Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+1 neviditelných
shromaždiště dětí
datum / id18.09.2016 / 472250Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
témaPřírodní
zobrazeno693x
počet tipů16
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
shromaždiště dětí

moře vyplivlo hvězdice


na poslední vlně písku 
namíchal rybí zápach esenci pomíjivosti
břeh se změnil v pohřebiště…
hybridi s umanutým gestem
házeli hvězdice do igelitových pytlíků aby je doma nabalzamovali
a vytvořili zdání
 

naše vzpomínky jak rozdrobená houska
v mobilech fotky opálených těl a úsměvů
                a na polici sklenice plná slin

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

24.09.2016 19:26:19dát kritice tipRUZIGEL

Vzpomínky jak rozdrobená houska a jiná zajímavá slovní spojení.**

22.09.2016 20:51:45dát kritice tipagáta5

mě taky :)))  jj, je to kravina

22.09.2016 15:06:23dát kritice tipAššurballit

ten zaver s rozdrobenou houskou ma tym tlakom na city skor rozosmial

20.09.2016 12:48:25dát kritice tipJARUB

Přesně

20.09.2016 12:46:53dát kritice tipagáta5

jarub, ses rozpovídala, ale máš pravdu, tak nějak to je :)   a na konci se zase vynořit, nic nesbírat, jen do hlavy... vůně, vzpomínky...

20.09.2016 12:16:14dát kritice tipJARUB

Sbíráme a zdáme (se) ze strachu z vlastní marnivosti zdvořile odmítáme "klišé", aby nás náhodou nerozbrečely.....protože  moře smrdí rybinou a z těch srdcovek to táhne ještě roky a na suvenýry na poličkách se jen a jen práší, ale prostě nejsme schopni je vyhodit, a tak se za ně rozpačitě omlouváme....a v duchu si myslíme svoje, jsem zase na skále, poslouchám, jak se vlny tříští a nasávám naplno ten slaný vzduch, který až pálí a říkám si, jaké by to bylo moci se potopit a už se nevynořit....

*

19.09.2016 10:23:32dát kritice tipagáta5

Hugísku, sliny moře mají všichni, co byli u moře.. fotek mraky na gúglu :)))))

všem díky za čtení

19.09.2016 09:11:52dát kritice tipUmbratica

Tip za tu atmosféru i za tu moralitu na konci. Je zajímavé,že čistě pocitově podobné básně jsem poslední dobou napsala též. Zapletla jsem do nich dokonce kýčovitou písničku K.Gota - Září,vyvolávám fotky z prázdnin. - Máme touto dobou podobné pocity.

19.09.2016 07:42:21dát kritice tipHugo Ramon

moralitka od Agatuše :-)

a já bych rád tu fotku : na polici sklenice plná slin

18.09.2016 18:25:46dát kritice tipMotýl Emanule

My máme doma na polici babičku spálenou v urně ale já bych chtěl mít sklenici se slinami protože k té se nemusím modlit protože sliny nejsou posvátné pokud je nenaplival někdo svatý jako třeba matka Tereza.

18.09.2016 18:08:16dát kritice tipKočkodan
Moře vyplivlo hvězdice, ty zase další dílko. Do jedovaté sliny má hodně daleko.
Přimlouvám se, abys byla také nabalzamovaná (samozřejmě ne teď) a vystavena například na Ministerstvu kultury. ;-)
18.09.2016 17:49:46dát kritice tipPetr333

*

18.09.2016 16:04:15dát kritice tipagáta5

jj, trochu moralitky do toho našeho světa mušliček a foteček musím přinést občas :)

18.09.2016 15:36:17dát kritice tipokoloidúci

... aj keď asi nezamýšľaná, no predsa (aj) moralita, a moc pjekná )

18.09.2016 14:18:16dát kritice tipagáta5

qíčo, jen malý postřeh z Rodhosu :)

Andělko, já jsem připravená :)

břízko, jen rejpej větvičkou i třeba dvěma... já to myslela takhle  - že ten zápach míchá sám sebe a vypaří se, vyčichne jako všechny esence vůní.. pro lepší přehled odrazím první verš, aby nedocházelo k mýlkám :) kedlubničko

18.09.2016 13:52:20dát kritice tipbříza bělokorá
Rejpnu si vetvickou... agato, prosimtě, řekni mi, co to je esence pomijivost? To mi nějak nebere moje půvabná kedlubnicka. Vysvětlí mi to, prosím, jako úplnému prostackovi, neb tomu při vší snaze nerozumím.
Vzpomněla jsem si jenom na scénu že zoolendera, jak tam Ben stiller plaval v nejaky reklamě s ocasem mořský panny a mlel něco o esencí vlhkosti, která je esencí krásy.

Krom tyhle zbytečnosti je to ale hezká báseň. Pozor na příliš rozmachla gesta. Souhlas ke qvíče.
Tip
18.09.2016 09:56:53dát kritice tipAndělka1

Já vytáhnu: 

Montaigne:

"NEVÍME, KDY NÁS SMRT POTKÁ,
TAKŽE MUSÍME BÝT PŘIPRAVENI POTKAT JI VŠUDE."
 
A k tomu mám dodatek, NENÍ Z MÉ HLAVY, NĚKDE JSEM VYČETLA:
 A pokud ji (smrt) chci potkat jako Spojence,
než jako něco, co nahání strach,
pak zas a znovu zjišťuji,
že to je Ona, KDO MI DODÁVÁ ENERGII.
18.09.2016 09:27:31dát kritice tipqíčala

jj, naučili jsem se žít jako život:) , nevím jestli to takhle stačí ... možná. Nebo jednou budeme muset žít opravdu ... jak o život. Pěkná zamyšlenka, dneska nic nevytáhnu, je to všechno propojené, puzzle slov - báseň:)*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.