Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Planina

01. 12. 2016
21
28
3104
Autor
Gora

 

~      Bývala to rozlehlá planina na kraji města. 
Vozíky drnčí po zámkové dlažbě tam a zpět a vesele to cinká: pivo  v akci!
     Chlapík v montérkách  vyrazil  do akce: veze prázdný výčepní sud. Kšiltovku pěkně do čela, a hurá do sámošky. K autu se vrací naložen, kolečka rudlíku šoupou o beton, tetovaný krk naběhne námahou. A soudek putuje do kufru. Každé desáté pivo vyjde zdarma, představ si, mámo! Mamka se diví a fantazíruje. To zas bude noc. Zamyšleně típne cigárko, vajgl letí na zem, a nasedat. Čtvrteční večer je prý malý pátek, halasí taťka... Velký flám může začít. Děti jako vyplašená ptáčata v autohnízdě mrkají za okny na ten  svět venku.  Odjíždějí.


     Periferním pohledem zahlédnu známého:  ze dveří spěchající muž se sklopenou hlavou je přece Blonďák, hlavní postava z mé povídky stejného názvu. Vychrtlý,  ve stejném, jen omšelejším, džínovém oblečku, a zateplené vestě, již jsem mu kdysi darovala. Blond vlasy splihly v mastné provázky, už nemají původní, záviděníhodnou barvu zralého obilí. Zpod ofiny vyčuhuje podezíravý, bleskurychle vyhodnocující pohled.
„Zloději jeden, nechci tě tady už vidět...“ vybíhá za Blonďákem prodavačka s nadávkou na rtech. Ten se mezitím dává na útěk. Jednou rukou cosi přidržuje pod kabátem. Jak ho znám, jistě to bude láhev tuzemáku. Prodavačka nakonec odevzdaně mávne rukou a vrací se dovnitř obchodu. Vánoční koleda rezonuje z reproduktorů - vybízí ke smířlivosti. No, tak to manko zaplatíme všechny společně, pokrčí žena za pultem rameny. Pěkný průvan v kase. To zas budou svátky.


Na okraji areálu stojí jediná patrová budova ze skla. Plocha zrcadlí realitu desítek zaparkovaných automobilů a mumraj kolem. Nejvyšší patro dnes promítá sugestivní film – západ slunce nad planinou. Koukneš napravo na skutečnou oblohu a napadá tě zadumaný verš z ruské básně:
 „Západ hasne v dáli růžové, na obloze vyšly hvězdy mé...“
Podíváš se vlevo - poslední patro kancelářské budovy odráží tu krásu pod oponou  soumraku.


      Planina už vlastní jen kus nebe.

 

 

 

 

 

 

 


28 názorů

Gora
04. 12. 2016
Dát tip

Kolobajdo, děkuji, máš pravdu. Přímo tohle místo, jež popisuji, je až z mého předrevolučního příchodu do Krumlova, a tak se změnilo...


Kolobajda
04. 12. 2016
Dát tip

Už se budu opakovat: "Na místa, která máte zafixována z dětství, jako úchvatná byste se raději neměli vracet - ztratíte iluze."    /***


Gora
04. 12. 2016
Dát tip

blackie, děkuji, a krásnou neděli:-)


.............*/***


Gora
02. 12. 2016
Dát tip

Hugoušku, cha chá, ten má jen věčnou žížu:-))) a dík!


Hugo Ramon
02. 12. 2016
Dát tip

ten kluk měl prostě žížalu :-)


Lakrov
02. 12. 2016
Dát tip

...myslela jsem, že mne šálí zrak...  

V Krči, na plácku proti vchodu do nemocnice, se taky někdy pasou,  takže propuštění pacienti -- byť ne z psychiatrie --  taky mohou být udiveni, do jakého světa se to vrátili.  Jejich údiv je ovšem pocitem pozitivním...  


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Kočkodánku, s těmi slony třeba v ulicích máš ovšem naprostou pravdu, díky:-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Evži, děkuju za vlídná slova:-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Lnice: Leni, díky ti...také vzpomínám na plácky a dvorky...ale to zas tam doma, v Chebu, toto je proměna Krumlova za posledních třicet let:-)


Moc pěkně napsané, vždy se tam mohu přesunout. U nás je to podobné. /T


Kočkodan
01. 12. 2016
Dát tip
Slonů může člověk potkat stále dost...jestli oni dokonce také pořád nepřibývají... (Láhev rumu jsem ještě neukrad.) :-)

Lnice
01. 12. 2016
Dát tip

Lesná je zase pro mě vzpomínkou na dětská hřiště a plácky a milióny světýlek...

Goro: hezky napsané.-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Aleši, díky za přehled:-) no, u nás začaly mizet někde na hranici pěti miliard, řekla bych:-)


no, ta křivka roste docela strmě...:1 miliarda 1804

2 miliardy  1927

3 mld         1960

4 mld         1974

5 mld          1987

6 mld          1999

7  mld         2012

8  mld         2027

nicméně že by tohle bylo kritérium pro mizení příměstských plácků u nás, to si nemyslím...

 


revírník
01. 12. 2016
Dát tip

Oldjerry, opravdu jsem o pár let starší, no ale ono se to tenkrát kdovíjak nepřesně počítalo. Z obecné za protektorátu si pamatuju oficálně ty dvě miliardy.


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Čudlí, díky ti moc:-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Petře333, dříve stačilo vzít sáňky a popojít kousek za město...děkuju ti:-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Lakrove, myslela jsem, že mne šálí zrak...obrovská sloní hrouda, jako chodící hora se jen tak navolno procházela kolem cirkusu a pojídala zbytky trávy...krásný obrázek, na krumlovské poměry nevídaný:-) Díky ti!


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Oldjerry: tvá paměť /znalosti ze ZŠ/ mne fascinuje:-), a děkuju za příspěvek do diskuse o starých, dobrých časech:-)


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

revírníku /če/, vřele souhlasím, jen ty počty obyvatel jdou kolem mne nějak bez hlubších znalostí:-) a tobě děkuju za čtení a komentář:-)


Čudla
01. 12. 2016
Dát tip

Hezké /*


Lakrov
01. 12. 2016
Dát tip

A je to nevratné. Stejně jako ta přírodní paralela související s úvodním obrazem. Na několik generací je to nevratné. A my bychom si bláhově chtěli užívat té sloní volnosti hned teď, dokud ještě žijem... Smutné.  Tip.  

 

Oldjerry
01. 12. 2016
Dát tip

revírníče - to bys byl starší, než já a o hodně (:-D V páté třídě - Občanské nauce jsme v roce 1948 slyšeli, že lidí na světě  je 3,5 miliardy (Číňanů bylo 475 milionů, Indů 160 milionů).  Dnes se lidstvo opravdu blíží 7 miliardám a možná, že už nás tolik je  (když Arabka od 12 let vyklopí za dvacet  let 10 -15 dětí a pak už je to stařena). Et item další plodné národy...


Petr333
01. 12. 2016
Dát tip

Ono je to dnes těžký, když na okrajích všech okresních, nebo jenom trochu větších měst vyrostly novodobý chrámy konzumu, žijící si jak píšeš svým životem. Dnešní mládeži to už přijde normální, ale pro nás jsou to ještě místa plné blbnutí venku a her, louky za městem kde jsme kdysi vyrůstali. Změna je holt život, co naděláme.


revírník
01. 12. 2016
Dát tip

Ach, jak já ti rozumím! Můj bývalý execírplac klukovských her a rvaček je pryč a stojí tam celé město mrakodrapů (tak na mě aspoň působily rozestavěné činžáky při pohledu z Husovic či Maloměřic), zvané Lesná. No ale, to je přece normální. Bývaly nás milardy dvě za mého mlada, a teď? Sedm, nebo už víc?

Hezká miniatura.


Gora
01. 12. 2016
Dát tip

Místo dříve vyhrazené pro kolotoče a cirkusy je definitivně v háji, veškerá jeho poetika také. Děkuju.


Oldjerry
01. 12. 2016
Dát tip

Já tyhle změny vnímám zejména, když přijedu do míst, která jsem znal před třiceti, padesáti lety až důvěrně - každý kout, každou pěšinku a každopu hospodu - co si bedeme nalhávat, že jo?

Dnes když přijedu do teplic, do Prahy, do Brna, ba i do rodného Kladna  tak čumím jak péro z gauče a nevím, kde vlastně jsem.... *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru