Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Poznámky k hanobení
datum / id17.11.2016 / 474045Vytisknout |
autorMovsar
kategorieÚvahy
zobrazeno740x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Poznámky k hanobení

Předkládám pár poznámek k hanobení. Netřeba upozorňovat na syntaktickou dvojznačnost věty: poznámky jsou určeny tématu, ale taky vyzývají čtenáře: chceš-li, tedy je hanob!

Skupina zákonodárců přišla s návrhem zákonného ustanovení, které by mělo poskytovat trestně-právní ochranu prezidentovi republiky před „hanobením“. Není zcela zřejmé, co předkladatelé návrhu myslí „hanobením“, a tak se jich šli redaktoři zeptat. Když se ptali jednoho z nich, kudy vede hranice zamýšleného trestného činu, snažili se mlčícího poslance rozmluvit: „Co třeba vajíčka? Házení vajíček po prezidentovi?“ Poslanec se zamyslel a zcela v duchu zedníka Lorence z filmu Na samotě u lesa odvětil: „Tak já myslím, že vajíčka už ano.“ Výčet závadového jednání má tedy první vlaštovku.

Ale vážně. Není na místě následovat polarizovanou situaci ve společnosti a přiklánět se na jednu, nebo na druhou názorovou stranu bez rozmyslu. Sledujme povahu věci:

Tato země má v hanobení svých panovníků dlouhou historii. Vzpomeňme jen příklad z nejbizarnějších, totiž zkazku o opilých husitech řádících ve Zbraslavi: tenkrát, rok po smrti Václava IV., vykopali královu mrtvolu a se slovy: „Měl jsi ho rád za života, dej si ho i nyní“ do jejích úst lili víno. Ještě horší než vajíčka, poznamenal by dotazovaný poslanec.

V dávných dobách, a možná ještě v dobách ne tak dávných, totiž dobách před zmatením světa postmoderním zpochybněním všeho, existovalo něco jako aura. Měly ji mnohé věci i postavy, neboť měly místo v tak zvaných velkých vyprávěních. Pak ale přišla řada revolucí: kopernikánská revoluce člověku vzala naději na to být obyvatelem samého středu vesmíru, karteziánská revoluce člověku opět – na čas – sebevědomí dodala, darwinovská revoluce mu je podkopala zjištěním, že není z líhně boží, ale přírodní, freudovská revoluce zasadila (sebe)vědomí smrtelný úder, když ukázala, kolik z onoho vědomí vůbec nenáleží vědomí, ale nejasným hlubinám mysli. Za takového stavu poznání bylo samo sebou, že dále nelze o věcech hovořit s tou velikou vážností jako dříve, a tím taky s takovou jistotou. Současnou dobu charakterizuje především ztráta jistot: o vše se lze přít; každé ráno z internetu čteme, s čím přišli vědci, dohady jdou až za samý bod absurdnosti, jako když se v nekonečných fórech přou lidé třeba o to, zda rodit do vody, nebo na souši, a pokud do vody, na kolik stupňů má být ohřátá, má-li být slaná, nebo sladká atp.

Co je tedy hanobení v současné situaci? Nevíme to ani po oné vlaštovce, neboť z ryze trestně-právního hlediska je házení vajec na veřejnosti přístupném místě, a to po komkoliv, jistě nejméně trestným činem výtržnictví. Ale nechceme sklouznout k legendární postavičce z filmu, ptejme se tedy opět: jakým prostorem vede hranice, na jejíž jedné straně je hanobení a na druhé už ne. Domnívám se, že takový prostor by musel být nadán onou auratickou silou, aby hranice byla pevná a vykazatelná svou funkčností.

Zbývá tedy konstatovat, že nejspíš nevíme, co v současné době je hanobením a co kritikou. Vše se totiž stalo předmětem kritiky. Chtějí zákonodárci vložit všechnu vůli k vymezení pojmu hanobení v praxi soudcům? Jistě, soudci by měli plnit roli poslední kritické instance ve společnosti, ale obvykle jsou jen „ústy zákona“, příliš rádi čtou v předpisech a tak neradi soudí, tzn. kriticky, ve všech souvislostech, nahlížejí posuzované situace. Soudy by nám tedy svou judikatorní pravomocí nejspíš pojem hanobení také nepřiblížily. 

Jakkoli jsou mnohé akce namířené proti hlavě státu nechutné, nelze je dle mého poměřovat trestně-právní optikou, ale toliko soudem vkusu. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.11.2016 17:05:48dát kritice tipBig_George

Jako metrolog amatér bych k tomu dodal jen to, že etalon hanobení je v české kotlině už nějakých osmdesát let starý a zní:

CÍSAŘ PÁN JE VŮL.

19.11.2016 10:27:17dát kritice tipMarkel

jak dobře je znát, pro kohokomu srdce plane :-)), už 70 let tu nebyla válka, tak se zabýváme blbostmi a ztrácíme cit pro to, co je podstatné, za téma *

17.11.2016 22:08:45dát kritice tipMovsar

ale myslím, že zeman zase nebyl nějakým pionýrem nenávisti. to tady byli jiní odborníci. situace s nenávistí je stejná v celé evropě a už i americe.

ta definice hanobení bude u entit jako jsou národ nebo rasa nebo pohlaví snazší, v podstatě se bude opírat o minulost, tedy o příklady (eugenika, patriarchální mačismus ap.), ale u konkrétní osoby to bude těžší.

17.11.2016 21:37:28dát kritice tipLyryk
redaktor poezie

Hanobení je zastoupeno v trestním zákoníku, kde se týká národa a rasy. Prakticky mizivé promile stíhání podle tohoto pragrafu mi vrtalo hlavou a tak jsem se trochu podíval v odborné literatuře a potvrdilo se mé podezření. Pamatuji časy, kdy před-prezident Zeman začal s projevy plnými nenávisti, které ale ještě nebyly ve společnosti obvyklé a mnozí známí mi oponovali, že slyším trávu růst. Když prezidentovi hanobení  národa a rasy (v případě islámu) prošlo, chopily se ho všechny politické strany, což mělo jediný dobrý následek: volební propad moderních neonacistů v krajských volbách. Zpět k té odborné literatuře.

Centrum pro studium demokracie a kultury vydalo v roce 2015 publikaci Ne islámu! Protiislámská politika v ČR (Miroslav Mareš a kol.).

Od strany 53 s názvem Protiislámské projevy a aktivity z právnického hlediska. Text popisuje sice právní instrumenty postihu, které reálně existují, nicméně autor závěrem vyzdvihuje, „že právo nemá být hlavním nástrojem, který by měl s protiislámskými projevy bojovat; naopak právo představuje až krajní normativní systém, který pouze v nezbytných a krajních případech silou své všeobecné závaznosti omezí nejvýraznější projevy nenávisti“ (str. 73). Stát má působit na příčiny porušování lidských práv a důstojnosti zejména vzděláváním. Česky = právní ochrana tedy nebude.

Zdroj: http://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=544714

17.11.2016 20:32:41dát kritice tipMovsar

ale asno, psachická újma je relativně neurčitý pojem a vždy bude na soudci, jak ho dovyloží.

17.11.2016 20:32:09dát kritice tipMovsar

znalecký posudek se v takovém případě musí zadat vždy. správně by soudce měl k posudku přihlížet jen jako k jednomu důkazu v řadě. nešvarem české justice je praxe, kdy soudci berou posudek za bernou minci a alibisticky tím nechají soudit znalce. tolik k praxi.

díky za čtení a poznámky. hanobit je nebudu. :-)

17.11.2016 20:09:52dát kritice tipMatěj Dovala

1) Nový Občanský zákoník používá i jiné termíny, stejně nejasné jako hanobení.Například způsobení psychické újmy. Přitom neposkytuje definici psychické újmy

- Nevím, zda OZ nemá definici psychické újmy, ale určitě se tím myslí způsobená duševní porucha; je to analogie k tělesné újmě. O případech odškodňování takové újmy, nejčastěji asi posttraumatické stresové poruchy jsem četl. Odškodnění za způsobenou schizofrenii bylo v seriálu "Život a doba soudce A. K."

Takže nebude o tom rozhodovat soudce ale psychiatr.

17.11.2016 17:44:55dát kritice tipDiana

S tím nelze, než souhlasit. Nový Občanský zákoník používá i jiné termíny, stejně nejasné jako hanobení.Například způsobení psychické újmy. Přitom neposkytuje definici hanobení, psychické újmy, ani  některých dalších pojmů, zakládajících skutkovou podstatu trestných činů. To všechno bude asi poměřováno optikou vkusu - ale tu může (a také má) každý soudce jinou. Máme se na co těšit! :-(



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.