Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

na kost

17. 01. 2017
18
25
1425
Autor
agáta5

Pro tenhle svět je míjení něco jako zpomalený film.
Díváš se na špičky bot -  klapka.
Odhrneš vlasy z čela – klapka.
Selfíčko – klapka.
Proudění mobilů protahuje hlavní třídu,
za ním venčíš ušní lalůčky,
zpod nehtů špínu.
Je siesta volných minut,
na jazyku stroupek z oběda od mámy,
vteřina kachního křídla,
za rohem šelma vyškvařeného sádla,
pupík s piercingem,
a tvoje 
áách, ze dne na dno, jak milé!

                                                                                                             Levý roh polštáře je úzkoprsý.
                                                                                                             půl tváře zakapává noční zákal.
                                                                                                             V uchu ti zvoní hrana.
Slyším ji polykat.
                                                                                                               
                                                                                                            

Všechno se vším,
růžové pončo v rýžovém pudingu
i chleba s plísní na vyšívaném ubrusu.
Ano, to všechno mi připomíná osmdesátá léta.
Byli jsme blbí a taky bez košilky.
Na oknech visely oči,
uvnitř panenky další panenka,
mrkací
a ruce na drátku.
                                                                                                             Večeře. Namazaný krajíc slídí po sardinkách.
                                                                                                             Cibule prahne po něze.
                                                                                                             Zatínej drápky, loupej,
                                                                                                             Mazlíku, miláčku, zlatíčko…
                                                                                                             Žaludkem procházíš, 
                                                                                                             zakryj si oči!

 
Z jablíčka vystoupila ukolébavka
na kost
hozenou psovi.


25 názorů

agáta5
23. 01. 2017
Dát tip

to jsem celá já.. běžnej život promítám do myšlenek... mám to nějak pospojovaný :) díky za zastavení a hlavně čtení


Alenakar
23. 01. 2017
Dát tip

Trochu mi to připomíná to,čemu se kdysi říkalo,tuším polyekran : promítání více filmů(klipů) na několoik pláten současně. _ velmi charakteristické pro dnešní dobu.  - Velmi velký tip !.


Honzyk
18. 01. 2017
Dát tip

proc to naprosto zbytecne avi...?


Kolobajda
18. 01. 2017
Dát tip

Proudění mobilů protahuje hlavní třídu, za ním venčíš ušní lalůčky, venku mínus sedm - nazula si jim malé papučky...   :-)   /***


agáta5
18. 01. 2017
Dát tip

janry, dej pokoj :)  dikes

hugí, jj, teď v tom mrazu kapku ostřejší :)))))


Hugo Ramon
18. 01. 2017
Dát tip

Agíšku, venčení ušních lalůčků je pošušňáníčko :-)))


Janry
18. 01. 2017
Dát tip

keď píše majster..


agáta5
18. 01. 2017
Dát tip

zahrab, overe, zahrab .. na potom je fajn :)) 

díky za čtení... si jen hraju se slovy a strašně se mi to líbí :)


over
17. 01. 2017
Dát tip

našel jsem spoustu vlastních pocitů...jen to tak nesvedu...kost zahrabu na potom...oslovilo*


Opět nějaké nové a neotřelé obrazy. Super. /T


Také načretie do hlbokých vôd a hľa, v sieťke uviazli chleba z plísní, stroupek z oběda na jazyku. Pozerám ti cez plece a obdivujem namazaný krajíc sliediaci po sardinkách a iné cennosti.


agáta5
17. 01. 2017
Dát tip

bobane, škoda dobrýho člověka :)  píšu pro radost a že je to placaté? hihi , no nejspíš jo, bohatýrský časy mám za sebou  

všem dikes za čtení, lnice, pane čau, kvíčalko milená, jarub, čudlo ...


Lnice
17. 01. 2017
Dát tip
Zajímavé, musím to všechno ještě vstřebat, promyslet:)

Ještě na sobě budeš muset trochu zapracovat - je to trochu placaté, bez výrazných momentů. Máš na víc, ale ten potenciál asi nikdy nenaplníš. Škoda.


Čudla
17. 01. 2017
Dát tip

/*


JARUB
17. 01. 2017
Dát tip

Láska zajisté prochází....hmmm...cibule, sardinky --agi ! To bude (s)mrdutka....


Pan Cau
17. 01. 2017
Dát tip

venčení ušních lalůčků...bože to je skvělý obraz...*


agáta5
17. 01. 2017
Dát tip

a ještě o lhostejnosti :))  ty tam vidíš patos?


o zmaru? není třeba být patetický, i když já možná taky jsem...


agáta5
17. 01. 2017
Dát tip

dikes za čtení

Adriano, slova, nic víc... o lásce, o lidech, o zmaru :)) 


moc tomu nerozumím, ale poslední sloka je dokonalá, takže T*


Kočkodan
17. 01. 2017
Dát tip
Mne nejvíc oslovilo: " Mazlíku, miláčku, zlatíčko…"

Gora
17. 01. 2017
Dát tip

Osobité...vygradované...skvělé:-)


Honzyk
17. 01. 2017
Dát tip

*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru