Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

praha 5

08. 09. 2016
8
10
1065
Autor
nascheanou

Večer, mezi Prahou 1 a Prahou 5

Postarší muž sedící na jemném sofa, světlá kůže, vytříbenou mluvu střídá hluk vernisáže - cinkot skleniček, křik, smích, kýchnutí, suché zakašlání.

 

Neposedná mladá žena sedící naproti muži, červené tváře od červeného vína.

Střet pohledů muže a ženy.

Úsměv.

Jiskra.

Šimrání v podbřišku.

Snaha o nenápadný společný odchod.

 

Opilé cupitání po vlhkých kočičích hlavách na mostě Legií, útržkovité vyprávění všedních životních výseků - snaha o zběžné sblížení. Stane se to, co bylo jasné, že se stane. 

 

 

 

 

praha 1, příkopy

nepanikař. 

nelep mi pohledy na okno. 

nezamiluj se do mě.

když se ti něco řekne

stejně uděláš opak.

 

                            praha 5, zborovská, kuchyň

                            byl by tady hezký balkónek.

                            svítílo by na něj ranní slunce.

                            dala by se tam pít káva

                            a kouřit cigareta.

 

                                                                 chodba, koupelna

                                                                 tady máš nové pantofle.

                                                                 růžový kartáček na zuby.

                                                                 do postele jedině s čistejma nohama.

                                                                 a už víš, jak se pouští teplá voda?

                                                                 ten kohoutek musí být nahoru

                                                                 /takže dolu/

 

                            zpět v kuchyni

                            nedala by sis gin s tonikem?

                            leda gin. v toniku je moc bublinek, takhle na noc.

                            nedala by sis gin s tonikem?

                            tak jo.

        

v noci se budí.

šourá po bytě.

ona neví, kam odchází,

co hledá a za čím bloudí.

je tma.

 

                            chceš napít?

                            sklenici vody nabízí cizí ruka.

                            musíš první.

                            bojí se, že’s dovnitř nalil jed.

 

                                                                

                                                                 ráno, v ložnici

                                                                 chceš se milovat?

                                                                 a ty?

                                                                 ano.

                                                                 herečko.

                                                                 brečí. proč jsi takový?

                                                                 jsem starý.

                                                                 starý a takový?

 

 

                            pořád vypadáš unaveně.

                            měl by sis odpočinout.

                            jsem. na dovolené jsem nebyl rok.

                            kdysi jsem jezdíval do dalmácie.

 

 

kuchyň

snídají rozpečenou housku s máslem

dáš si mortadelu?

nedá.

na maso je den příliš čerstvý.

smetánka do kávy dělá v černém čaji neuchopitelné obrazce

 

 

                            zvoní telefon. toho nemám rád.

                            dobrý den pane lindauer.

                            huláká do telefonu.

                            /na stavbě je to samý primitivní kretén/

                            je na pana lindauera o něco příjemnější

                            než minule

 

 

                                                                 znovu v ložnici

                                                                  já to bez té lásky nezvládnu.

                                                                 no, to bys mi nesměla lepit pohledy na okno.

                                                                 víš, co to je dopis?

                                                                 když já neměla obálku. 

 

 

                            už půjdu.

                            ještě mě obejmi.

                            objímá. je holý. a jemný. a tenký.

                            už půjdu.

                            vždyť už jdu.

                            už si oblékám kalhoty.

 

 

na schodech, v chodbě domu

víš, ale já jsem feministka.

no jo, vždyť to nevadí.

no, tak z nás nedělej takový idiotky.

idiotky?

ženy závislý na mužích. neříkám, že bez vás můžeme žít,

ale mohly bychom.

 

 

                            před domem

                            tak nepanikař.

                            nelep mi pohledy na okno.

                            a pro tvou budoucnost

                            - nezamiluj se do mě.

                            zamiluj se radši do někoho jiného.

 

 

                                                                 praha 1, staré město

                                                                 smska - víš, já tomu neporozuměla

                                                                 s tím, že se nemám zamilovat

                                                                 jak si to myslel?

 

 

                            potkají se na perštýně

                            jé ahoj.

                            no to je mi náhoda!

                            pospíchám.

                            až tak?

                            svírá v rukou kroužkovou vazbu. jak se máš?

                            nasral mě klient. je to frustrovanej herec. a…

                            já už musim.

                            tak ahoj.

 

 

praha, národní třída

sms - víš, že už ani nevim, jaký to je bejt    zamilovanej.

zamilovanost je vyčerpávající a vede k celkové únavě systému.

vychýlení vede k opaku - k nenávisti.

chce to ohřívat plamen po kouskách a pomalu.

rozhodně ne emoční šílenství, co nás nutí lízt po lešení.

 

 

                            praha, letiště václava havla

                            sms

                            bejt do zamilovanej do života je fajn.

                            i s tim klopýtáním.

                            s někym bejt, milovat, žít

                            je věc druhá - respekt, opora, naslouchání,

                            tolerance, bezpečí, doprovod.

                            lešení, lešení, rilke říkal lou salome spalující keř.

                            oheň hřeje, když ho není moc.

                            jedu bojovat a odpočívat na Západ.

                            mávám z letadla.

 

                                                                 praha, centrum města

                                                                 sms                                                

                                                                 šťastný let.

                                                                 držim palce s diplomkou.

                  

 

 

 


10 názorů

nascheanou
02. 11. 2016
Dát tip

ano. o těch plamenech jest to méně)) hehe.


drfaust
02. 11. 2016
Dát tip
abych byl konkrétnější... ten hořící ubrus, to mi tu chybí !-)

drfaust
02. 11. 2016
Dát tip
na můj vkus až moc "mono"tématické čekal jsem nějaká překvapivější vybočení ale kuchyň je perfektní (den čerstvý na maso, ...obrazce)

pomlčka
12. 09. 2016
Dát tip

Jo, občas se rozpovídat je také fajn. Přesně tenhle útvar je toho důkazem. Má to hloubku, hezky plyne a všechny obrazy mám zřetelně před sebou. A ještě si tomu dala takovou formu. Líbí se mi, že do každého fragmentu dokážeš vměstnat důležité detaily, které pak v člověku rezonují. Ani v próze by ses určitě neztratila.


nascheanou
10. 09. 2016
Dát tip

ale lou salome byla hvězda jasná :) však až to bude /jednou/ naskládaný na papíře, tak ta forma /doufám/ vyleze.


Josephina
10. 09. 2016
Dát tip

Próza, tak to Joo!  Taky ti me  baví psát do tohohle útvaru i příběh, dík za potvrzení. Život je hodně promenlivej a Rilke prej byl narcistni kretén.


Gora
08. 09. 2016
Dát tip

Forma podivná, ale baví mne to:-)


baví mě to. jako Příběhy obyčejného šílenství - někam jdeme, nevíme kam...život je překvapení. už od začátku...


nascheanou
08. 09. 2016
Dát tip

taky ještě nevim. in progress.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru