Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bludička

25. 08. 2016
6
3
381
Autor
chci_uverit

Věnováno k tvému svátku

Utekla jsem před tebou

běžela jsem skrz

zdi moře a lesy

Vítr běžel se mnou

lámal stromy vejpůl

větve praskaly jak za ohně

 

Byl to strach

nebo možná odvaha

která přes rozražený ret

zpívala zalknutě

neohlížet se neohlížet se

Nejspíš to nebyla odvaha

Ani strach

Protože já se stejně

ohlédla

 

Po větru posílals mi dopisy

že hledáš mě ukrytou v sobě

A já po letech píši ti

prstem do vzduchu: Zase před tebou utíkám

                           

                             protože se nedokážu

                            rozloučit


3 názory

Damné
25. 03. 2019
Dát tip

achjo... ty pocity dobře znám... chybíš!


black8
05. 09. 2016
Dát tip

nádherný záver.*


v básni se mísí upřímnost (utekla jsem) s nucenou pózou (skrz zdi moře) - to druhé je u každého autora vždycky stejné a nezajímavé, to první je vždycky jiné a zajímavé, na konci převážilo to první a hrdinka vyšla důvěryhodná,   ještě chci říct důležitou věc, pokud je to ten příběh stále živý, napiš to ne písmákům ale jemu (jen radím vyškrtat "zdi moře" a podobná přehnaná místa)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru