On-line

První věta změněna...jak jednoduché, když se to umí...druhá má znamenat sdělení ve smyslu tom, že kočka tam chodívala, poněvadž zde dříve bydlela, ale po dvou letech i ona již pochopila marnost svého počínání a přidala se k lázeňské tlupě:-)

Lakrov: děkuju za upozornění, obě věty pozměním na stravitelnější, díky moc:-)

O té historii jsem se nechtěla více šířit, vždyť koho takové věci nenechávaji chladnými, tak dobře ví...ale úplně vynechat nejde.

Trochu bujuju s čitelností první věty. Náladu popisovaného města (znám to tam)  to ovšem vystihuje. Trochu bojuju i s větou o kočce (...Kdo snad ještě předloni kráčel...), s jejím smyslem, neboť si neumím předatavit kočičí nostalgii.  Za zachycení mírně depresivní nálady onoho města (včetně nezřetelné zmínky  o neslavné historii) ovšem  tip.  

Glomma: děkuju, je tam drsno, celkově:-(   

Povedeně popsáno :) a zvlášť za ten podzim na návštěve - v půli léta ;) T.

Lnice: díky za přízeň:-)

*

Adriana Bártová: děkuju za čtení, Adriano. Možná máš pravdu s kostrbatostí...nedokážu zde mít nadhled jako u jiných míst, o nichž jsem tu již psala, je to srdeční záležitost, a hodně smutný pohled. Díky.

myšlenka je skvělá, jen text se mí zdá trošku kostrbatý, přesto dávám T, i když se zpracováním se moc neztotožňuji, ale tvůj zájem a nepokrytý cit, vypovídá, že máš oči otevřené a věci kolem ti nejsou lhostejné, nikdy jsem tam nebyla, ale už jen samotný název, pod rouškou vědění, ve mě vyvolává negativní pocity, ani se nedivím, že to tam vypadá, jak to líčíš, kdo by tam krom starousedlíků žil?

blackie: nechtěla jsem psát jen to smutné:-) a děkuju ti

Evženie: naopak, je to stále horší...děkuju moc

moc hezky jsi to provázala........*/*******

Tak to vypadalo před deseti lety a stále se nic nezměnilo. Škoda. /T

Kočkodan: děkuju za přečtení, zas ale takový poklad nejsem:-)

no vidíte a já to spíš viděla jako výsměch všem chudákům, kteří tam dožívají ... ale třeba se mýlím  :)

Aleši, jeden z radních je evengelický farář, vzácný člověk, vždy spolu hovoříme o budoucnosti Jáchymova, dělá, co může, roky vyplňuje odpoledne a víkendy po své náročné práci fyzioterapeuta volnočasové aktivitě s dětmi místní sociálně slabé /silné/ komunity...v dětech vidí naději pro město:-) Pravda, už i on je velmi unaven...

ten kostel je minimálně dobré znamení:-)

kostel pravděpodobně opravili Němci - obyvatelé původního Joachimsthal, jak se Jáchymovu dřív říkalo...

je to rozhodně pozitivní - vrátit do města víru... to ostatní už je na dnešních občanech Jáchymova...

agát, je to naprosto neuvěřitelné, co se tam s těmi domy, mnohdy snad i vilami, děje...mé srdce tam pláče...musela jsem o tom napsat. Díky za pochopení:-)

nevím, ale já to pozitivně neviděla... ten kostel lidi nenakrmí. Když jsem procházela nahoru ulicemi, těch oprýskaných názvů - cukrárna, oprava obuvi, jednota, maso-uzeniny... všechno prázdné, prorostlé břízami. Jediní, kdo tam udržuje jakýsi chod, ještě jsou Vietnamci. Mrtvé město s opraveným kostelem a natřenou lavičkou...

agáta: to je pozitivní zpráva...déle jsem tam nebyla...a děkuju ti:-)

okoloidúci: děkuju za čtení...perly se staly záminkou pohledů mužů:-)

a nad tím vším se tyčí opravený kostel.

... krásne jáchymovské miniaturky ***

istý si nie som len tým, či zrak mužů v božíhodových oblecích naozaj vábia zmienené perly :)

aleš: díky, probíhá tam zvláštní apokalypsa...ti, kdo tam žijí, ji snad ani nevnímají, ale já tam jedu tak jednou za rok a vždy se leknu, jak rychle "to"postoupilo:-(

dobře vystižená atmosféra...projíždíme tam občas cestou na hory...skoro jako by tam právě skončila válka.

MKbaby: každé jaro je tam, v Jáchymově, odchytávají a kastrují, vracejí zpět...přesto přibývají, lidé tam dávají své:-(

Děkuju...

... kočkám je to naštěstí jedno... mají víc rozumu než lidi...