Mým tajným láskám

Chci napsat všem svým tajným láskám
předtím, než na Štedrý večer usednu ke stolu,
že nad nimi jsem často váhal,
a taky že jsem (někdy marně) snil,
s každou z nich jsem ráno vstával,
každé z nich já věnoval svých pár chvil,
každá se mi v dlouhých nocích zdála,
a pro každou z nich jsem se rozlétl.

A po vzoru dávných filozofů,
já každou pragmaticky uzavřel,
a nakreslil jsem tlustou čáru.
Ne proto, že bych přímo chtěl,
ale neupadnout do svárů,
a tak odvážně a směl,
já tu rychle, tu pomalu,
prostě a jednoduše odcházel.

A tak tu teď stojím před nimi,
s trochou provinilé touhy ve svých očích,
a každou z nich rád bych navštívil,
protože v ospalých svých nocích
jsem jim tiše a trochu drze přislíbil,
že přijdu za nimi jednou sám.

A tak lehkým krokem,
za každou z nich s pousmáním,
zdolávám cesty dlouhé,
a zisky staré znovu daním
úřadu, co bez slitování
vše, co je jeho je, si vybere.

Jsem tu.

A tak volte pravým palcem,
zda-li ano nebo zda-li ne.