Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiřímu Kolářovi k narozeninám
Autor
jH
trháž života pálení zasáhlo mě nad ránem bolení
"Kdo jsi a proč tu tak marníš čas?"
vyřvával sem na štamgasta Crossu
donutil ho k asamblování asociací, výkřiků a smutku
Drahý Jiří Koláři, syne švadleny a pekaře z Kladna, truhláři, básníku, magiku s nůžkami, ošetřovateli samizdatu, vše nejlepší k narozeninám!
Vidění Hieronyma Bosche
láva a šílenství v nebi
mořská panna napíchlá na kolo
nereálně gigantická kulatá kopule
zpěvy kastrátů
praskot hořících pochodní
za arkádou kláštera Kristus kříž táhne
v jeskyni ozubená kola ročních období
nikdy se nezastaví
jsou větší zevnitř
můžeš v nich najít sněžítko ráje
kde na okřídlených rybách létají rytíři s červenými lucernami a hypogrifové s ulovenými medvědy
svatá tvojice - on ona on nekonečný boj o lásku i Adam musel nejdříve zabít Boha aby mohl pomilovat svou Evu v její děloze mohla se pak vyvinout dvojčata budoucnosti
země je jen iluzivně zelená ví každý člověksova ztracení medvědi objímají malé lípy ztratili také – matky
přerostlé jahody lásky nese unavený nechtěný milenec tříocasý tříhlaví ptáci rysolišky a prasatokuřata svalnaté žirafy jednorožci v zahradě Bohavraždy padá listí podzimu
v sadech slasti si kundy a péra mastí všichni nadržení hetero i pederasti
v klidu ráje hraje piano durové moře modré pomalu naráží do stěn projekce
prach jsi a v prach se obrátíš prach jsi a v prach se nikdy neobrátíš jsi - li Van Aken - Hieronymus Bosch přežiješ v tvorbě jen tak zachováš svou duši když spolkne tě smrt
spřežení života marnosti lidské kulhá a upí kam míří; neví na oslech jelenech kozách i koních kamže nedozví se neb jen tupě valí se nahé plémě homo demo sapiens
stejně jednou do pekla propadneš se na klíči pohoupeš se a ďáblové rozeberou si tě na obrovském noži brambora a na ní zkrvavený voják bolestí krákorá
Hieronyme Boschi
ach velký čaroději sic máš v prdeli velkou skořápku rozbitou jsi velkým nám milencem jen pětisetletou nepatrnou času oklikou
Pod otevřenym oknem podzimu
život je kopulace slastí
jeden sytí barvy
druhá hledá radost
zaržání ptáků (ještě neletí na jih)
nezvěstuje konec
pospíchání tolik -
za sluncem
za cílem cesty
za spočinutím
život je závod o štěstí
účastníci podváděj jak můžou
jen nezastavit
tolik křiku
tolik tepla
tolik života
co se neuložil ještě k spánku
a přesto pod nádhernym otevřenym oknem podzimu
padající listí nepochytáš
do dlaní rozstříhaných
10 názorů
dark matters
05. 10. 2016teraz by som mala pozrieť, či ma JH niekedy nekritizoval, aby som vedela, či môj názor na tento text nie je vlastne pomsta.
dark matters
05. 10. 2016Martialis: toto nie je "moderní poesie". Neprináša to nič nové ani tematicky, ani formálne, skôr by som povedala, že je to taký ten rozšafný manierizmus a nesie sa na obraze fotogenického pekla bez ďalšieho významu. Jeden z tých textov, ktoré sú písané sebavedomo a o ničom. alebo je to možno vtip v nejakom kontexte, ktorý nechápem.
Aššurballit
04. 10. 2016indoeuropa power! rozdrt ho! neni nic horsie ako tito neuropski kvazibasnici!
já tak trochu čekal, že si po mé lehké kritice pod tvým veledílem přijdeš vyřídit účty, touché?
máš tam tolik věcí k přemýšlení... jj, dobrá báseň pro mně jako stvořená... někde mě trochu ruší inverze...na konci třeba .. ale to jsou prkotiny