Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 432 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
Když se daří, tak se daří… - FEJETON
datum / id21.12.2016 / 475075Vytisknout |
autorkuča
kategorieFejetony
zobrazeno605x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Když se daří, tak se daří… - FEJETON

 

   Jiří je obdivuhodný muž. Miluje svou rodinu, umí vydělat peníze, ve volných chvílích se věnuje sportu. Ač ideál mnohých, zůstává věrný jedné. Děti jsou pro něj vším. Pro utužení rodinné harmonie mu není zatěžko běhat po nákupních střediscích, navštěvovat výstavy užitého umění či zhlédnout filmová představení určená jen opravdovým znalcům. My, ostatní chlapi, kteří jsme podobné aktivity už dávno škrtli ze svého repertoáru, jen nechápavě kroutíme hlavami a občas tiše závidíme.

   Nepřekvapí tedy, že na manželčin návrh zúčastnit se divadelního představení v kulisách kašperského hradu reagoval náš hrdina téměř s potěšením. Krátce podumal nad celkovou logistikou a za chvíli stanovil pořadí priorit, časovou posloupnost i nezbytné finanční plnění. Spokojen sám se sebou políbil ženu a šel si zaběhat, by se mohl zastavit na dvě orosená. Jenže co člověk míní, to život mění, a v původně dokonalém plánu se postupně objevilo víc děr, než ve švýcarském ementálu…

   První zádrhel hlásila manželka. Syna, který se na Cyrana tolik těšil, skolila náhlá viróza. Jiří opět podumal a telefonicky nabídl lístek rodinné přítelkyni Romaně. Nadšeně souhlasila. Bylo ale nutné pro ni dojet, což znamenalo celou organizaci zásadně přehodnotit. Právě těmito starostmi lze vysvětlit, proč na čerpací stanici zasunul do automobilové štěrbiny nesprávnou hadici a do benzínové nádrže nalil naftu. Sotvaže si kiks uvědomil, lakonicky vše sdělil dvornímu automechanikovi, odtlačil vůz mimo stojany a povolal ženu se záložním autem.

   Jestliže doteď byl časový plán (byť s trochou štěstí) přece jen proveditelný, nyní se zhroutil jak newyorská Dvojčata. Nastal čas improvizace. Ďábelským tempem domů, bleskově vyzvednout Romanu, večeři dojíst při průjezdu Sušicí. Pod hradem rychle nalézt poslední místo k zaparkování, ruce na bradavky a do kopce ostrým poklusem, klus!

   Na místa dopadli s otevírající se oponou. Díky hlasitému lapání po dechu jim sice unikal text, ale napovídali okolo sedící diváci: 

 „Cyrano?“ „ Tůten!“

(sípavý nádech)…„Kerej?“

„S tim velkym frňákem!“

„Ten přerostlej … (nádech, výdech, nádech)… Pinokijo?“

„Pinokijo?“ …(tichý smích) … „Jo!“

 „Dík!“

 

   Když se během šermířského souboje ulomil hrot kordu a přistál v oku jednoho z aktérů, zprvu v obecenstvu převážil názor, že z něj „DIVADELNÍ SPOLEK KAŠPAR“ dělá kašpárky.  Pak se rozhostilo mrazivé ticho; v jeho závěru už se ti bystřejší snažili dohledat lékaře. Následná panika velela odvrátit vytřeštěné zraky, vzkřísit omdlelé a co nejrychleji vzít nohy na ramena. Vstupné se nevracelo. Nikdo ho nevyžadoval.

   Pointa? Karatelsky konejšivá. Nezáviďme těm trochu úspěšnějším a mírně šťastnějším. I oni mají své dny! Jako všichni. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.12.2016 19:43:41dát kritice tipEvženie Brambůrková

Když se daří....../T Dobře napsané. Svižné a vtipné. :-)

21.12.2016 17:32:01dát kritice tipKočkodan
Ty a fejeton asi nebudete na kordy... ;-)
21.12.2016 16:35:54dát kritice tipDiana

Zkrátka "den blbec". Zábavně, napínavě nápsáno. :-)*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.