Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 457 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Malebný podzim
datum / id31.10.2016 / 473501Vytisknout |
autorAdriana Bártová
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
témaPřírodní
zobrazeno572x
počet tipů6
v oblíbených1x
Malebný podzim

 

Letošní podzim je obzvlášť vyvedený. Možná proto, že tolik neprší a teploty se pořád drží daleko nad bodem mrazu. Sem tam se sice ochladí, ale ne tolik, aby mráz znehodnotil, anebo spíše zničil, tu krásu všude kolem. Souhra náhod v počasí, které si nikdy nemůžeme poručit nebo naplánovat, vytvořila kolem nás scenérie tak úžasné, že se až tají dech. Všechny rostliny, stromy, keře i trávy, to vše se obléklo do kabátu z podzimních tónů. A věřte, že tohle by žádný návrhář nevymyslel. Móda nám sice diktuje barvy pro letošní podzim, ale to, co nám ukazuje v těchto dnech příroda, je naprosto jedinečné.

Monotónní zelené odstíny, které nás dosud obklopovaly a nenabízely žádnou výjimečnost, se kamsi vytratily, a jejich místo zabrala škála barev teplých a zářivých jak samo slunce. Pojednou si i ve městě, kde je přírodnin spíše pomálu, povšimneme rostlin, které zakryty v jednotném hávu zeleně, nyní vynikají přemírou barev žluté, okrové, nepřeberným množstvím odstínů hnědé a červené, načervenalé a nažloutlé, a tak bych mohla pokračovat výčtem odstínů a tónů barevné palety snad do nekonečna.

Když pohlédnu ven, ve výseči dvora, na který vidím, jsou v kontejnerech zasazeny listnaté stromy. A protože sedávám při práci u okna, mohu sledovat prakticky každý den, jak ty hrnkové stromy mění svou podobu. Na jaře jim přeji hodně vláhy a slunce, aby se míza rychle rozproudila a listy ukryté v pupenech mohly vykouknout ven. Pokaždé je to nádherný pohled, jak jemné nachové lístečky postupně dorůstají, nabývají na objemu a jako chameleon střídají svou barvu. V létě jejich koruny zdobí zelenavé listoví, mohutný příkrov, který chrání kořeny před vysycháním, a celou rostlinu před úpalem.

Víte, že stromy dokážou udržet takřka konstantní teplotu i v největších vedrech? A že oblak kyslíku, který produkují deštné pralesy na Zemi, je tak obrovský, že jej lze pozorovat i z vesmíru?

Ale nejsou to jen stromy, které v podzimních dnech stojí za povšimnutí. Jsou zde i keře a traviny, jejichž existence se nám připomene právě nyní, kdy se změní jejich vzhled. Možná je to právě proto, aby na sebe upozornily, abychom na ně nezapomínali, pečovali o ně a vážili si jejich přítomnosti v našich životech.

Venku za oknem je bezvětří, klid a ticho. Jen tu a tam se na obloze mihne hejno ptáků, zapomenutí špačci, kteří už svou úrodu vína sklidili, kejhavé husy a divocí holubi, či krákoravé vrány, které se po roce znovu vrátily na svá městská zimoviště.

Přítomnost černých opeřenců je předzvěstí blížící se zimy. A tak, neváhejte! Využijte každičkou minutu, kdy můžete podzimu pohlédnout do tváře. Vyjeďte za město, stačí jen na okraj a zahleďte se do lesů, protože to, co je vidět letos, tu již dlouho nebylo. A pokud se vám nechce až za město, vyrazte do parku a do ulic, které jsou osázeny zelení, a zadržte na chvíli dech. Budete ohromeni!

Přejte si, aby jemně pofukoval vítr a nezlobte se na něj, jestli vám trošku zčechrá kadeře. Když jej budete chvíli pozorovat, jak dovádí s listím, jak je jemně bere do dlaní a pak s nimi divoce cloumá, aby je znovu ukonejšil svojí ukolébavkou, zapomenete na starosti a trápení. Nechte se omámit dřevitou až jemně hnilobnou vůní zvlhlého listí, přejte si mlhu, která něco zahalí a jinému dá jen lehký bělostný kabát, rozhrňte mocnou rukou mraky a slunce vám ohřeje líce, které vám vítr škádlivě pozlobil. A pokud vydržíte chvíli mlčet a svůj dech znovu na okamžik zatajíte, pak v tom nekonečném oceánu ticha a vůní uslyšíte, jak padá listí. Budete až bytostně vnímat, jak je vánek něžně podepírá a nese je skoro mateřsky, aby je zase pustil a nechal, ať volný pád dokončí kaskádu pohybů, výkrutů a spirál, než se budou moci uložit na zem mezi všechny ostatní.

Spěchejte! Dnů, které tyto scenérie mohou nabídnout, nemilosrdně ubývá. Ráno je tma již docela dlouho a odpoledne slunce zapadá o mnoho dřív než v létě. Ale to není hlavní problém. To nejpalčivější, co nás tlačí, je fakt, že každým dnem se může změnit počasí, třeba jen na jediný den.

A postačí jediné mrazivé ráno, kdy jíní ozdobí svými květy krajinu a koruny stromů, vybarvené do těch nejneuvěřitelnějších odstínů, se rázem změní. Jak mávnutím proutku všechno listí opadá, roztáhne pestrobarevné koberce po širé zemi a holé větve zůstanou jen opuštěně trčet k nebi, aby se uložily k dlouhému spánku a po celou zimu budou čekat na jaro, až je hřejivé slunce opět probudí.

Je krásné vědět, že se koloběh ročních období znovu zopakuje, že se příroda probudí k životu, aby naplnila své poslání plodit a dát a život dalším jedincům.

Můžete si říci, že příští rok se k nám tahle podívaná zase vrátí a to, co jsme letos nestihli, zhlédneme v roce příštím a že se vlastně nic nestane, když sledování těchto výjevů odsuneme na jindy. Možná. Příroda se jistě nezastaví a s rutinní přesností a s jedinečnou dokonalostí vdechne na jaře život všem zimním spáčům.  To se určitě stane. Ale taky je možné, že my u té proměny už nemusíme být.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.04.2017 12:08:52dát kritice tipOldjerry
korektor

Nazdar, Adriano...  (:-D nevyhrožuj (:-D... je to snadné - pod kritikami je seznam těch, kdo do komentářů udělala i třeba jen tečku. Ty tam napiš  »avi« a dole do rámečku pod jmény napiš  užívanou přezdívku toho, komu chceš avizovat zápis.

 

 

 

 

30.01.2017 16:14:54dát kritice tipAdriana Bártová

Milá Vesuvanko, díky moc za milá  a hřejivá slova a taky T a vůbec za návštěvu. Hezké dny, AB

27.01.2017 23:50:19dát kritice tipvesuvanka

Adriano, s velkým zájmem jsem si přečetla Tvé dílo. Proměny podzimu krásně a poeticky popisuješ - jsi skvělá pozorovatelka přírody :-))) TIP

Je zajímavé, že podzim bývá různě barevný - někdy jsou barvy stromů hodně výrazné, jindy tlumenější, pravděpodobně na to má vliv průběh léta.

Krásná podívaná je na padající listí. Když není vítr, tak přímo tančí. Ve větru prší.

Čeré opeřence - zvěstovatele blížící se zimy, ráda pozoruji. Před několika lety jsem měla štěstí, že jsem viděla přilétat více hejn havranů najednou - to bylo něco úžasného - černá mračna. Jednotlivá hejna  letěla v různých výškách. Z toho jsem usoudila, že hejna, letící vysoko, mají před sebou ještě delší cestu, zatímco ta, která letí nízko, jsou blízko cíle.

Zdravím Tě a těším se na další díla :-)))

07.12.2016 12:20:13dát kritice tipAdriana Bártová

Aha, tak to se omlouvám, upřímně se přiznám, že zrovna tito opeřenci mi dělají v hlavě trošku chaos, a ornitologa jistě míchne, že lidi motají koše s hruškami :), neberu to jako rýpnutí, taky mám povětšinou ráda, když se lidé vyjadřují pregnatně

05.12.2016 14:04:49dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Ty černé opeřence zmiňuji proto, že spíš neš o vrány šlo o havrany (havran polní), kteří jsou ovšem běžně lidově vránami nazýváni. Bylo to ode mne vlastně jen takové zbytečné rýpnutí někdejšího ornitologa :-)

05.12.2016 12:52:40dát kritice tipAdriana Bártová

pro Lakrov: asi je to pravda trošku kýčovité, ale ono to kýčovité je i ve skutečnosti, možná jsem letos byla příliš sentimentální a z toho pak vypadla tahle věc, snažila jsem se zachytit slovy, to co mě osobně doslova okouzlovalo, ale možná, kdybych naplácala na papír změť barev, vyšlo by to líp, i když malovat moc neumím

u černého opeřence záměrně už neuvádím druh, protože je v předchozí větě, ale je možné, že pro čtenáře to nemusí být srozumitelné

každopádně děkuji za zájem, tvých hodnocení si opravdu cením

02.12.2016 13:06:58dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

...jé, teď vidím, že už jsem tu podruhé. Mé "hodnocenI" (anonymní, tj. bez znalosti jména autora a ostatních komentářů) naštěstí dopadlo podobně, tak snad neurazím, když ho tu nechám taky. I nálady čtenáře se holt mění...

02.12.2016 13:02:06dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

První odstavec hraničí s kýčem. Takhle přímočará oslava podzimu  je dost "obepsané" téma. Vylepší se to od zmínky o stromech, na chvilku  se z toho stává jakési "zachycování přírody". Černí opeřenci a neuvedení  správného živočišného druhu, mě (ale asi jen mě) trochu ruší.  Konec je znepokojivý, takový byl asi záměr.  Tip.  

01.11.2016 10:50:10dát kritice tipAdriana Bártová

Umbratica, díky za názor, návštěvu i T

01.11.2016 09:50:53dát kritice tipUmbratica

Tip - Byl by to hezký článek do novin. Představovala byh si text proložený barevnými fotografiemi z parku a z lesa.

31.10.2016 18:50:55dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

> ...byla pochopena naléhavost...

Ano, ten záměr ti vyšel :-)

31.10.2016 15:23:52dát kritice tipAdriana Bártová

Děkuji, Lakrov, za zastavení i tip.

Po dnešním ránu, jsem dostala strach, že už opravdu nebude na co koukat, ale ještě dobrý.

Jsem ráda, že i přes opěvné popisy barev a přírody, byla pochopena naléhavost, kterou jsem chtěla, aby si mnozí uvědomili, v dnešním věčně uspěchaném světě, že je třeba se zabývat detailem, nebýt povrchní a hlavně si nemyslet, že já jsem středobod vesmíru, protože náš život může opravdu skončit stejně rychle, jako to listí

31.10.2016 12:06:03dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Někdo by sice mohl říci, že je to jen obyčejná oslava přírody, podobající  se upoutávkám z turistických průvodců, ale mě se to čte velice dobře  a od slov  ...Spěchejte! Dnů, které tyto scenérie mohou nabídnout, nemilosrdně ubývá...  to získává napětí, naléhavost a důrozanou výzvu "Rozhlědni se kolem sebe,  dokud je kam!" A z poslední věty mrazí.  Tip.  



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor