Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ZMIZELA MI ŽENA - FEJETON

16. 01. 2017
13
12
1538
Autor
kuča

Když se k tomu v lednu nikdo nemá, tak já začnu...

 

   Zahlédl jsem ji jen koutkem oka. Vzápětí má paní vplula do prodejny krmiv pro domácí mazlíčky. Coby středně žárlivý štírovitý manžel jsem nelenil a v mžiku zamířil tamtéž. Ne, nechtěl jsem trapně kontrolovat, prostě jen tak, kvůli pořádku. Pro jistotu. Co čert nechtěl, těsně přede mnou zatarasila vchodové dveře neznámá žena tak kyprých proporcí, až mě projelo hlavou, nejde-li o starší sestru siláka Golema. Veden pudem sebezáchovy vyčkal jsem, než se namáhavě vymanila z dusivého objetí dveří a tím ztratil manželku z dohledu.

   Mezi regály nebyla. U stojánků nestála. Proběhl jsem obchod podruhé. Ani noha. Jen já a prodavačka u kasy. Poptal jsem se, neviděla-li vejít malou hezkou paní. Neviděla. Mozek mi přestal dodávat možná řešení, došly mu varianty. Tak takhle skončí naše manželství? Co řeknu těm polosirotám doma? Že máma zmizela v prodejně mezi psím žrádlem a ptačím zobáním? Brrr! Ztratil jsem nervy. Pak hlavu. Byl jsem ztracen.

   Prodavačce se neznámého nešťastníka evidentně zželelo, protože se pokusila pomoci zvoláním kamsi dozadu, do otevřených dveří veterinární ordinace: „Paní doktorko, není u Vás malá hezká paní?“ S rezolutním„NE“ umřela i pověstná poslední naděje. Tvářil jsem se zkroušeně jak divizní fotbalista před disciplinárkou…

   Ale co to? Nešálí mě dosud našpicované ušní boltce? Ten tón, ten odstín hlasu! Ano, už ji i vidím! Moje paní právě z ordinace vychází! Vyměňuji si udivený pohled s prodavačkou a už pádím v ústrety! Na příliv mých citů je dávno zvyklá, přesto ji dnešní nezvykle bouřlivá vlna malinko vyvede z rovnováhy, lehce se zapýří a špitne: „Co blázníš, Bobe, jsou tady lidi!“

   I zprvu nepochopitelné události se nakonec racionálně vysvětlí, stejně tak i popsaný příběh. Takže zatímco já ztrácel čas uskakováním před paní Golemovou, vešla žena k zvířátkovské doktorce a pozdější zvolání „…malou hezkou paní“ její sluch rozšifroval jako „…maloveskou paní“. A jelikož s blízkou obcí Malá Víska neměla nikdy nic do činění, štěbetala klidně dál.

   Moje paní je malá i hezká. Líbí se mi. Taky už jsem na ni zvyklý. A jelikož jsme spolu před pár dny oslavili stříbrnou svatbu, mohu bez uzardění prohlásit, že právě ona je zářícím rodinným stříbrem.


12 názorů

srozumeni
02. 07. 2017
Dát tip
Krásné čtení...***

Kolobajda
18. 01. 2017
Dát tip

Když jsi tak začal v lednu, mohl bys přidat ještě jednu...   : -)   /**


Zbora
17. 01. 2017
Dát tip

Napsané je to přívětivě, to ano, ale ta zápletka mi připadá děsně fádní.


těžko říct, zda je to fejeton, možná spíše ne, ale co už, lehce naivní a moc hezké, čtivé a prostě dobré,T*


kuča
16. 01. 2017
Dát tip

Asi kvůli kocourovi. Ale má žena zkrátka ráda prozkoumává obchody s jakýmkoliv zbožím.


Možná to nazvat: Pomoc, zmizela mi žena!!!!

A taky bych chtěla vědět, co na té veterině dělala. :-)

Jinak je to úsměvné a čtivé.  /T


jen mi schází nějaké srozumitelné vysvětlení, proč se tvá žena zaběhla zrovna na veterině...


Gora
16. 01. 2017
Dát tip

Malé a hezké:-)


Diana
16. 01. 2017
Dát tip

Já jsem taky ještě tak nezáviděla, ale až po přečtení celého díla. Blahopřeji! Milé, krásné, zkrátka príma!


Kočkodan
16. 01. 2017
Dát tip
Takhle moc jsem u názvu díla asi ještě nikdy nezáviděl...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru