Blanka

Ten, kdo poznal Blanku
ocitl se ve vánku,
kde ostatní zdá se nehnuté.
A najednou ten větřík
dá jeho loďce plachty napnuté
i radostný křik
tam někde uprostřed duše
a životu dá sladkou šťávu
snad přímo od moruše..
A úsměv začne dávat smysl
i když před tím spíše kysl..
Potom už ji neříkáte jenom Blanko,
ale i Blaničko,
protože z ní se stane pro vás na vždy
to nejmilejší sluníčko.