upřímně? na můj vkus se příliš opakuje výraz chtějí krev, chce krev

myšlenka je sice jakš takš srozumitelná, ale pro mě příliš kostrbatým způsobem

První polovina je úplně na houby…  taková ta snaha vysvětlit, než teda dojdu k jádru, slova sama o sobě nic neznamenají… to přirovnání k vlkům se mi nezdá dobrý, možná jsem zaujatá, protože v práci to slýchám – síla vlka je ve smečce, síla smečky ve vlkovi. Tyhle efektní blablabla jsou mi silně proti srsti. Co mě ale zaujalo jsou doupata úst, to se mi zdá hezký, ta představa, že je můžeš vypustit a nemusíš… někdy je člověk nemá pod kontrolou. Když jdu v textu dál, zhruba od „ní“ to začíná dávat smysl. O tom už nepochybuju. Myslím, že jsi to měl víc napasovat na konkrétní zkušenost, ta první polovina navádí k tomu, že se snažíš říct něco, co platí obecně a ono to nedává moc smysl, protože … Karel.

zdá se, že "slova" v této detektivce jsou podezírána neprávem, mlčení k němuž hrdina závěrem nabádá, se jeví jako nejrozumější cesta, avšak jistě to není vina slov, když se nedaří domluva,  vždyť slova lidi dovedou i sblížit, a "smečkám" vymezit teritoria, to uvnitř v člověku sídlí ty smečky chtivé krve..  chci říct že motiv je zajímavý, hloubavý, nepovrchní a hlavní obraz je podařený,  básnička by byla ještě lepší, kdyby dospěla k poznání, takto dospěla spíš k omylu a nižší odpovědnosti.