Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tři rozměry

Výběr: a2a2a
12. 11. 2016
31
67
3452
Autor
Gora

Běž k lékaři, nemoc už se najde. /Vietnamské přísloví/

 

~~Na ambulanci

Šine si to v nepadnoucích riflových kaťatech nadměrné velikosti prostředkem nemocniční chodby v přízemí, žena středních let. Kolébá se v bocích a zvolna posunuje nohy před sebe. Obličej není přes ofinu mastných vlasů moc vidět. Ve čtyřech taškách poponáší své živobytí. Všechny židle jsou obsazené, a tak jako nafouknutá vzducholoď v červené bundě putuje až na konec, k velkému oknu. Opře se o žebra topení a začíná přehrabovat igelitku.


Posedávající čekají na ošetření na chirurgické ambulanci s vyhaslými pohledy. Je znát nervozita a bedlivé hlídkování, zda někdo nepředbíhá. Nejsou to desítky minut, ale hodiny, než přijdou na řadu. Personálu je málo a spádová oblast veliká: město, okolí a celé Lipensko. Vzduch rychle houstne, zvláště nyní, když se do  špitálského  tepla uchýlila žena bez domova.
Šustění od radiátorů přilákalo kradmé pohledy všech. Ústa bez zubů  zaplnila obří bageta. Chutná...

Po jídle žena ubalila na parapetu retko a vykolébala se ven, do zimy.
Mladík, nejblíže u okna, vyskočil a otevřel je. Za chvíli bylo vyvětráno, a dokonce ubylo kverulantských řečí. Čekalo se tak nějak pospolitěji, kdy nějaká minuta přestala hrát roli.  Svěží vzduch přivanul přes cizí osud větší spokojenost s tím vlastním.

 


V jídelně

Chirurgické oddělení má jídelnu a společenskou místnost zároveň. Kdo může, přijde na večeři  po svých nebo je dovezen.
Večeří jsou míněny slabounké plátky chleba a salám ve fólii, a možnost namáznout na krajíce Flóru  v miniaturní vaničce. Starý pán v kolečkovém křesle ji vyškrabuje nožem do mrtě. Stejně to na tři krajíčky nevychází, ač sotva zamáznul průduchy v chlebu. Nejím máslo, tak  podaruju, a hned jsem tu populární.


Večer se pouští televize, na zprávy koukají jen muži, skoro. Ženy odešly po Ulici na pokoje. Rituál hledění na blikající obrazovku připomíná pradávné koukání lidské smečky do ohňů. Vyvolává pocit blízkosti. Muž, ten ve vozíku, za pár minut ruší zpravodajství chrápáním, jako když řeže pilou, tak slyšíme jen každou druhou větu.
A nikomu to nevadí. Svůj svět,   starosti a naděje, prožíváme tady a teď zde, ve vydýchané nemocniční jídelně. Zprávy zvenku se  nezdají  být tak důležité.


Po chvíli se pozornost všech upřela na podlouhlou ventilačku okna. Dokonale zarámovala pohled na město. Z nekonečné chladné tmy nasvícením vystoupil  trojrozměrný obraz zámku, stavby, která tu odedávna byla a bude.  Fascinuje víc než televize.
Odcházíme. Nastala noc.


67 názorů

Gora
07. 10. 2017
Dát tip

upupo, moc dík za pozornost....všímat si a zpracovat literárně se učím zejména od movsara.


upupa
07. 10. 2017
Dát tip

Dobré momentky. Presne tak to tam vyzerá. Bezdomovkyňa je pre chorých nádejou - sú ľudia, ktorí sú na tom aj horšie, a to je dobre!


Gora
17. 12. 2016
Dát tip

Jarrdo, vlastně na oddělení v nemocnici jsou lidé většinou na pokojích, jediná možnost zapadnout do chvilkového společenství je  právě jen u té televize:-))) a díky moc


Jarrda
17. 12. 2016
Dát tip

Tak ve tvém profilu lezu po řádcích jako po štaflích a vybírám si prózu. Je zajímavé, jak si vybíráš banální chvíle v lidském životě, nad kterými by se nikdo nepoizastavil,  a jak poutavě zaujmeš. 

 Zajímavý postřeh. Dříve se scházelo u ohně a křoupali se sušení cvrčci. Dnes u televize a křoupou se brambůrky.


Gora
05. 12. 2016
Dát tip

Lakrove, děkuju ti moc:-)

No, vlastně v té první příhodě je celkem nadějné, že my ostatní jsme na tom lépe než ona žena:-)))


Lakrov
05. 12. 2016
Dát tip

Padá z toho na mne jakási beznaděj, a vzhledem k tomu, že to předpokládám  byl záměr, dávám  tip.  


Gora
19. 11. 2016
Dát tip

Zdendo, díky za komentář, no, S. znám, ale jen pár dílů:-)


Gora
19. 11. 2016
Dát tip

Markel, děkuju ti, člověk se snaží křesat z horšího lepší:-)


Markel
19. 11. 2016
Dát tip

byla jsem v čekárně i v telemístnosti, sedí to, moc pěkně jsem si početla *


Gora
18. 11. 2016
Dát tip

Staváku, mám radost, dík:-)


Stavák
18. 11. 2016
Dát tip

T*


Gora
15. 11. 2016
Dát tip

Vigan, díky ti...prolog měl trošku zlidštit nadhozené téma:-)


Gora
15. 11. 2016
Dát tip

Adriano, jsem ráda, žes četla, a děkuji za vlídná slova:-)


výborné, krátce srozumitelně s hlubokou myšlenkou, avšak nenásilně, Na ambulanci se mi líbí víc, ale obě jsou dobré, T*


Gora
14. 11. 2016
Dát tip

K3: díky ti...já také nemám nic proti nemocnicím...ani jako sestřička mít nemohu...jen je to zvláštní společenství...a první den venku zapomeneš:-) Děkuji, Karle


K3
14. 11. 2016
Dát tip

Dobře jsi to vykreslila. Tu atmosféru. Představ si, že se mi v nemocnici vždycky líbilo. Bývala tam pohoda, rozebírala se politika a lidi měli k sobě vážně blíž. Bůhví proč, snad že se neznali. T.


Gora
14. 11. 2016
Dát tip

Marcelo, jasně...a děkuju ti, věrná čtenářko:-)


Marcela.K.
14. 11. 2016
Dát tip

Popsané tak výstižně, že je jasné, že jsi tam byla ;-)


Umbratica
14. 11. 2016
Dát tip

Hodně fotografů fotí podobným způsobem jako ty píšeš,proto si myslím,že třeba momentky z čekárny a tvoje prózy by šly velice dobře k sobě.


Gora
14. 11. 2016
Dát tip

Um, děkuju, že mne čteš:-) Ráda pozoruju šrumec a v duchu si dělám glosy:-) díky


Umbratica
14. 11. 2016
Dát tip

Výborné ! Jsi skvělá pozorovatelka. Tím vietnamským příslovím jsem se celý život řídila a proto jsem k doktorům raději nechodila.  Když si tě tak čtu,myslím,že bys dokázala napsat pšknou prózu i o PC místnosti v knihovně. Tady to taky bývá občas docela "hustý",takže je třeba větrat atd.


Gora
14. 11. 2016
Dát tip

srozumění: děkuju, baví mne snažit se něco takového vystihnout, jsou to situace, kdy se nám dost zásadně mění pohled vlastně na všechno:-)


srozumeni
14. 11. 2016
Dát tip
Moc pěkné. V uplynulé době asi půl roku jsem měla možnost navštívit nemocniční oddělení jako (naštěstí pro mě) pouhá návštěva na neurologii a na kožním. Pokaždé, když jsem tam vlezla, měla jsem pocit, jako kydybych vlezla do jiného světa, který si žije svým vlastním časem a životem. Popsala jsi to úplně přesně a ještě navíc moc pěkně...*****

Gora
13. 11. 2016
Dát tip

blackie: díky moc:-)  každému něco najdou, to je jistý:-) a dobrou noc:-)


Raději k lékaři nechodím....něco by mi určitě našel......super postřehy...provětráno...................*/***


Movsar
13. 11. 2016
Dát tip

rozhodně bych ale nestavěl tak ostře proti sobě styl a obsah, resp. pravdu. vzpomeň derridovy ostruhy/styly nietzscheho.


a2a2a
13. 11. 2016
Dát tip

Movsar, mám zato, že jsem svůj názor vysvětlil dostatečně, rozpor je v mé formulaci spíše stylistický než obsahový.


Gora
13. 11. 2016
Dát tip

Vybavil se mi ten pocit, ono "blikání obrazovky", jako prvek spojující nemocné v jídelně, a vlastně je jedno, co vysílají, hlavní bylo ono zírání, tak jsem to dopsala:-)


a2a2a
13. 11. 2016
Dát tip

Movsar, oheň jako obecný obraz a vjem a pradávné koukání lidské smečky do ohně mají své odlišné a samostatné kontury ve vztahu k civilizaci, zatímco oheň samotný má nepřeberné asociace a využití, vymezení na pradávnou lidskou smečku nikoliv a tady právě vnímám odlišnost, proto se mi zapojení do kontextu povídečky nezdá jako zcela konzistentní.


Movsar
13. 11. 2016
Dát tip

poukážu jen na jistý rozpor v tvé reakci: pokud mluvíš o ohni jako asociativní věci, pak už taky mluvíš o "lidské smečce", protože jen ta mu propůjčuje takovou funkci. tedy: jen my si o ohni vyprávíme jako o obraze. a ať už to byli presokratici promýšlející oheň jako živel hýbající světem, platon promýšlející oheň jako součást pověstné jeskyně nebo baudrillard přirovnávají oheň (žárovky) marakodrapů k ohni táborovému, vždy to bude oheň "civilizace".   


Gora
13. 11. 2016
Dát tip

a2a2a:  milé nedělní překvapení a povzbuzení, děkuju moc.

Je zajímavé, že obrázek o sledování TV ve spojitosti s hleděním do ohně jsem přidala až později...někdy je asi lepší psát na první dobrou:-) V první části mi bylo hned jasné, že "to" chci napsat, ale dost dlouho mi trvalo, než jsem přišla na to, jak, aby to nebyl "doják" o bezdomovkyni. Jiří, díky, a pěknou neděli přeju.

Díky i tichým tipům a Movsarovi za podporu. 


Movsar
13. 11. 2016
Dát tip

a2a2a, připomeňme si v té souvislosti příměru "ohněm" pasáž z baudrillardovy ameriky, kde je právě obrazovka a světlo vůbec - civilizační velmocí - považováno za oheň, který nemá nikdy uhasnout. proto ty v noci osvětlené budovy, v halách hotelů a podniků nonstop zapnuté televize. je to "strach z vyhasnutí ohňů". takže ono to, jakkoli to autorka ani nemusela mít na mysli, může být právě velmi trefný obraz: ženy svírané strachem, že oheň, civilizace/života, může jednou dohořet.   


Gora
13. 11. 2016
Dát tip

Lnice: díky ti, má věrná čtenářko z odnože písmáckých básníků, cením si toho:-)


a2a2a
13. 11. 2016
Dát tip

Snad bych ještě  dodal, že paralela díváním se do ohně podle mého soudu a na rozdíl od přejícného Aleše není úplně šťastná, protože jde o odlišné kontexty, byť ve výsledném efektu zde spojitost existuje. Navíc jde i o poněkud násilný obraz v této civilizační kulise.


a2a2a
13. 11. 2016
Dát tip

 Obě miniatury se mi líbí. Je vidět, možná je to tím, že jde o kratší útvary, které nevyžadují až tolik pečlivostí jako útvary další, že nti sedí i po stylistické stránce. Tvé texty přitahují pozornost především pro jejich realisticky obsah a tvou osobní zkušenost a vnitřní dávku empatie, v tomto směru je mistrně vyjádřena epizoda o bezdomovkyni, kde jsi se vyhla přímým soudům a přesto jsi je demonstrovala na neverbální komunikaci ostatních.

Druhá povídečka je rovněž výtečná zejména svou atmosférou,  zde bych však měl jen nepatrné stylistické připomínky, ale opravdu jen nepatrné, které ani nezmiňují, protože velmi hezký dojem z obou povídek jasně dominuje.


Lnice
13. 11. 2016
Dát tip

moc pěkně napsáno, líbí se mi ten obraz s ventilačkou i koukání do televizního ohně...-) u nás se zase říká, že zdravý člověk je jen špatně vyšetřený...


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

overe. tak dík, že jsi vstoupil:-) Říkala jsem si, že název odradí mnoho čtenářů, ale jsem zvyklá nazývat věci svými jmény:-)


over
12. 11. 2016
Dát tip

umíš vtáhnout do obrazu...do špitálu se mi moc nechtělo, ale v tom tvém jsem nakonec rád chvilku poseděl...ano*


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Evženie, to přísloví se mi hned zalíbilo:-) a děkuju za pěkná slova:-)


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Oldjerry: myslíš třebe tu chudou stravu?:-)))) Děkuju ti:-)


Na základě takového přísloví se lékařům, pokud možno, vyhýbám. 

Napsala jsi to moc dobře. /T


Oldjerry
12. 11. 2016
Dát tip

BOHUŽEL JE TO VYSTIHUJÍCÍ... *


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

whispermoonlite: magický pohled prostě musel přitáhnout větší pozornost než ohrané politikum:-)

Děkuju ti, ve svých mini a také povídkách čerpám jen z prožitého:-)

Udělals mi radost.


úžasná představa: i v nemocnici zkoušejí sledovat zprávy, ale výhled na zámek je – ostatně dle nevyřčeného očekávání – opět přitáhne do své moci. a hledí na něj "ventilačkou" (!).

i prvné scéna je vylíčena s náležitou atmosférou.*


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Fialko, milý kvítku, hezký dík ti posílám:-)


fialka...
12. 11. 2016
Dát tip

Pěkné, ze života :-)

T***


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Kočkodane, má máslová popularita je odvislá od jídelníčku? vše ostatní již jím:-)

Oči mamutů musely být překrásné...díky, poeto:-)


Kočkodan
12. 11. 2016
Dát tip
Já s máslem na hlavě bych tak populární jako ty asi nebyl A v pravěku měly mimořádně velkou sledovanost hluboké zasněné oči mamutů. Ty byly prima. (mastodontí úsměv)

Hugo Ramon
12. 11. 2016
Dát tip
To je vazne pravda :-)

Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Hugo, radost je třeba v tom, že ze špitálu odejdeš po svých:-) a děkuju


Hugo Ramon
12. 11. 2016
Dát tip
Diky, ale chtelo by to trochu radosti na podzimnich odpoledni.

Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Big_George: díky ti, pravdu díš:-)


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Di, děkuju, jen odpozorované...


Diana
12. 11. 2016
Dát tip

Celé dobré, přesvědčivé, působivé ***


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Čudlíku, děkuju já:-)


Čudla
12. 11. 2016
Dát tip

Opět příjemné čtení. Děkuji. /*


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Díky, KK, no , nechci jen smutnit:-) dík!


Gora
12. 11. 2016
Dát tip

Aleši, dík:-)  no, už jsem na jednom kanále také viděla...ale neuchvátilo mne to.

Vlastně u televize se i cizí dají do řeči, něco komentují a tak, v éře počítačů ubude i tohle...takže chvála TV, vlastně:-)


Vietnamské príslovie je fajn úvod

paralela televize s ohně je dobrý nápad...

někde to už dotáhli tak daleko, že vysílají nekonečné záběry na plápolající oheň...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru