Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rodinný oběd - fejeton

11. 09. 2016
10
11
1675
Autor
kuča

 

 

   Během týdne obědvá každý člen naší rodiny samostatně a jinak. Děti pravidelně (a neprávem) láteří na příslušnou školní jídelnu, manželka využívá rozvětvených služeb restaurací a jídelen, já preferuji den staré rohlíky snězené přímo na pracovišti. V liché dny se sýrem, v sudé se šunkou.

   Ze stereotypu všedních dní jsme vytrženi vždy o víkendu – to se dějí věci! Moje žena má již od pátku v otázce sobotně – nedělních obědů zcela jasno, ale protože je (jako každá) obratnou psycholožkou, předstírá, že výběr potravy záleží jen na mně. Celá akce začíná již sobotním otevřením jejích půvabných víček, neboť současně s ním začne bezmocně mumlat, že dneska opravdu, ale opravdu neví, co bude vařit.

   Po několika minutách se s hraným zoufalstvím obrátí ke mně, abych poradil a rozhodl. Dávno již chápu pravidla hry, vím tedy, co se ode mě očekává  a se světáckou nonšalancí jmenuji několik jídel. Ta jsou postupně zavrhována kvůli nedostatku výchozích surovin, přílišným finančním nárokům, obrovské pracnosti či nesmyslné kalorické hodnotě. Já poctivě dohrávám mně příslušející part a svůj seznam zakončuji tradičně slovy: „Tož udělej oranžový rizoto!“ Manželka konečně obrátí v sloup, neslyšně poděkuje za inspirativní nápady a odchází.

   Když se po návratu z nákupu uhnízdí u sporáku, je během chvíle aroma zpracovávaných potravin tak podmanivé, že by zcela jistě zesměšnilo i ambrosii olympských bohů či pověstnou manu Mojžíšovu. Tu a tam se snažím z připravované krmě uzmout, leč bdělé oko i hbitá ženská ručka jednají nekompromisně – ani zrno nazmar, ani drobek – nazdar!

   S postupujícím časem žena vytahuje vrcholnou zbraň každé kuchařky – zdržovací taktiku. Kručící žaludky a žádostivé pohledy s hranou lhostejností odbývá do posledního možného okamžiku a teprve, když už jsme se na pokraji kolapsu základních životních funkcí, nosí se na stůl. Panečku, to je ale dobrota, vše mizí do posledního sousta. Ani hejno kobylek nemá takový apetit!

   Nikdy nezapomenu jídlo patřičně pochválit, manželka se v odpověď skromně začepýří a zatímco děti jdou s nasupenými obličeji mýt nádobí, já se již těším na odpolední kávičku.

   Víkendy budiž pochváleny!


11 názorů

JARUB
14. 09. 2016
Dát tip

U nás je to podobné, jen s tím rozdílem, že vařím i peču moc ráda a většinou se nikoho neptám, co mám vařit, naopak oni pořád chodí a "mamí, co bude k obědu?"

A z mé zkušenosti není dobré jídlo ani podceňovat ani přeceňovat. Z obojího plynou poruchy stravování. Pokud je jídlo žrádlem nebo hračkou nebo něčím uctívaným, není to podle mě dobře. Jídlo je zkrátka něco, co potřebujeme k přežití a klidně nám to přitom může i chutnat....

Ale znáte mě...je to jen můj úhel pohledu....

Dílko zachytilo, možná trochu naivním způsobem, všední život... není to úplná poezie, ale ani bych neřekla, že hrůza...jako fejeton...proč ne..


Horác
12. 09. 2016
Dát tip

A já si říkal, kde se bere ten týdenní neklid, jen to umět správně pojmenovat. Toť absťák kultury víkendového stolování.

Dooobrá...:-)


...dobře chutnalo...:-)).........*/**


kuča
11. 09. 2016
Dát tip

KOČKODAN - Třeba černého kubu? Nebo kapra na modro?

CAREFUL - Já byl v hamru v Dobřívi - ještě je funkční. Ale jezero tam není, jen potok, to je pravda.


Je to vtipné, přitom normální, ale takové jako mnohdy i jnde. Prostě fajn. /T

A jestli někde jinde  žerou nebo se vyřírají  jiné lidi a  poflakují se kdekoliv, tak bych to snad ani nevytrubovala.


careful
11. 09. 2016
Dát tip

(jo, tenhle víkend jsme byli v Hamru nad Jezerem se koupat a v Ekoparku)


careful
11. 09. 2016
Dát tip

Ach..za tohle můžou být tipy jen z kamarádství... přemýšlela jsem jen v čem spočívá půvab víček...jako že je nemá nalitá vodou, nebo na nich nemá bradavici?

Mytí nádobí se od dětství vyhýbám...brrr

já s dětma o víkendu spíš jezdíme na návštěvy a výlety, než od rána uvažovat nad žrádlem... ale když žvanec někomu stačí ke štěstí...

..není to zajímavé obsahem ani provedením...


Já bych přivítal recept.


Diana
11. 09. 2016
Dát tip

To ses tedy vytáhl! Doufám, že si to žena přečte. Ideální víkend! :-))))*


Kočkodan
11. 09. 2016
Dát tip
Jak se zdá, tak jste z oranžového rizota ještě nikdo nikdy nezezelenal. Ale nechtělo by to přece jen někdy zkusit pokrm i z jiné části spektra?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru