Neznámé čtenářce

Neznámé čtenářce

Do stránek ti padá světlo lampy, jdeš po stopách příběhu, neúnavná stopařka jiných světů. Jiných? Není „jiné“ jen stav mysli? Třeba žijeme uvnitř všech těch rodinný ság, zamilovaných románů, dýmkatých detektivek, pornografických vztahů, pschologických tahů. A ty stopuješ sama sebe. A když už jsi příliš blízko, pomůže vědomí „jiného“.

Už od Kokor

„Už od Kokor to stojí.“ Na příjezdové cestě do Olomouce kolona. Od soudného rána, informují se o překot všichni ti agenti rádií. Řidiči se podobají flagelantům, co se táhli po kolenou středověkou krajinou, záda zbičovaná do krvavých cárů. Jen jsou oproti svým horlivým podobencům z dávných časů bez víry a snad i lehce retardovaní. Neboť jak odpovědět na otázku: Proč to vlastně dělají?  

Gumičky hoří!

Odpolední reportáž na Radiožurnálu: Jak hoří patnáct tun gumiček? Celníci je zabavili, aby si s nimi nemohly hrát děti, ale jen plameny. Byly padělané. Pan Milan vysvětluje, jak kamiony zajíždějí k malešiceké spalovně a sypou náklad do rožhavené ocelové tlamy, neboť jinak to ani nejde. Jsme jen posluchači, ale být na místě, viděli bychom planoucí pohled toho muže. A v něm je zapsáno celé svědectví reportáže: Gumičky hoří!