Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

sto křídel...

13. 12. 2016
13
20
1257
Autor
agáta5

Přihořívalo
mezi hodným a zlým a bylo dusno.
Zlej ležel na břehu řeky,
slunce pálilo jako ďas,
píchalo do hladiny horkými paprsky
a voda málem bublala.
Zlej se odplazil pod most do stínu.
Vlasy mu trčely do výšky jako stožáry.
Špinavý, smradlavý stožáry bez kapky šampónu, bez stop po hřebenu.
Bílý a mastný oblizovaly pilíř,
lepily se na omítku a občas se vytrhly i s kořínky a letěly…
Kolem chodili lidi obloukem,
psi taky.
Vychozenej oblouk vyleštil kočičí hlavy, sem tam ďolík.
Hodnej dorazil akorát včas.
Učesal zlýmu vlasy, přikryl ho dekou a do ruky strčil rohlík.
Odkudsi přilétli holubi.
Tančili po kamíncích jako po bobulích.
Zlej natáhl ruku s rohlíkem.
Krásnej obraz,
holubi ve vlasech, na pažích, ve vzduchu, v očích.
Hodnej zatleskal.
Frrrrrrrr.
Sto holubů, sto křídel...


Druhej den ležel u břehu jen hodnej.
Slunce pálilo jako ďas,
píchalo paprsky do vodní hladiny,
div že řeka nebublala…
Pilíře kvetly do mozaiky,
lidi se psy obcházeli hodnýho obloukem
a kočičí hlavy se jen blýskaly. 
Hodnej se odplazil pod most
a zapálil si retko.
Vlasy změnily směr a tiše šplhaly po pilíři, sem tam se vytrhly…

*

Zlej přeplaval řeku,
nechal jí své šaty a zbytky bílých vlasů. 
Řeka zpívala a zároveň polykala.
Na břeh vystoupil nahý, plešatý pán.
Rozhlédl se a pomalu zamířil k městu.

Hodnej natáhl ruku před sebe.
Bez rohlíku.
Lidé odvraceli tváře, psi zaštěkali.
Pak někdo přerušil oblouk a hodil minci,
Pak druhou, třetí…

Hodnej přeplaval řeku a vydal se hledat zlýho.

*
Jako by ani nepatřil městu.
Hodnýmu v hlavě doznívá řeka, slunce i studené pilíře,
opora, domov.
Kráčí po ulici – břehu.
A pak ho uvidí sedět na rohu zchátralýho domu,
ve starých hadrech, s plešatou hlavou přitisknutou ke zdi.
Dorazil akorát včas.
Přikryl ho dekou, do ruky mu dal rohlík
a šel dál…

 


20 názorů

Hugo Ramon
06. 01. 2017
Dát tip

A mně se barvičky líbijó :-) jsem hodnej i zlej a míchy míchy :-)

Dík Agííí ;-)


agáta5
15. 12. 2016
Dát tip

ámen :))


JARUB
15. 12. 2016
Dát tip

Přesně tak. Moc s tebou souzním. Každý si neseme svou pravdu a své dobro a zlo jako kříž. A každý se s tím pereme, jak umíme. Proto nemám ráda paušalizování a odsuzování. Dějí se hrůzné věci, které nechápu, jak je jich někdo schopen, ale ten člověk si to musí nést. Já ho nemohu soudit. Jediná cesta ven je schopnost odpuštění a víra ve vesmírný chaos.... ;o))


agáta5
15. 12. 2016
Dát tip

jj, tak ten tvůj synek je strašně chytrej :))) ano, kdo je zlej a kdo hodnej... já mám za to, že je to relativní, co pro mně je zlo, to pro druhého je normální stav a naopak... je to jako s pravdou... :))  pravda je sice jen jedna a bez přívlastků, ale každej ji vidí jinak hihi


JARUB
15. 12. 2016
Dát tip

Kdo je hodnej a kdo zlej.......včera se mě moje dítko ptalo, proč byli ti řadoví vojáci v koncentrácích zlí, když jim to nařídili a kdyby neposlechli, tak by zabili je....

Zvolila jsem odpověď, že jen ten, kdo umí obětovat svůj život, aby nepropadl zlu a neublížil druhému je skutečně hodný...

Dítko mi odvětilo: "To je mu ale platný, když je tuhej....."

 


Luzz
14. 12. 2016
Dát tip

dvě ukecané ženské si vytýkají ukecanost :)

ag, já vím... zdá se mi, že člověk na druhých kritizuje hlavně to, s čím má "problém" on sám... teda u mě to tak někdy funguje... zrcadlo :)

(taky třeba něco píšu a pro mě je určitej obrat hrozně důležitej... no a pak přijde čtenář a řekne: tohle bych vyhodil... a mám to... :)))


agáta5
14. 12. 2016
Dát tip

KK, to opakování je úmysl :) hodně slov, zlej, dobrej... plynutí času

i přesto díky :)

 

všem díky za zastavení :)

Luzz, ukecanost je mojí vlastností :) a jak koukám tvoje občas taky - myslím v psaní :))) je třeba se na to dívat monotóónně tak, jak běží život... i v tom je kus poezie :))) nééé?


Luzz
13. 12. 2016
Dát tip

mně to přišlo skoro přízračný... ty šplhající vlasy a téměř bublající voda... atmosféra bezva, příběh taky... jakože asi by se dalo sem tam něco vyhodit (ale víš jak, já bych škrtala furt a všude :)), ale jinak se mi to líbí.


Pozoruhodný koloběh. /T


agáta táto mi príde dosť opisná, dočítal som s pocitom, že s menej slovami vieš povedať viac a krajšie


agáta5
13. 12. 2016
Dát tip

kočkodane, ftipálku :)))

goro, tak to jsem ráda


Gora
13. 12. 2016
Dát tip

Pohádka-nepohádka:-), ráda jsem početla...


Kočkodan
13. 12. 2016
Dát tip
Ani v naprostém pominutí smyslu me pravdepodobne nenapadne, hodit ti pres hlavu deku a strcit do ruky rohlík, jenom abys proboha uz nic nepsala! ;-)

agáta5
13. 12. 2016
Dát tip

black, ano i tak se to dá říct :) zajímavý pohled

ano, revírníku, poezie je skvělá věc :) a někdy stačí se jen nechat unášet díky za čtení

qví, zkouším, co mi ta poezie může nabídnout a ono je pořád něco... jj, taková pohádka ... proto jsem zvolila zlej a hodnej, protože to vlastně je úplně jedno :))))

 


revírník
13. 12. 2016
Dát tip

Asociace má ovšem každý z nás různé. Také obrazy vídáme jiné. Na poezii je ale právě to cenné, že poznáváme ty druhé, chceme jim porozumět a když myslíme, že rozumíme, je to fajn pocit. Tak jsem si teď vychutnal tuto báseň. Tip.


dva břehy jedné řeky.........*/**


agáta5
13. 12. 2016
Dát tip

díky za zastavení...

ta výplň asi není nutná, ale v celkovém vyznění pro mě jo... já to šplhání vlasů cejtím jako když byl člověk malej, a někde se takhle šprajcl :)) to jsou ty moje asociace, který tam furt mám .. opakování obrazů je schválně, tak jako život sám, pořád se něco opakuje dokolečka, takovej životní kolotoč :)

díky břízko, potěšilo mě to


srozumeni
13. 12. 2016
Dát tip
Úžasné, smekám...***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru