Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Digitální ráj

16. 08. 2016
8
17
1842
Autor
Movsar

Barrandovská neděle

Kdosi se vracel svým maseratti domů. Vrata vily se otevřela, auto zmizelo. Ze zahrady vanula vůně řeckého jídla. Ulicí šel pár se psem, beze slov, neboť láska bývá mlčelivá. Dole hučela autostráda svým věčným provozem, hladinu řeky čeřil vítr a slunce pomalu bral podvečer. Barrandov žil svou neděli.


Za večerů jako je tento

Večerům už schází dlouhá nota léta, kulí se do rychlého konce. Brouci ještě zpívají své pohlavní písně, ale i oni musí tušit podzim. Některé listy už rudnou v doteku studu, tak jako dívky, když je jim prvně vyložen osud. Za večerů jako je tento, zrádnou řečí Eróta.


Samota zdá se být bezbřehá

V nočním rádiu mužný hlas Dana Landy. A nejen hlas, mužnost sálá i ze slov jeho písně: právě se pere o život v havarovaném autě, ale pořád doufá. Taková směs stoického klidu tváří v tvář umírání a heroického vzdoru smrti. Za okny svítí měsíc a samota se zdá být bezbřehá. Až je z toho zima. Mít tak kuráž zpěváků.  


Prázdno

Bufet v pasáži. Vedle u stolu sedí zubní laboranti. Ne moc pěkná zrzka a neholený čtyřicátník. On má hlavu v dlaních, ona si ťuká do mobilu. Nic si neříkají. O stůl dál si dva sportsmeni ukazují na osvalených pažích, jak správně pádlovat. Vedle starší muž v brýlích dopíjí z kelímku colu. Laboranti se posunky ptají, zda už je čas jít. Jsou jako duo smutných mimů. Musím si dát cigáro, promluví nakonec zrzka. Odcházejí a ona kroutí docela malým zadkem. Sportsmeny to nevytrhne z jejich vodního světa, muž s kelímkem hledí do prázdna. Ten pohled je nevyhnutelný: žijeme uprostřed prázdna, a nic na tom nezmění ani nepříliš hezká zrzka s malým zadkem dokulata.


Digitální ráj

Jsou motorizovaní. Jsou robotizovaní, elektronizovaní a digitalizovaní. Lidé nového věku. S hypertrofovaným smyslem pro vše nové hledí do displejů. Tak se to přece podařilo a ráje bylo dosaženo už tady na zemi, v technologiích. Jen je nutné pravidelně ho updatovat. A člověku už není třeba živého světa, své balady dosahuje vprotřed věcí. Tak se loučím, se soudružským pozdravem, prostřednictvím SMS, všem Adamům i Evám. 


17 názorů

Barandovská neděle, to byl důvod, proč jsem četla dál, ale už to nebylo takové, v jakou náladu mě neděle uvrhla

další příběhy jsou víceméně skeptické, i když chtějí být popisné a poukazovat na mnohost našeho světa, nebo jednotvárnost, zaujatost, nevím

Prázdnota: to je zoufalcův výkřik, když někdo řekne, že žijeme uprostřed prázdna, je evidentní, že tam není něco v pohodě

digitalizace světa je logický výsledek evoluce, tam není co řešit, ale jak říká careful: les tu ještě pořád je a řeky, louky a nebe plné hvězd, zas tak prázdný mi ten svět nepřipadá


...............také ráda čtu tvé ...ze života....*/***


Pokrok sice nezastavíme, ale já se ráda zastavím u tvých postřehů. /T


Movsar
17. 08. 2016
Dát tip

díky, přátelé. o komunikačních technologiích toho tolik nevím, a to programově, neboť se snažím zachovat si odstup: stále lpím na tlačítkovém telefonu a odmítám všechny jiné funkce krom telefonu, sms a budíku a kalendáře. ale lidem koukám přes ramena všiml jsem si nějakých podivných řetězících se bublin, co asi nebudou běžné esemesky.


Kočkodan
17. 08. 2016
Dát tip
Zaujal mne hmyzí repertoár. :-)

ano, počet sms klesá...ani znalost abecedy není pro přežití potřeba...informační pravěk teprve přijde :o) 


Sršáň
17. 08. 2016
Dát tip

jen technická poznámka počet SMS neustále klesá je to vlastně komunikační pravěk svým způsobem je odsouzena k zániku.


a nebo ti sportsmeni prostě ženy k životu nepotřebují...? :o)


careful
17. 08. 2016
Dát tip

ještě k předposlední ...no, možná ty sportsmeni, propstě nebyli prasata, co mají potřebu někomu čumět na zadek...nebo jsou holt hezcí a takových nán můžou mít ve fitku na každém prstu pět...ne jako nějaký nadržený zoufalec, co je pro něj pitomé pozadí středobod vesmíru...


MartinaR
17. 08. 2016
Dát tip

Tohle je celé takové lehce depresivní.


plíživě náš svět osidlují ufoni. Vypadají jako my, jen jim z hlavy koukají dráty, co vedou do satelitní navigace i-phonu...


careful
16. 08. 2016
Dát tip

no, dřepět od rána do večera bys tu třeba vůbec nemusel, mi netvrď, že nemáš alternativu dělat něco jiného...třeba táhnout na houby...lesy ještě existujou...nebo můžeš zavařovat:D

... ty jsi tu snad častějc než já, ale já si na to nestěžuju...


Gora
16. 08. 2016
Dát tip

Tak snad to není loučení navždy: posílám SMS, piš nám dál, zítra, dnes:-)


Movsar
16. 08. 2016
Dát tip

ale to se zásadně mýlíš. je přece známou věcí, že už neexistuje žádná alternativa, žádné "vně" tohoto světa, systému. utopická arkádie, kterou někteří hledají na statcích na šumavě, jiní na biotrzích v sobotu na náplavce. je to - už myslím dožívající - obecně známý argument vůči kritice: ukaž alternativu. jenže ona není. kritika ale stačí. je třeba vznášet otázky, které rozpory této společnosti zvýrazňují.


careful
16. 08. 2016
Dát tip

..no, nebo by sis to mohl v palici srovnat...psát kvůli tomu hůř snad nebudeš...


Movsar
16. 08. 2016
Dát tip

tuším, že to byl baudelaire, kdo napsal, že spisovatel (třeba i autor tady) musí žít v rozporech.


careful
16. 08. 2016
Dát tip

To je další věc, co mě lehce popuzuje... ty furt mrmláš něco o digitálním světě...vyznívá to tak nějak jako "Fuj"...nejen tady, ale často... a přitom jsi tu nacpanej léta od rána do večera. :D...prostě ambivalence...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru