člověk tady na skále představu. Rozesmála by ho? Znal už humor a jeho hojivou sílu? Zas tak moc toho my lidé o sobě nevíme.


Stromy

Stromy tady nejsou dost veliké na to, aby v nich žili lidé. Leda by ustoupili z představ diktovaných realitními podvodníky. Tak tedy stromy barrandovské průrvy, chtěly by nám vonět jako ženy o pátečním podvečeru, když jim slíbíme koupit limonádu a a lístek do kina. A chtěly by nám být domovem, ale my se rozhodli je buďto chránit, ignorovat, nebo podetnout. Tak jako ženy o pátečním podvečeru. 


O chybění moře

Stojím na ostrohu připomínajícím příď lodi. Je celá z kamene a kotví v moři času a nikdo přesně neví, jak už dlouho. Jak moc nám chybí moře, dálka k dobývání neznámého. A tak se vztahujeme k dálce nebe a dobýváme pojem. Anebo jen tak hledíme k obzoru, betonovým zubům Stodůlek a koupeme se v slunci. Letos posledním.


Mluv na mě řečí milenců

V anglické písni se zpívá: Mluv na mě řečí milenců. To starým manželům ještě do usínání hraje noční proud. Dávno k sobě nemluví řečí milenců, ale jen řečí starých manželů. Někdy se dokonce nazývají mamka a taťka, což je s milenectvím v přímém rozporu. Ovšem ani řeč milenců není bez rozporů. Je v ní mnoho příkras a taky lží, přestože si nárokuje autenticitu. Možná je ta výzva zpěvačky jen naléhavou prosbou: Nemluv na mě řečí manželů, neříkej mi mamko. Nikdy!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.08.2016 22:48:05dát kritice tipStázka
Nejvíce se mi líbí Stromy...:)*
14.08.2016 15:19:48dát kritice tipDiana

Zajímavé a působivé uvažování*

12.08.2016 22:39:58dát kritice tipKočkodan
Tak tak, taťak si hned získal moje sympatie, i když jinak velkým milovníkem překlepů zrovna nejsem.
12.08.2016 22:13:30dát kritice tipEvženie Brambůrková

Dnes je to prostoupené citem a láskou. Ke všemu. /T

12.08.2016 22:09:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Stromy a moře...nádherná poetika. Mamka a taťka:-(((

12.08.2016 21:09:50dát kritice tipGerty

Takové docela zajímavé nálady :-) Nedávno jsem někde tam na těch místech byl, poprvé v životě a možná naposled - i když na ně často koukám z vlaku. Až budu koukat zas, možná si vzpomenu naa tohle dílko. Jestli jo, tak to sem připíšu.

12.08.2016 21:03:21dát kritice tipMovsar

díky, blacksabbath

12.08.2016 20:55:57dát kritice tipblacksabbath

..............pět.......pět hvězdiček................* * * * *

12.08.2016 20:38:55dát kritice tipMovsar

:-)) ale uznej, že taťak není špatné

12.08.2016 20:20:15dát kritice tipKočkodan
Mám pocit, že se ti tam vloudila chybička – nemělo to být mamak? :-)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.