Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lázeňské miniatury

29. 09. 2016
20
44
3963
Autor
Gora

 

 

 

 

 

V denní kavárně

Někdy kouzlo místa stojí a padá s jediným člověkem. Tady je tou osobou servírka Jaruška. Malá, v černém, upravená, úsměv ve vědoucích oříškových očích.

Obsluhuje zákazníky posedávající mezi kulatými stolky, kteří nad šálkem kávy pročítají denní tisk a vyčkávají  koupelového času. Poklid, až nuda.

U krátkého pultu s  barovými stoličkami to však žije.  Obstarožní Němci  šprechtí s nymfičkami pozdně středních let z řad pacientek. Čas od času se najde nějaký  kníže Rohan a baví a hostí celý bar.

 U Jarušky se splétají a rozplétají zamotané vztahy  hostů, současných i minulých. Jakou křepelku má teď X.Y., boháč a bývalý vekslák, a že ona je Ruska, co děti, mají si kde hrát? Polosvět v pološeru rubínové tapety malého kumbálu bez denního světla. Vše, co hýbe lázněmi, je promíláno tady s VIP hosty  minibaru. Vlastně je tu neoficiální ředitelství a jeho šéfka,  nonšalantní a decentní Jaruška s fernetovýma očima, od pondělí do pátku na svém místě. Ví vše a nepoví nic, tedy nikdy nepravému člověku.

 

V koupelích

 Nablýskané nerezové vany jsou místem pro přijímání radonové stopy z vody. Pod podlahou při napouštění detonují potrubím ozdravné proudy z hloubi matičky země.

Deset van, deset ponořených a poté odpočívajících klientů zavinutých v dece na lehátku. Mezi nimi tančí statně rostlá  Lena s dětským  obličejem, vlasy barvy zralé kukuřice kudrnaté jako pramínky rodné Volhy. Z pohledu čistých očí by se dalo napít. Ozařují lidskostí. Prožívá s lidmi  bolesti, studánky občas zalijí slzy. O svých strastech mlčí. Šťasten, koho konejší její vřelý, měkký slovanský hlas a buclaté ruce.

 

V jídelně

Noblesní jídelna, ne ovšem pro klienty pojišťovny bez doplatků, pompézností bere dech. První den se tu ostýchavě posedává na kraji křesílek a ochutnává drobet jídla z bohaté tabule vprostřed sálu. Otrkaní již bužírují, jdou  třikrát, jdou, i když břicho již nemůže, ale oči by stále jedly. Z vysokánských naškrobených čepic kuchařů na ostrůvku s jídlem přechází zrak. U oběda plní funkci jakýchsi dohlížitelů na velikost porcí, aby některý strávník nepobral pět řízků naráz.

U stolu sedí paní, dříve účetní, nyní lidová vypravěčka, jak jí v duchu říkám. Neznám jiného člověka, který od polévky po moučník odvypráví životopis svůj a dvou sester, taktéž starších dam. Ne, nepřijely s ní. Přitom stihne pod brýlemi kontrolovat, téměř s nosem v talíři, porce všech spolustolovníků a komentovat jejich obsah s výkřiky: že já si taky nedala ten závitek, vypadá báječně!

A hned zas:

„Mám kamarádku, ta si našla pána na inzerát, je osamělá jako já, no a jela na víkend k němu na chatu, že si jako užijou. No já jí říkala, jestli není hloupá, že ho vlastně nezná!“        Strčila mi vidličku před obličej a výhružně s ní zašermovala.

„Pani, teď si představte, že ten slušnej mužskej si na sebe natáhl nějaká kohoutí pera a po kamarádce chtěl, aby mu dělala slepici! Když odmítla, mával sekerou a chtěl jí useknout hlavu, že to se neposlušným slípkám dělá, tak co řeknete, pani?“

No já už nic. Odcházím, v hlavě hučící včelstva.

 

Na sluneční terase

Babí léto se spoustou hřejivých paprsků vybízí k posezení na terase. Je na střeše jednoho z lázeňských domů a vědí o něm pravidelní návštěvníci, nováčkům zůstává tak trochu utajeno.

Kromě západní strany je terasa  pohledově obrostlá vysokými smrky zasnoubenými s oblohou a čerstvým krušnohorským povětřím. Oáza klidu. Jaká to slast položit se na lehátko a přijímat podzimní sluneční koupel. Mlčenlivé společenství několika „vyvolených“ spojuje radost ze zeleného ticha,  v němž se tak skvěle spí a dýchá.

V pozdním odpoledni stoupá k nebi vůně připravovaných večeří a probouzí gurmánské fantazie.

K uším doléhá přibližující se  bzukot, něco jako nepříjemné komáří pištění. Jen nerada otevírám oči, abych zjistila, co narušilo klid na sluneční terase  nemilosrdněji než hukot větru z Klínovce. A již vnímám:

„Ta moje kamarádka chodila s jedním pánem, a jela s ním na jeho chatu, a představte si, on tam na ni vyrukoval s kohoutím pérem…“

Hrdelní trest pro toho, kdo přivedl na terasu lidovou vypravěčku! 


44 názorů

Gora
14. 10. 2016
Dát tip

Ano, samé dvojky a k tomu nuly...


Kočkodan
14. 10. 2016
Dát tip
Irco, jeste sem jednou juknul, at más po otevrení mého avíza hezky kulatá císla. (lehký ucul)

Gora
14. 10. 2016
Dát tip

Kočkodan, děkuju za čtení, u tohoto dílka mám obzláště zajímavé komentáře...lázně se mnou prožívalo více lidí.


Kočkodan
14. 10. 2016
Dát tip
Já bych rozhodne nepozadoval hrdelní trest pro toho, kdo tebe privedl na Písmak. A zaujal mne i chlapský komentár Huguv. (nelázenský úsmev)

Markel
09. 10. 2016
Dát tip

už jsem viděla, ráda si přečtu :-))


Gora
09. 10. 2016
Dát tip

Markel, děkuji, jsem ráda, žes to vše viděla podobně:-) Včera jsem stvořila ještě jeden díl...těch dojmů je mnoho:-)


Markel
09. 10. 2016
Dát tip

i já byla v lázních, obdoba tvých zážitků, líbilo moc *


Gora
07. 10. 2016
Dát tip

Lakrov: děkuji, žes četl a dočetl a bavil se, měla to být směs pozorovací a humorná dohromady:-) Děkuju:-)


Lakrov
07. 10. 2016
Dát tip

Asi to neměla být komedie, ale já se při čtení (nevím proč) celkem bavím.  Až poslední stránka" působí trochu jako vytržená z reklamního letáku,  její závěr mě ale z toho dojmu rychle vyléčí.  Po celou dobu čtení mi to stylem připomíná Movsara a jeho "starší, jemnější  časy", a ačkoli neznám jména autora, vím, že ten to není.  Tip  


Gora
06. 10. 2016
Dát tip

Kolobajďásku, jéé...Hrabalovská:-))) a děkuju moc


Kolobajda
06. 10. 2016
Dát tip

První výročí na Písmáku šperkuješ opět lázeňskou... A že ti už pojem "Lázeňští manželé" není cizí, kvituji s povděkem.  Mně zaujala epizodka "v jídelně" - je taková až Hrabalovská...   : -))  /**


Gora
02. 10. 2016
Dát tip

Horáci drahý, děkuju za pěkný pozdrav do lázní:-) K vidění je tady toho moc. Má mladistvá duše omlazení nepotřebuje, a pro tělo to nějaký přínos má, alespoň my všichni doufáme, tedy my pacienti:-) Díky moc.


Gora
02. 10. 2016
Dát tip

Promnicku, bylo mne potěšení sytit tě:-) a děkuju za čtení.


Horác
02. 10. 2016
Dát tip

Zdravím do lázní, uvažuju, když jsi plna "dojmů" už nyní , jak se jejímu dalšímu nabývání budeš bránit celou dobu pobytu. Ale, jak jsem pochopil, (lázeňským cvrkotem) dosud nepolíben, patři to k tomu. Nuda bych to asi nenazýval, protože ta zoologická zahrada povah, lidských trablí, názorů spokojenosti a nespokojenosti taky člověka účelně  "posune"... A propos, o kolik, že to omládneš po čtrnácti dnech v radonu? I kdyby náhodou ne, užij si to. :-)


nasytilas mne svým viděním bubání pod povrchem :-) a kdybych řekl že to tady típnu, bylo by to dlouhé , tak tedy krátce : tip


Gora
30. 09. 2016
Dát tip

Vigan, děkuju a pěkný víkend:-)


Gora
30. 09. 2016
Dát tip

Movsare, děkuju:-))


Movsar
30. 09. 2016
Dát tip

v koupelích je bezvadná. pobavila mě i v jídelně. t


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Evži, to ti tady dali na frak:-((  Jsem ráda, že ses pobavila, já se bavím také...děkuji


S tvými postřehy se přehoupnu do míst, kde to znám. Jen ta baba tam nebyla. Z radonových koupelí mne dodnes bolí klouby, asi se probraly k životu. Jen piš, je to prima.   :-)))) /T


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Čudlíku, přesně:-) není nad chvíli klidu...ale zase...čeho je moc:-)


Čudla
29. 09. 2016
Dát tip

Čeho je moc... /*


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Zordone, díky!


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

White, ano, začala jsem na svět koukat trochu movsarovsky a baví mne to, snad i mé čtenáře...jinak povídky z lázní jsem psala již před Písmákem:-) a děkuju za zastavení se


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

malaalco, děkuju i za hezké zavzpomínání tvé lázeňské:-) a díky


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Hugo, s nikým z místních pacientů by zcela jistě nebyla taková bžunda jako s tebou, takže seznamování odkládám /navíc jsem vdaná/:-)


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

blackie: no,v září vždy zářím, je to můj měsíc:-) a tobě vřelý dík:-)


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Aleši, paní má velmi precizní výslovnost a silný hlas:-))))


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Um: tvá návštěva mne nesmírně potěšila...mám zde třeba Pána prasat, vítěznou povídku za minulý měsíc, jestli ještě budeš chtít někdy okoštovat:-) a děkuji moc


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Stázi, děkuji, ano, užívám si:-)


Zordon
29. 09. 2016
Dát tip

*


Whitesnake
29. 09. 2016
Dát tip

... a jéje... movsarův mustr je až tak neodolatelný????


Hugo Ramon
29. 09. 2016
Dát tip

Milostiplná Gori, cítím, že se v radonových lázních trošku nudíš, slyšíce jen monotónní hukot vodopádu. To bude perných 14 dní. Na druhou stranu, ještě jsi vše neočíhla a možná tě potká příjemné překvapení :-) Tím nemyslím ukecanou kamarádku, nýbrž zvláštního chlapa. Nemusí být hezoun, ale zajímavý. To se stává :-))) hodně štěstí a měj oči otevřené, dobrodružství čeká za dveřmi.


..jujdanečku....tak to se ti mooooc povedlo !!!..................*/***.....


není ta "lidová vypravěčka" sestra od Hrabalova strýce Pepina z Postřižin? :o)


Umbratica
29. 09. 2016
Dát tip

Poprvé tě poznávám jako prozaičku a musím říct,že mě tvoje momentky potěšily a pobavily. Pěkně napsané.


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Zítra mám rajské procedury celičký den:-)))


no jo, tak gratuluju...i když je to až zítra :o)


Gora
29. 09. 2016
Dát tip

Aleši, děkuju:-)   to já ráda:-)   mám "výročí",rok na Písmáku, tak jsem zas dala lázeňské:-)


dobře pozoruješ...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru