Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čupa čups

04. 12. 2016
7
9
711

 

 

            "Auch ist das nicht eigentlich Liebe,

            wenn ich sage, dass du mir das Liebste bist,

            Liebe ist, dass du mir das Messer bist,

            mit dem ich in mir wühle"

                        - nápis na stěně hospody

 

 

            do baru vešel pragmatik

            - znalý němčiny, pako středoevropan

            přečetl báseň na zdi

            o lásce coby noži, který prostupuje masem

            sem a tam

 

            řekl aha!

            to smrdí jalovostí mojich raných let

            tehdy jsem pásl po kudle lásky

            co by ze mě vyřezala všechen hnus

            leč češky se nejspíš štítily

            tehdy jsem si o pichu leda tak

            dal nechat zdát

 

            pak přišel můj nůž

            vypadal jako dildo

            vrazil jsem si je hluboko do prdele

            ale robertek nebyl z gumy

            bylo to lízátko čupa čups

            a když se má prdel procucala k jeho jádru

            zařízlo se mi ostří do střev:

 

            láska je květované zapomnění

            balkón s papežkou po boku

            krev teče po celém pokoji

            a přitom neopouští žádné z obou těl

 

            láska je slaná chuť podpaží a suchá ústa chodidel

            když ještě před chvílí stála na pódiu

            a všichni k ní vzhlíželi

            přišla se mi představit

            a spolehla se na to, že budu žít ještě

            mnoho let

 

            od té doby na lásku seru

            krev

            ale moc to nepomáhá.

 

            lásku nevidím dnes

            jako nůž

            ani jako "wenn du mir das liebste bist",

            když jsi mi to nejmilejší.

 

            nejmilejší už mi neumí být nic,

            snad jenom velmi milé,

            jsem nomád pragmatik,

            přebírám hrách možností jako pianista klávesy.

 

            trpělivě čekám

            systematicky se zkrášluji

            chodím si do hospody léčit vnitřnosti pivem

 

 


9 názorů

Luzz
06. 12. 2016
Dát tip

mě expresivita taky baví... mnohem víc než převznešené metafory, jimž rozumí jen sám autor :)


solomon
06. 12. 2016
Dát tip

hmm, no dobrá


Luzz:

děkuju!

O drsňáctví mi nejde, mě ta expresivita prostě jen baví a uspokojuje.

Ukecanost možná. Je pravda, že už dlouho v psaní neprořezávám. Když se na to teď zpětně dívám, tak vidím, že něco by scuknout šlo.

agáta5:

Nojo, vidíš to! Děkuju. Šotek zapracoval. Opravím.


zaujímavé, Luzzin koment výstižný


agáta5
05. 12. 2016
Dát tip

tehdy jsem si o pichu leda tak

            dal nechat znát

nemá bejt  nechal zdát?  .. jinak to nedává smysl

jj, podobně jako luzz 


Luzz
05. 12. 2016
Dát tip

není to špatný, ale místy mi připadne, že tlačíš na pilu (pasáž o prdeli) - mně nevadí to hutnější výrazivo, ale tady mi to přijde prostě přehnaný (jakoby trochu póza "drsňáka" - můj dojem).

místy trochu zhrzené (od té doby na lásku seru krev), poraženecké (možná rádoby cynické?) - i když zhrzenost v pánském podání není až tak obvyklá a vlastně mě v básních občas i baví; některé pasáže naopak velmi povedené (jalová léta, předposlední a poslední sloka)

možná bych něco vyhodila (působí to ukecaně), ale alespoň to vede odněkud někam, slyším ten příběh (ne jako v kilometrových rýmovačkách, kde se omílá jedno a to samé a neodnesu si nic, ani zajímavý slůvko, ani metaforu, ani myšlenku, jen pocit ztracenýho času... pokud to teda dočtu).

tady jsem dočetla a odnáším si od každýho trošku. za to tip.

nooo... jsem se nějak rozepsala... snad ti to k něčemu bylo :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru