Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+2 neviditelných
o odvaze
datum / id22.11.2016 / 474175Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno788x
počet tipů20
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

„No tak nedrž mě takhle,“ odstrčila mou ruku, s kterou jsem se pokoušela nějakým způsobem udržet tuhle invalidní holku na nohách a narvat ji na záchod.

Polevila jsem a nechala to osudu. Zuzka křečovitě sevřela hubenými prsty rám dveří, opřela se do nich lokty a ztěžka zvedla nohu přes práh.

„Pomož mi, sakra!“

Na mou duši, neměla jsem tušení, co mám dělat. Popostrčila jsem ji zezadu a chytla za pas. Otočila se a dosedla na mísu.  Bez varování si začala stahovat kalhoty. Zahlédla jsem obrovskou plínu a odvrátila se.  Dalších deset minut bylo nekonečných. Kupodivu zpátky to šlo líp.



Stojím venku ve tmě a vypouštím z pusy šedé kroužky. Hluboký nádech, výdech…

o odvaze

na konci ulice se stmívá na okousaný roh
a naše ruce jako umanutá chapadla
zkoumají ty vyhlodané důlky 
s bradami u sebe dýcháme teplo do slídy…


 

                                                                                                                  (jednou jsem byla nejvíc silná
                                                                                                                   táhly za mnou všechny děti z ulice
                                                                                                                   chtěly si sáhnout 
                                                                                                                   a já před nimi utíkala v bilých teniskách 
                                                                                                                   tkaničky mi povlávaly za patami     
                                                                                                                   než jsem se do nich zamotala…)

… a pak jsem psala básně o odvaze


kterak se rytíř probil hordou plivajících zmetků
s deštníkem až k mým teniskám
zul mi je
a já si konečně obula červené lodičky…

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.11.2016 13:17:58dát kritice tipMarkel

můj šálek *

23.11.2016 10:43:21dát kritice tipVigan

Zasáhlo...

23.11.2016 10:14:22dát kritice tipagáta5

:) milé vyznání

farmářky jsou taky dobrý :)

23.11.2016 08:57:53dát kritice tipJARUB

Hmmm, jsi drsná jako vždy, bez ohlazování tvým šmirglem bych už nemohla být, asi jako bez pemzy....fakt jsi mi potřeba...

A propos, nemám a nikdy jsem neměla červené boty, natož lodičky, ale mám fialové farmářky....

Ty boty mě dráždí....*****

 

23.11.2016 07:10:28dát kritice tipagáta5

břízko, nazdár :)  jj, přemýšlela jsem o tom vydýchání taky a nejspíš máznu... nechat otevřené bude lepší. ten pocit v prvním verši je prvotní - soustředění na blbej roh temný ulice...

jj, červené lodičky - symbol velké holky :))

moc díky za komentář, ty umíš člověka nakopnout na správným místě :)

23.11.2016 07:04:36dát kritice tipbříza bělokorá
Prolog se mi líbí, ani mi nepride, že by se to nutné muselo vztahovat na tu konkrétní situaci, nejasný instrukce dostáváme vlastně pořád, takže znám takový to - nemela jsem tušení, co mám dělat. Jsi poměrně dost vnimava osoba. Jde li o báseň - asi bych si odpustila vydychanou blízkost, asi to nebudu umět vysvetlit. Ale ten závěr, ten je vybornej, ve svy vystiznosti jako prolog. Červený lodičky mám taky, je to naprosto geniální obuv.
23.11.2016 06:58:50dát kritice tipagáta5

:)) tak to mi odlehlo

23.11.2016 06:49:58dát kritice tipHugo Ramon

Pochvalný list následuje vzápětí :-)

Agíšku - JÓ, skvělý.

23.11.2016 06:27:24dát kritice tipagáta5

ááá, díky za návštěvu norsko, těší mě to .. hlavně že se líbí střevíčky

 

hugí, okokok je pochvala nebo setření? jsem už trošku opatrná :)))

overe, tuším, že mi rozumíš nejvíc :) dikes za poodrhnutí

23.11.2016 05:58:23dát kritice tipHugo Ramon

OKOKOK :-)

23.11.2016 00:40:43dát kritice tipNorsko 1
Červené lodičky. *
22.11.2016 22:14:59dát kritice tipover

jen čistě náhodné zážitky (pocity) z mládí...tedy až na ty lodičky :) a k prologu- s handicapovanými se potkávám v práci...tož tak...

22.11.2016 20:16:02dát kritice tip4U

líbí *

22.11.2016 19:36:51dát kritice tipEvženie Brambůrková

Dám dvě velká T T.

22.11.2016 19:01:56dát kritice tipagáta5

hlavně, že jsi něco napsal, to se počítá :) dikes

22.11.2016 16:55:28dát kritice tipKočkodan
....... (nenašel jsem odvahu napsat víc...)
22.11.2016 13:50:24dát kritice tipagáta5

:))) KK , čírim :)) hihi... no sundat si konečně dětské botky snad není takový tajemství,  no ne ?    ale určitě se ti mění čitatelské chuťky :) já jsem v tom nevinně

 

Theo, overe díkes za čtení ... overe, zase??

22.11.2016 13:48:02dát kritice tipKarpatský knihomoľ

neviem či to ty kryštalizuješ, číriš, spriesvitnievaš, zmyselnievaš alebo sa mením ja a moje čitatľské chute /*

22.11.2016 13:13:40dát kritice tipover

skvělé...i s tím prologem, je mi to dost blízké...a víc ze mě nedostaneš :)

22.11.2016 13:10:20dát kritice tipThea v tramvaji

Ten prolog je drsný, výborný...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.