Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jeskynní básníci. Cross vol. 2

28. 01. 2017
2
11
1634
Autor
Movsar

Vchod do jeskyně

Když se pravěký člověk rozhodl pro cestu za prosté sdělení, když chtěl vystoupit z toho mála, co se v jeho řeči stačilo usadit, napřáhl ruku proti skalní stěně své jeskyně a foukl proti ní barvu. Vznikl tak negativní otisk jeho končetiny. Vzniklo dílo.

Nyní, po mnoha tisíciletích vývoje směrem k dokonalosti forem, člověk postmoderní sestoupil do hlubin noci světa. Vrátil se do jeskyně a namísto svých znovu nemotorných dlaní rozhodl se otisknout do prostoru své stejně nemotorné věty. Už je neplive skrze masivní čelisti, cedí je drobnými ústy, ovšem s vervou nemálo podobnou.

Jsme v jeskyni na kraji středoevropského města. Třetí tisíciiletí po Kristu je ještě v počátku, zimní období naproti tomu vrcholí, den končí. Tlupa lidí pije medovinu a kouří tabák. Mluví neotesanou řečí, do níž tu a tam zasunou výraz, který je má přiblížit vysněnému světu kultury. Ale stíny nelze překročit.

Na scénu, přímo pod hlaveň světlometu, vstupuje mladík s plesnivým bíbrem. Režisér večera, samozvaný vůdce tlupy. Každý jeho pohyb, gesto, tón hlasu i slova jsou polibkem určeným jeho ústům. Je to narcis k smrti opilý svým obrazem. Zamlaská na znamení dobrého vkusu, jistěže toho svého, a vyzve prvního z básníků.

Vladova autoflagelace

Pod světlomet po kolenou přistupuje cizinec. V ruce bič a tím bičem trhá kůži svých zad. Jeho záda to jsou štíty Tater a on do nich slovy divo bije. Národní trauma, to je celá jeho poezie. Když skončí, vyčerpán, odpotácí se zpátky k ohni tlupy a těch pár kroků v sobě nese celou tíhu všech exodů v dějinách světa. Usíná pod sladkým snem, že jednou znovu nalezne ztracený ráj.

Intermezzo

Ze zákulisí, s ústy opět rozčeřenými sebemilnou řečí, vyzývá narcis s plesnivým bíbrem dalšího adepta poezie. Nyní jím má být dívka. Muži v kruhu kolem ohně zbytří, i staršinové se náhle budí k životu. Někteří hýkají nedočkavostí a vhánějí zadýmený vzduch do plic, aby se zdáli být většími. Narcis si zvlášť pohrává s tónem svého hlasu, neboť jeho věty berou jen z omezeného rejstříku, a je to svého druhu obdobná taktika snubního tance. Na scénu přichází dívka.

Zee drmolí své básně

Křehká bytost s exotickým jménem usedne na stoličku, jahodová ústa přitiskne k mikrofonu a rozdrmolí básnivou častušku. Mohla by stát v modré košili, pod rudým šátkem v májovém slunci u pomníku generalisima a byla by to ta samá dívenka a byly by to ty samé rozdrmolené věty, jen slova by byla obměněná. Jako puzzle by zapadly do její řeči klidně i takové verše jako: „Mladý je Zápotocký, mladý je Nejedlý, / mladá je strana a její ručitelé..“ Je to píseň o stejně trudná jakou pěli mladí pionýři pod dohledem svých starších soudruhů. A dozvídáme se, že mladičká dívka s básní svědící ji „jak uhry pod mýdlem“ v intimních chvílích opakuje slovo „Jo!“. A že už ani z toho nemá žádnou životní radost. Příliš brzy vyhaslá světluška. Staršinům v publiku ale právě tato nemohoucnost mladého zvířete dělá radost, očekávají snadnou kořist a zem skrápějí slinami náhle rozhořelých tužeb.

Závěr

Večer končí. Barvy slov byly rozfoukány, otisky individualit zůstanou v digitálních přístrojích členů tlupy. A tak jako mnohé z oticků rukou v pravěkých jeskyních nesou stopy deformit, způsobených snad artritidou, zraněními či amputacemi, i otisky současných básníků jsou plné nedokonalostí. Ale také jsou autentické a taky si zaslouží místo v muzeu nebo kabinetu kuriozit.  


11 názorů

agáta5
29. 01. 2017
Dát tip

jj, a slunce seno jahody...


agata: to je pravda babovresky su lepsie. rozosmiali viac ludi...


agáta5
29. 01. 2017
Dát tip

ašš, to je možný, že to někomu přijde vtipný, ale moc lidí se tu nezasmálo..


agata: nechapem co riesis. movsar len pozera youtubove videa z crossu. toto je napriklad celkom vtipne.


agáta5
28. 01. 2017
Dát tip

krásně to tu zasmrdělo, už je všechno jak má být, tohle hovno povýšilo úvahu do vyššího levelu


agáta5
28. 01. 2017
Dát tip

no mě přijde, že se těmi tácky od jitrnic zabýváš spíš ty ... bylo by fajn, kdybys místo rozboru mýho intelektu nabídl něco smysluplnýho, nad čím se dá uvažovat... potenciál na to máš, jen ses ztratil někde mezi crossem a jitrnicemi a nabýváš dojmu, žee tohle je téma na polemiku ... napsala bych víc, ale nějak mám pocit, že o to ani nestojíš, že si vystačíš sám


Movsar
28. 01. 2017
Dát tip

u někoho, kdo "uvažuje" nad tím, proč po sobě číňani neuklízejí tácky od jitrnic, to zase tak nepřekvapí. patrně jde o tvou mezní možnost myšlení.


agáta5
28. 01. 2017
Dát tip

úvaha? nějak nerozumím, ale asi nejsem správně naladěná na tvé úvahy. Co vlastně chceš? nedáváš čtenáři k úvaze moc postoru, spíš bych zařadila do miniatur, možná někdy v budoucnosti přijde někdo, kdo ocení tvou snahu .. nějak nevím oč se vlastně snažíš, sorry


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru