Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+2 neviditelných
Analýza formy českého a slovenského haiku
datum / id02.10.2016 / 472640Vytisknout |
autorsnake_01
kategorieLiterární teorie
upřesnění kategoriepřetištěný článek
sbírkaTeorie a překlady haiku,
zobrazeno2618x
počet tipů13
v oblíbených4x
do výběru zařadila2a2a, Elizabeta, egil, Lyryk,
zařazeno do klubůRedakce poezie,
Prolog

Článek byl původně otištěn ve sborníku prešovské univerzity, jedná se tedy o autocitaci. Originální článek naleznete ve sborníku: Jana Kesselová (ed.), Mária Imrichová (ed.), Martin Ološtiak (ed.): Registre jazyka a jazykovedy (I); nebo na internetu zde: file:///C:/Users/Pavel/Downloads/Martinec%20(2).pdf.



 

Analýza formy českého a slovenského haiku

Analýza formy českého a slovenského haiku

Abstrakt:

Poté co jsem jako editor společně s Martinem Krátoškou vydal v květnu 2013 první sborník současného českého a slovenského haiku (Krátoška, Martinec, 2013), následovala série článků o této formě a její manifestací v jazykově českém prostředí. Prozatímním vrcholem mých snah o analýzu formy haiku v České republice a na Slovensku je tento článek, který za použití matematicko-analytických metod shrnuje podobu haiku u nás a zároveň se soustředí na komparaci české a slovenské podoby formy s principiálními rysy původní japonské formy a podobou moderní (s dlouholetou tradicí především v USA).

 

1 Výsledky analýzy

Analyzováno bylo celkem 157 textů od třiceti autorů, kteří se podíleli na sborníku Míjím se s měsícem (dále jen MSSM). Sborník je prezentován jako reprezentativní, což se projevuje také na věkové skladbě autorů (od 26 do 77 let), z toho 17% autorů ve věku 20 - 29 let, 37% autorů ve věku 30 – 39 let, 17% ve věku 40 – 49 let, 13% ve věku 50-59 let, a 17 % autorů starších 60 let včetně. Počet textů na autora se pohybuje mezi 2 – 7, průměrně 5,2. Průměrný věk autorů je 43,6 let. Předmětem analýzy byly základní principy formy, a to jak původní japonské, tak i moderní euro-americké, genderové zastoupení a genderová specifika, zvláštní pozornost byla věnována tematickým slovům a motivům/obrazům.

 

1.1 Délka a počet slov

Haiku je typické svou maximální úsporností, výsledkem je mnohdy syntaktická rozkolísanost, ale i úspornost v oblasti ryze gramatické, což potvrzuje Higginson (2009, s. 121), když říká: „Brevity requires that the poet leave out unneeded grammar words and connectives.“[1] Průměrná délka slova (4,9 znaků/slovo) přibližně odpovídá průměru českého uměleckého textu (Těšitelová, 1987, s. 116), ačkoliv i zde je znatelná úspornost, způsobená nejčastěji absencí gramatických koncovek a uváděním substantiv v nominativu v rámci často zastoupených větných ekvivalentů. Na druhou stranu: s ohledem na to, že mnoho textů má podobu srovnatelnou s jedním nebo i více větnými celky (soudě podle počtu Vf), nabízí se srovnání s průměrnou českou větou. Zde je rozdíl markantnější. Zatímco statisticky se česká věta pohybuje v rozmezí 14 – 40 slov (Těšitelová, 1987, s. 141), v haiku je to 8 – 11 slov s průměrem 9 slov/text. Vysvětlit tento jev lze hned dvěma způsoby. Haiku je miniatura, která je v MSSM z 37% podřízena japonskému schématu 5-7-5 slabik v jednotlivých verších, což výrazně limituje její délku. Dále: strukturálně-sémantický požadavek absence soudů a hodnocení, který vyplývá z bašóovské tradice zenem ovlivněného haiku (srov. Martinec, 2013), má vliv na výraznou absenci některých slovních druhů – jako adjektiv a adverbií.[2]

 

1.2 Základní vymezení formy

Při plánování analýzy bylo v prvé řadě zapotřebí stanovit klíč k tomu, jak adekvátně postihnout formu. Zatímco požadavek strohosti a maximální stručnosti (doprovázený na mnoha místech výraznou eliptičností textu) vyplynul již ze samotného materiálu a nebylo jej tak zapotřebí dále ověřovat (viz výše), jiné kategorie musely být nutně vymezeny. Z porovnání několika teoretických zdrojů (Aitken, 1995; Higginson, Harther, 2009; Líman, 2011) a básnických sbírek a sborníků (Brandi, Maloney, 2005; Kerouac,  2004; Wright, 2012) vyplynulo, že bude zapotřebí zaměřit se jednak na průnik s původní japonskou formou (kigo, kireji, syntaktická specifika, významový přesah, go-šiči-go, zooming, instrumentace textu) a jednak s formou moderní, euro-americkou, která do sebe zčásti vstřebala prvky dřívější poetiky (genitivní metafora, přirovnání, personifikace, 1. osoba sg. a tvary zájmena já). V průběhu analýzy se pak objevila ještě jedna oblast, která vyplývá spíše z vnějších okolností než z kulturního zázemí a který je společná modernímu haiku napříč kontinenty – a tou je motivika města, tzv. městské haiku. Zatímco první skupinu definovaných kategorií by bylo možné označit jako tradiční, druhá je ve formě haiku vnímána jako moderní, někdy též nepatřičná, což ostatně potvrzuje i J. Kerouac ve své definici haiku (Kerouac, 2004, s. x.): „ I propose that the Western Haiku´ simply say a lot in three short lines in any Western language. Above all, a Haiku must be very simple and free of all poetic trickery… “ Zároveň je však znatelná Kerouacova snaha zjednodušit původní japonskou formu, aby mohla fungovat v prostředí západních jazyků, což vede mj. k tzv. free-form haiku a k opuštění schématu 5-7-5 slabik i jiných prvků, a to především za účelem maximálně podpořit významovou rovinu textu.

 

1.2.1 Kigo

nejčastější kigo

list

8

květ

5

podzim

4

sníh

4

vítr

2

voda

2

Kigo je tzv. tematické slovo, které v původní japonské podobě haiku mělo za úkol ukotvit text v čase případně prostoru. V japonské kultuře se kigo vázalo na úvodní sloku rengy, tzv. hokku, a hrálo principiální roli. Postupem času ale bývá, především v moderní japonské tvorbě, a zcela jistě mimo Japonsko, kigo vnímáno jako nadbytečné a je často vynecháváno, jak potvrzuje Higginson (2009, s. 91): „Many japaneese haiku poets of early twentieth century grew weary of the requirement for kigo … they pointed out that the season-word lists were artificial … in cityscapes were relatively few manifestations of nature… “ Zatímco v Japonsku tak absence kigo souvisela s proměnou moderního života, v západních literaturách nejvíce souvisela s absencí tradice tematických slovníků a systematického užívání tematických slov vůbec. V MSSM je kigo obsazeno v 37% textů, a to jak celkově, tak i u obou pohlaví. S ohledem na to, že americká haiku nejsou v našem prostředí příliš známá, přikládám tento fakt (kromě výše zmíněných obecných tendencí) spíše skutečnosti, že mnohé překlady haiku z japonštiny buď dílem upouští od kigo, nebo je tematické slovo natolik specifické, že jej nelze bez pomoci slovníku tematických slov dešifrovat. V obou případech haiku nevysílá zcela jasný signál, že by tematické slovo mělo výt nutně obsaženo. Pokud se tematická slova vyskytují, bývá odkaz na roční období nebo konkrétní část roku, značně explicitní. Haiku je nejčastěji přírodní lyrikou a slouží k „předávání zážitku“, slovy J. Reichholdsové (Higginson, Harther, 2009, s. x): „It (haiku) teaches us to build a nest of words to protect our inspiration until a reader can experience it … Haiku are the perfect size for holding our encounters with natural world.“ Bývá tedy psáno nejčastěji v přítomném čase jako záznam současného zážitku a spojení s popisovaným objektem (srov. Martinec, 2013[3]). Nesnadno ověřitelný vztah textu k přítomnému zážitku v MSSM získává podklad právě díky tematickým slovům. Sborník je sestavován v průběhu podzimu a na začátku zimy roku 2012. Ze všech tematických slov se 40% vztahuje k podzimu, 20% k zimě, 15% k létu a 25% k jaru. Výrazná dominance podzimní tématiky jasně ukazuje na propojení tématu díla s časem tvorby. Některá „jarní haiku“ navíc konfrontují jaro a podzim a bylo by je tak možné zařadit do obou kategorií. Rovněž z tabulky, která shrnuje nejfrekventovanější kigo vyplývá, že 4 z 6 přímo a jedno nepřímo se vztahují k podzimu nebo zimě. Velice specifickým podtypem haiku se vztahem ke kigo je tzv. městské haiku, které zobrazuje prostředí města, a tím se vzdaluje od motivů přírodních cyklů a proměn přírody. Logickým je zde tedy předpoklad absence kigo. V celkovém počtu 34 textů s městskou tématikou (22% MSSM) se kigo objevilo pouze u 5, a je tak zastoupeno z 15%, 85% haiku s městskou tematikou kigo neobsahuje, což i ve vztahu k celkovému zastoupení kigo v MSSM (37%) naznačuje značnou absenci tematického slova.

 

1.2.2 Go-šiči-go

Go-šiči-go, neboli střídání 5, 7 a 5 slabik v jednotlivých verších v Japonsku zřejmě úzce souvisí s buddhismem, ale v literaturách, které používají rytmus, působí jako cizorodý prvek. I přes netypičnost tohoto prvku jej mnoho autorů respektuje, někdy přímo programově (srov. Wright, 2012). Napříč tomu, že moderní překlady profesora Límana ohlašují nové nasměrování, které akcentuje především význam textu, ne jeho formální prvky, ukazuje se, že  propojení haiku a schématu 5-7-5 slabik hraje u českých a slovenských autorů výraznou roli. V MSSM je 74% textů podřízeno tomuto uspořádání. 8% ze zbývajících 26% tvoří texty Košatkové, Koloce a Szpuka, kteří se programově hlásí  k free-form haiku. V ostatních případech se jedná především o snahu vyjádřit význam co nejpřesněji, což si na několika místech vynutí drobnou korekci jinak respektované formy. Výrazné respektování schématu 5-7-5 je jistě podmíněno též kulturně. Například v knize Měsíce, květy (Bašó, 1962) zvolili překladatelé nejen pravidelné rozložení na 5-7-5 slabik, ale navíc se snažili o umělé včlenění rýmového schématu (nejčastěji A-B-A), které se v původní japonské poesii vůbec nevyskytuje. Tato kniha pak byla zpravidla nejčastějším prvním mediátorem mezi japonskou formou haiku a českými básníky.

 

1.2.3 Kireji

Kireji (slovo-řez) je v japonském haiku nejčastěji signál předělu v textu. Aitken (1995, s. 23) uvádí, že v Bašóově textu Starý rybník má funkci kireji slovo ya na konci prvního verše (v přepisu), které pak v překladu do angličtiny nahrazuje středníkem. Podobně Higginson (2009, s. 102) uvádí: „In effect, the kireji is a sort of sounded, rather than merely written, punctation. It indicates a pause, both rhytmically and grammatically.“ V souhlasu s tím se i v českém a slovenském haiku objevuje kireji nejčastěji jako zlom v textu – naznačený interpunkčním znaménkem. Celkově se požadavek na výskyt kireji v MSSM jeví jako výrazně reflektovaný ze strany autorů. Z celkového počtu 157 textů je kireji zastoupeno ve 105 básních (67%).  V naprosté většině případů je interpunkce nahrazující kireji použita na konci prvního, nebo druhého verše.[4] Kireji v MSSM lze rozlišit, s ohledem na použité prostředky, do tří relativně vyrovnaných skupin. Nejčetnějším případem (36% z celkového výskytu kireji) se jedná o využití interpunkčního znaménka pro zakončení věty (tečka, otazník, vykřičník, apoziopeze). Zde se jedná o případ, kdy na sebe obrazy v jednotlivých verších navazují volně. Typickým příkladem je text J. Zemana (Krátoška, Martinec, 2013, s. 176):  Podzim. Večer. Sám. / Kam se jen poděl kocour / z dob mého dětství? Dalších 34% celkového výskytu kireji pokrývá použití pomlčky nebo dvojtečky, a to vždy se stejným záměrem – rozvinout, vysvětlit nebo interpretovat úvodní obraz. Příkladem může být text M. Müllera (Krátoška, Martinec, 2013, s. 119): Podivná stopa – / na novém sněhu vítr / honí suchý list. Posledním typem (30% celkového výskytu kireji) je implicitní vyjádření textového zlomu (chcete-li, interpunkce), a to v textech, které jinak interpunkci nevyužívají. Nejčastěji se jedná opět o záměr vysvětlit, interpretovat nebo rozvést vstupní obraz, tedy kategorii významově shodnou s případy, kdy je pro kireji využita pomlčka, např. v básni  Z. Konopáskové (Krátoška, Martinec, 2013, s. 67): Ticho před búrkou / po hladině kĺže tieň / vel´kého dravca. Zde je i při absenci interpunkčních znamének zřejmé, že první verš je od ostatních dvou oddělen pomlčkou. Celkově se kireji ukazuje v MSSM jako jeden ze stěžejních výstavbových prvků a je ho vhodně užíváno pro zvýšení dynamičnosti textu.

 

1.2.4 Syntaktická specifika

Pro haiku, s ohledem na autorskou snahu o maximální stručnost, je typická specifická práce se syntaxí, případně též morfologií. Tento jev se přenáší z japonských textů rovněž do západních literatur. Je natolik častý, že Higginson (2009, s. 104) konstatuje: „Haiku often omit features of normal grammar, such as complete sentences and complicated verb endings.“ Termínem complete sentences označuje Higginson větu s oběma členy základní skladební dvojice. V prostředí anglického jazyka přitom nevyjádřený subjekt komplikuje interpretaci věty mnohem výrazněji nežli ve flektivní češtině. Například v Kerouacově textu (2004, s. 32): „Evening comming – / The office girl / unloosing her scarf.“ Vynecháním tvaru 3. os. sg. slovesa to be z první části textu dojde k vytvoření nesnadno přeložitelné jazykové hříčky, není totiž zcela zřejmé, zda první verš přeložit jako: přichází/nastává večer, nebo: večerní příchod. Podobný postup, kdy jsou vynechávány části predikátů, případně subjekty, je pro anglo-americké haiku typický. V českých a slovenských textech se nejčastěji objevuje větný ekvivalent, nebo jen vstupní obraz – např. v podobě slovního spojení. Syntaktická rozkolísanost za účelem maximální úspory projevu a zároveň se skrytou intencí vytvořit pole pro vícerou interpretaci textu se objevuje v 55% textů MSSM. V ostatních případech se jedná buď o jednu výpověď s kompletní skladební dvojicí, nebo o více vět se subjektem a predikátem (nejčastěji 2, výjimečně 3). Případ, kdy je záměrem úspornost projevu najdeme v textu P. Beneše (Krátoška, Martinec, 2013, s. 13): „ Na hřebeni stojím. / za sebou údolí, / před sebou další.“ Zde je zřetelné, že vynechání predikátu nepůsobí interpretační potíže, druhá část textu získává, s ohledem syntax, podobu, kterou známe z přísloví, a zároveň není problematické chápat ji jako rozvinutí první věty s nevyjádřeným subjektem v 1. os. sg. Mezi poměrně časté případy patří ty, kdy uspořádání výpovědi záměrně umožňuje (vynucuje si) více interpretací, jako v textu V. Erbana (Krátoška, Martinec, 2013, s. 53): „hozená mince/ ještě se blýskne slunce/ než klesne ke dnu.“ Vágní výpovědní hodnota koncovky predikátu, resp. gramatická homonymie, umožňuje záměnu subjektů. Naopak velice specifickými případy jsou využití mezer (mezi slovy nebo i uvnitř slova) pro zvýraznění plynutí textu/přednesu. V prvním případě (funkční využití mezer mezi slovy) se jedná o tradiční západní poesie, který se ale v českých a slovenských textech haiku nevyskytuje často. Specifičtějším projevem autorské invence je využití (uměle vytvořených) mezer uprostřed slova. Příkladem je text I. Košatkové (Krátoška, Martinec, 2013, s. 81): „Přes poledne / v antikvariátu / jen  ky va dlo  hodin“.

 

1.2.5 Významový přesah

Jedná se z hlediska haiku o stěžejní prvek sémantické výstavby textu. Zatímco Bašóovo haiku sdělovalo nejčastěji poučení směřující do oblasti zen-buddhizmu, Issovy texty učily čtenáře obecnou solidaritu s malými a bezbrannými tvory a bytostmi, české a slovenské texty jsou z hlediska významového přesahu rozmanité. Rozmanité jsou i prostředky, jimiž autoři významového přesahu docilují. Objevuje se využívání kulturní symboliky, aluze na jiná literární díla nebo okolnosti, spíše výjimečně pak jinotaj. Alegorický postup je netypický proto, že cílem haiku je předat konkrétní zážitek vyplývající nejčastěji z konfrontace s určitým přírodním jevem. Jinotaj využívá v jednom ze svých textů například J. Dědeček (Krátoška, Martinec, 2013, s. 36): „zvolna se měním / v hrůze před rozedněním / tichounce vyji“. Celkově je významový přesah, i s ohledem na požadavek výskytu tohoto jevu ze strany obou editorů, zastoupen v MSSM u 86% textů. Zbylých 14 procent jsou texty, které chápou formu haiku velice volně jako prostředek pro sdělování „gnómického moudra“ (například některé básně M. Čepelky). Druhým případem jsou výjimečně se vyskytující texty, které jsou vystavěny pouze na obraze nebo metafoře.

 

1.2.6 Instrumentace a zooming

Instrumentace textu je velice častá u japonského haiku, kde se (v přepisu) často opakují celé slabiky nebo i větší úseky textu. Instrumentace je zde vnímána jako přirozený prvek zřejmě i proto, že s ohledem na povahu jazyka japonština nevytváří rýmy. V českých a slovenských textech se texty vytvářené tímto způsobem výrazně nevyskytují. Hlavním důvodem je zřejmě náročnost sjednocení požadavků, které klade už tak náročná forma (např. v oblasti sémantické) a instrumentace. Nejčastějším je opakování celých slov, jako u H. Martinezové (Krátoška, Martinec, 2013, s. 113): „mezi řádky slov / ticho ticho ticho … a / chroustání myší. Objevuje se též hlásková instrumentace, a to nejčastěji u lyrických textů ovlivněných impresionismem (některá básně H. Martinezové, a texty J. Čampulky). Celkově je instrumentace uplatněna u 37% textů. Zooming, neboli přiblížení/oddálení pohledu pozorovatele (raději než lyrického subjektu), je opět postup převzatý z japonské tradice, který výrazně souvisí se soustředěním se na detail. V textech MSSM je uplatněn u 54% básní. Někteří autoři se přitom tohoto postupu drží téměř programově, např. Z. Konopásková, v jejíchž textech je zooming zohledněn vždy – jedná se buď o zoom in, jako (Krátoška, Martinec, 2013, s. 68): „Nočná hladina / zrkadlí svetlá města / – za mostom tma“, nebo o zoom out (Krátoška, Martinec, 2013, s.  69): „Plamienky sviečok / a tlmený šepot – / cintorín ožil.“

 

1.2.7 Genitivní metafora, personifikace, přirovnání

Navzdory zřetelnému vzkazu J. Kerouaca euro-americkým autorům: „No poetic trickery“(viz výše), se v českém i slovenském haiku místy objevují prvky jako je genitivní metafora, přirovnání nebo personifikace. Zkráceně řečeno: Metafora je pro klasické haiku nepřijatelná, protože narušuje princip jednoduchosti vyjádření, zároveň často vnáší hodnotící stanovisko, ze stejného důvodu je nepřijatelné přirovnání, tím, že srovnává, vynáší o srovnávaných soud. Personifikace se pak prohřešuje proti pravidlu, že by autor haiku měl být pozorovatelem, který vytváří popis viděného/zažitého. Je to právě jednoduchost vyjádření a použití běžné slovní zásoby, které nutí autory haiku se těchto prostředků vzdát. Ve svých vyjádřeních pak někteří autoři přiznávají, že jim haiku umožnilo zbavit se tradičních klišé a lépe se soustředit na konkrétní detail. Příkladem preciznosti, výrazové jednoduchosti a významové hloubky je text P. Hartherové (Martinec, 2013b): „svatební den – / zapínám šaty své dcery /    tak pomalu“, nebo text K. Soustružníkové (Krátoška, Martinec, 2013, s. 133): „ „Už jenom kousek!“ / Po žebříku šplhají / břečťan a chlapec.“ V MSSM bylo editorským záměrem jednak reflektovat českou a slovenskou scénu na poli haiku, ale zároveň vytvořit reprezentativní výběr, který by mohl být inspirací dalším autorům – proto se například genitivní metafora takřka nevyskytuje. Zatímco genitivní metafora je zastoupena v 10% textů, přirovnání se vyskytuje v 6% básní MSSM. Texty, které by genitivní metaforu a přirovnání obsahovaly, byly buď dílem editorsky vyčleněny, nebo v rámci auto-korekce a autorského záměru vůbec nevznikly. Svědčí to mj. o tom, že genitivní metafora a přirovnání jsou obecně chápány jako prvky neslučitelné s formou haiku. Více je zastoupena pouze personifikace (25%), téměř nikdy se však nejedná o personifikaci zvířat, ale spíše o vytvoření základní skladební dvojice, v níž je neživý subjekt spojen se slovesem označujícím lidskou činnost.

1.3 Obrazy a haiku (tab. 2)

tab. 2: 10 nejčetnějších obrazů

obraz

četnost

v celku

list

10

3,60%

měsíc

10

3,60%

vítr

7

2,50%

slunce

6

2,20%

mlha

5

1,80%

pták

5

1,80%

čaj

4

1,40%

hladina

4

1,40%

kocour/kočka

4

1,40%

dívka/děvče

3

1,10%

Báseň haiku je nejčastěji vystavěna tak, že jsou v ní konfrontovány nebo jinak k sobě vztaženy dva obrazy[5] (nebo více obrazů, ale v miniatuře typu haiku se nejčastěji jedná o dva stěžejní obrazy). O tom mluví obecně též Higginson (2009, s. 170), když říká: „One of the powers of poetry, of haiku especially, is to create emotions by connecting two or more images together in new and strange ways.“ Zajímalo mne proto, zda jsou i české a slovenské texty vystaveny na konfrontaci (odpozorovaných) obrazů, což je jedním z rysů japonského haiku (viz pozn. č. 3). Celkem je v MSSM 95% textů vystavěných na obrazu/obrazech a 5% textů (zpravidla abstraktních), které obraz neobsahují. Sepětí viděného a zaznamenaného je tedy velice výrazné. Četnost obrazů na text je v MSSM průměrně 1,8 (v rozmezí 0-3 obrazy u konkrétních básní). Tabulka 2 ukazuje nejčastěji používané obrazy a jejich procentuální zastoupení v celkovém počtu obrazů v MSSM.

tab. 3: Ženské a mužské haiku v MSSM

F

 

M

 

kigo

37%

kigo

37%

kireji

74%

kireji

65%

syntax

59%

syntax

54%

přesah

89%

přesah

85%

go-šiči-go

78%

go-šiči-go

73%

zooming

78%

zooming

49%

instrumentace

56%

instrumentace

33%

gen. Metafora

15%

gen. Metafora

9%

přirovnání

0%

přirovnání

7%

personif.

33%

personif.

24%

1. os sg./já

19%

1. os sg./já

30%

motiv města

30%

motiv města

20%

z toho s kigo

12,5%

z toho s kigo

15%

bez obrazu

0%

bez obrazu

6%

1.4 Genderové hledisko (tab. 3)

Posledním bodem je porovnání tvorby autorů a autorek v MSSM. Z přiložené tabulky 3 jasně vyplývá, že zatímco autorky se mnohem více drží tradiční formy, autoři vytvářejí texty, které jsou na původní

formě nezávislejší. Kromě kigo, které muži i ženy používají ve stejné míře, o tom svědčí všechny prvky. Nejmarkantnější rozdíly jsou například v použití 1. os. sg. Zatímco statistiky v tabulce 3 konstatují stav ve vztahu k celku MSSM, pokud se zaměříme specificky na oblast textů, v nichž je použita 1. os. sg., jsou výsledky následující: celkem 44 textů, z toho muži 89%, ženy 11%. Podobné markantní rozdíly jsou v užití genitivní metafory (75% muži, 25% ženy) a personifikace (78% muži, 22% ženy).

 

                Literatura:

AITKEN, R.: Vlna zenu. [A zen wave.] Praha: Pragma 1995. 181 s.

BRANDI, J.: The unswept path: contemporary american haiku. Buffalo: White Pine Press 2005. 221 s.

ČERVENKA, M.: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz: poetika literárního díla 20. století. [Close look: sound, meaning and picture: poetics of 21. century literary piece.] Praha: Torst 2002. 586 s.

HIGGINSON, W., HARTER, P.: The haiku handbook. Tokyo: Kodansha International 2009. 331 s.

KEROUAC, J.: Book of haikus. London: Enitharmon press 2004. 200 s.

KRÁTOŠKA, M., MARTINEC, P.: Míjím se s měsícem. [I am passing the moon.] Praha: DharmaGaia 2013. 181 s.

LÍMAN, A.: Chrám plný květů. [The temple full of flowers.] Praha: DharmaGaia 2011. 340 s.

LÍMAN, A.: Pár much a já. [Few flies and me.] Praha: DharmaGaia 1996. 135 s.

MARTINEC, P.: Míjení (s) haiku. [Passing haiku.] In: Kulturní noviny, 2013, č. 24. [Cit. 2013-10-10.] Dostupné na internetu: <http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2013/24-2013/mijeni-(s)-haiku>

TĚŠITELOVÁ, M.: Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. [Frequency of words, word cathegories and shapes in czech language.] Praha : SPN 1961. 585 s.

TĚŠITELOVÁ, M.: Kvantitativní charakteristiky současné češtiny. [Quantitative characteristics of contemporary czech language.] Praha : Academia 1985. 249 s.

TĚŠITELOVÁ, M.: Kvantitativní lingvistika. [Quantitative linguistics.] Praha : SPN 1977. 187 s.

TĚŠITELOVÁ, M.: O češtině v číslech. [Czech language in numbers.] Praha : Academia 1987. 205 s.



[1][1] V prostředí anglického jazyka dochází nejčastěji k vynechávání subjektů, čímž je zaručena jednak maximální stručnost a jednak víceznačnost výpovědi, v českém jazyce, kde je nevyjádřený subjekt běžný, dochází nejčastěji k vynechávání části predikátů, případně využití vágní výpovědní hodnoty, která umožní vícerou interpretaci. Například v textu: Bylinkový čaj/ za oknem tma a v šálku/ voňavý měsíc (Krátoška, Martinec, 2013, s. 43) není zcela zřejmé, zda je v šálku tma nebo zda je v něm kulatý měsíc.

[2] Průměrné zastoupení adjektiv v textu je podle FSČ přibližně 11% (srov. Těšitelová, 1985, s. 63-65)

[3] "Jdi k borovici, chceš-li poznat borovici, a jdi k bambusu, chceš-li poznat bambus. A ve svých textech se zbav osobních předpokladů a předsudků. Jen tehdy budou tvá básnická cvičení účinná, splyneš-li s pozorovanou skutečností v jedno…“ (Bašó)

[4] V případě schématu go-šiči-go tedy po 5. resp. 12. slabice, neboli zcela v souladu s umístěním kireji v japonských textech.

[5] Záměrně používám termín obraz (ne motiv), abych akcentoval vizuální percepci.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.12.2016 12:22:17dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Nechápu:

knížky pana Frolíka vydávala nějčastěji jihočeská Epika, např. zde:

http://epika.cz/?p=eshop&sk=&detail=76&list=5

aleš něco vycházelo i ve FRA.

 

PS: samozřejmě že čtu i něco kromě haiku :o)

Díky za nápady.

04.12.2016 04:52:30dát kritice tipnechápu

Ahoj, kde bych si mohla přečíst verše pana Frolíka z Kardašovy Řečice?

Pokud vnímáš "pomalé myšlení" jako logické - sice mě to zajímá, ale nadšená z toho nebudu - ale zajímá mě ten pán z Kardašovy Řečice.

"Rychlé myšlení" intuitivní - podle mého Ty nemáš - ono někdy dost překáží vědeckému pojetí věci - a pokud není, dost ji ochuzuje.

 

 

Čteš něco kromě haiku?  Doporučuji Daniela Kahnemana .

 

Přeju si, aby Ti mé odezvy byly také k něčemu dobré.

 

02.12.2016 23:20:15dát kritice tipnechápu

Děkuju za vysvětlení.

Odpovídala jsem už Můře v dopise, že to její haiku asi tedy haiku je, že jen celoživotně prostě vnímám haiku ještě nějak jinak než je ta definice. Asi jsem moc četla starých haiku a stěmi moderními se neumím vždy smířit. Moje chyba.

 

 

01.12.2016 21:13:49dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Nechápu: Samozřejmě že cílem je vytvořit dobrý umělecký text, a to bez ohledu na formální pravidla. Na druhou stranu je ale zřeba pravidla dobře znát. Něco jiného je porušovat pravidla svévolně, protože je neznám a něco jiného je porušovat pravidla cíleně pro docílení vyššího estetického účinku v konkrétním případě.

Jinak ten text samozřčejmě haiku je, a dokonce velmi dobré, nění v něm žádná metafora, žádná říkrasa, a zároveň se v něm skrývá hluboký a komplexní příběh...

A pokud jde o pomylé myšlení, myslím, že to není spojeno zdaleka jen se zenem, mám za to, že je tyické pro mnoho přírodních lyriků. V Čechách tohle pomalé plynutí času umí nejlépe ztvárnit pan Frolík z Kardašovy řečice, pro něj je ten postup poměrně typický...

Díky Ti za odezvy.

30.11.2016 22:29:02dát kritice tipnechápu

~~

Padli za svou vlast –

řady nečitelných jmen

vrytých v kameni.

 

- podle mě to "haiku"  není -  je to naprosto skvělá miniatura, chytrá, moudrá, ale "haiku" to není.

 

Četl jsi někdy něco o "pomalém" a "rychlém" myšlení?

 

 

30.11.2016 22:17:23dát kritice tipnechápu

Ahoj, ještě bych se ráda zeptala - co je pro tebe haiku? text, který splňuje formální požadavky haiku anebo ten, který je haiku svým obsahem, nikoliv formou?

 

Moc se v tom Tvém  textu neorientuju ...  radši se ptám - abych měla jasno.

 

Děkuju.

14.11.2016 16:09:25dát kritice tipOldjerry
korektor

slova        jen  slova

a haiku bude dále

vést vlastní život

ale po pravdě je tento rozbor velice přínosný  v tom, že osekává mýty do historických faktů, aspoň tedy podle mého přesvědčení. Už jsem tu zažil tolik drobných válek na téma co je a co není haiku, že toto považuji za arbitráž. Chtěl bych připomenout hodnocení haiku v rámci české poetvorby od pana Josefa Musila, v němž haiku dostává  mimo sevřený rámec daný starojaponskými pravidly a zvyklostmi v některých aspektech, respektujících české chápání a jazykové odlišnosti při většinovém zachování ducha  haiku...

http://www.gasbag.wz.cz/tema/rocnik2/cislo3/03-06.htm

 

30.10.2016 11:08:39dát kritice tipnechápu

Děkuji za odpověď.

30.10.2016 09:25:43dát kritice tipcareful

To je jistě chválihodné...ale plácat k tomu něco o gendru celou snahu jen snižuje, protože se to dotýká i úplně jiných věcí a může vytvářet očekávání a předsudky! Vycházíš z malého vzorku lidí, používáš neprověřené a těžko ověřitelné metody zavisející spíš na názoru než na čemkoli exaktním a klidně tam pak napíšeš nějaké závěry o tom, jak píšou haiku muži a jak ženy... tvůj zájem o haiku jako takový  je fajn... 

..a pořád si mi nenapsal kolik tam bylo žen a kolik mužů a jak můžeš jistě vědět, kdo byl skutečně muž a kdo žena... ta procenta jsou pak taky  v řadě pojmů mimo, protože nikdo není schopen na procenta určovat takových věci, aniž by to bylo zavádějící, nebo snad dokonce až směšné...

30.10.2016 08:25:50dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Nechápu: v českém kontextu naprosto chybí jakákoli sekundární literatura k haiku ( něco se vyskytuje jen v doslovech a předmluvách a jediná ucelená kniha se věnuje Bašóovu zenovému pojetí haiku, což je od českého kontextu dost odtržené). Cílem bylo jednak vystihnout základy formy a ukázat, jak je s toutou formou pracováno u nás. Pro tyto účely jsem použil jediný dostupný ucelený materiál: sborník Míjím se s měsícem. A mám za to, že text má i tak výpovědní hodnotu, a to přesto že bylo analyzováno jen 157 textů a ne například 100+, ostatně je velmi p=ravděpodobné, že by v českém jazykovém prostoru bylo dost náročné takovýto vzorek vůbec najít. Míjím se s měsícem byl navíc vhodný materiál, protože již při jeho sestavování docházelo k selekci a byla vytříděna téměř všechna "nehaiku", tzn. že těchto 157 textů bylo výběrem z mnohem širší množiny textů autorů, kteří se ve většině haiku už nějakou dobu věnovali. Proto také se odvažuji tvrdit, že je sborník reprezentativní.

30.10.2016 07:56:42dát kritice tipMůra73
redaktor poezie

Pavle, vzhledem k tomu, že je ve Tvém textu citován můj text, nebudu výběrovat. Výsledky této Tvé práce si pokouším přenést i do zkoumání přístupu jednotlivých starých mistrů k formě (byť je to možné díky překladům jen částečně).

Pro mě má tahle práce značný význam, děkuji za ni.

30.10.2016 02:57:44dát kritice tipnechápu

Můj syn dosáhl titulu Bc. na filozofické fakultě UK  na katedře Nová média tak, že napsal práci o hrách - nicméně v naprosto jiném úhlu pohledu - zajímalo by mě, co bylo v této věděcké práci účelem?

 

 

30.10.2016 02:23:39dát kritice tipnechápu

Abych to upřesnila - můj syn dostal nabídku vytvořit hru pro školy, v rámci jeho práce je zaměstnán v Akademii věd .

Nechápu. proč byl vytvořen tento text?

29.10.2016 22:53:17dát kritice tipcareful

Ano, pseudovědeckých žvástů, které vychází z nějaké voloviny a vydávají neověřené věci za fakta, je opravdu mnoho a právě proto už často u lidí nevzbuzují důvěru...je třeba sloup městský motiv?...nebo třeba lampa...klakson...mně to tedy jasné zrovna není... přesah se nedá definovat, jak tvrdíš...a přitom ho tu klidně sazíš v procentech

kolik z těch 30 bylo žen, jsem se stále nedověděla... a víš vůbec jistě, že to byly ženy? Oni autoři občas mají u různá alias...a stejně si tam dovoluješ cosi kategoricky tvrdit... pak se nediv, že vstupuju do diskuze s chutí tě nakopat do sedinky..,.

 

29.10.2016 22:37:44dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Careful, nevadí mi, že vyslovíš názor, rád s Tebou budu i diskutovat, problémem je ale to, jakým způsobem do diskuze vstupuješ... A taky: feminismus je jedna věc, ale s ničím by se to nemělo přehánět.

Pokud jde o motiv města, tam přeci není co řešit. Každý rozpozná městský motiv, když ho vidí (o tom snad nepochybuješ). Mj. městské motivy jsem vyčleňoval speciálně proto, že jsou typickými novinkami v oblasti motivů, které se v haiku objevují - a navíc mají většinou vliv i na zbytek textu (plynutí času, absence kigo atp.) Pokud jde o myšlenkový přesah, tady máš 2 možnosti: buď mi důvěřovat, nebo si pořídit Míjím se s měsícem a mé závěry si ověřit. Tahle to ale funguje u mnoha teoretických prací (v literatuře zvlášť). Přesah, jako mnoho jiného, nelze univerzálně nadefinovat.

29.10.2016 20:54:03dát kritice tipcareful

Já četla, že je to podle nějakého MSSM... 30 lidí..kolik žen jsem nenašla...

Název díla je ovšem jiný..nejmenuje se to můj soukromý názor na 30 lidí ze sbírky MSSM...název slibuje analýzu Cz a Sl haiku...článek se pak ohání procenty a tvrdí...jen a jen  na základě tvých úsudků například o tom, co je a není motiv města, nebo co je a není přesahem (co to přesně ještě je a co už není?) že ženy a muži dělají něco jinak...

...smazej si, co chceš... 

29.10.2016 20:20:52dát kritice tipsnake_01
korektor, redaktor poezie

Careful:  ve skutečnosti je ta tvá neinovativnost žen svým způsobem pochvalou, protože svědčí o tom, že lépe ovládají nabo naplňují formu. A protože haiku je útvar s mnoha formálními požadavky, celkově to pro ženy vyznívá pozitivně. Ale jak chceš ty, třeba jsi to špatně pochopila...

A mj. už v úvodu se dočteš, že se jedná o analýzu MSSM, pokud ti taková analýza nepřijde vhodná, naštěstí máš tu výhodu, že jí nemusíš věnovat pozornost.

PS: kritiky, které jsi napsala dříve, nežli sis přečetla celý článek a pořádně si promyslela jeho význam, bych nejraději smazal, protože nedělají dobré jméno ani tobě a navíc zbytečně zabírají místo...

29.10.2016 19:21:27dát kritice tipcareful

(no, ale stejně se rozčiluju zbytečně... je to tak dlouhý a nezáživný, že tak daleko se stejně skoro nikdo nedostane... a když jo, tak už bude tak znuděnej, že nad tím nebude přemýšlet... jen přijme ten nepodložený  předsudek o všech ženách, co jsou narozdíl od  inovativních mužských kolegů rak jasně prudce konzervativní...což stejně skoro nikoho neuráží... takže vlastně můžeš kouzlit s procenty, jak chceš...)

29.10.2016 19:06:09dát kritice tipcareful

Ty vado..když se znova divám na tu tabulku a studuji jí ze všech stran (a i ona slavná procena se většinou liší jen nepatrně) a navíc vím, že vycházíš ze vzorku pár lidí, u kterého navíc jen ty posuzuješ, co je například motiv města, nebo personifikace je a co už ne... pak mi tvrzení o tom, jak je jasné, že se někdo víc drží tradiční formy připadá jako vyložená drzost...nebo přání, nebo co já vím...

..uff...

29.10.2016 18:54:52dát kritice tipcareful

...jo takhle... to je asi k něčemu jinémutěch 44 textů...kolik bylo ve vzorku žen?

30 lidí je tak jako tak málo na gendrové studie a to i v případě, že by to bylo 15 na 15

...a jak se napříllad počítá, co má a nemá přesah, a co přesně je ještě například motiv města, je nad mé chápaní už úplně

29.10.2016 17:52:34dát kritice tipcareful

kraviny v grafu

 jsou parádní v červenci

lednu i září

29.10.2016 08:38:17dát kritice tipElizabeta

*

03.10.2016 19:11:13dát kritice tipagáta5

super, nejspíš si vystřihnu nějaké podzimní haiku :) díky

03.10.2016 11:44:33dát kritice tipMůra73
redaktor poezie

Výborná práce. Obzvlášť mě zaujalo genderové hledisko. Mimo server opět probíhá diskuse ohledně dodržování pravidel v haiku. Počet diskutujících sice neumožňuje docházet k přesvědčivým  závěrům, ale stanoviska v podstatě odpovídají výsledkům tohoto bodu Tvé práce.  Ještě se Ti sem budu vracet. Díky za skvělý studijní materiál.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.