Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Hvězda
datum / id16.02.2017 / 476661Vytisknout |
autorGora
kategoriePovídky
sbírkaVšední den v lázních,
zobrazeno1649x
počet tipů24
v oblíbených0x
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Hvězda

 

Hvězda

 

Zimní časné ráno. Šestnáctiletá studentka uměleckoprůmyslové školy,  dívka s jemným obličejem a kruhy pod očima, nemohla spát. Hlasy k ní hovořily už od září.  Nejvýrazněji v  noci.

Stála u okna s odhrnutou záclonkou v pronajatém pokoji. Ráda by si zapamatovala  východ slunce,  jeho odstíny. Poslední  hvězda zapadá za obzor.  Pohasínají i světla pouličních lamp. Protější vrch se na chvíli stal sám sebou, bezbarvým, vlídně zaobleným  obrem.  Reflektory auta, které, jako pokaždé  brzy ráno  vyjíždělo z garáže,  blýskly i do okna  privátu. A pak slunce nesměle rozhrnulo jasně žlutou oponu nad Křížovou horou a prvním růžovým prstem  se dotklo věžičky kaple.

Srovnala výkresy, které malovala v minulých nocích, a pevně svázala do desek.  Nové léky od místního psychiatra nepůsobily tak, jak by měly, takže jen ztěží rozeznávala příčinu svého  vyčerpání.  Vzbudila kolegyni na pokoji ke snídani. Když už byly venku, tak pod záminkou, že si  nevzala s sebou do školy něco potřebného, se vrátila na okamžik do pokoje. Položila vypnutý mobil na desky s kresbami  a potom  dohonila kamarádku. Telefon už nebude potřebovat. Zvedla si límec šedivého  kabátu vysoko na krk a přes uši narazila  pletenou čepici od maminky. Nechce slyšet to našeptávání, uhádala si s ostatními uvnitř sebe ještě tento den. Co mamka a tatínek, mají jen ji. Dnes večer určitě budou telefonovat, má svátek, je Lucie. Nedovolají se.

V polední pauze se studenti umění vyhrnuli před školu, někteří zamířili do bufetu vedle školy. Majitelka Renata s narezlými copy spletenými z husté hřívy vlasů vařila moc dobře. Přelétla pohledem od pultu skupinku hladových prváků. Měla k těm mláďatům skoro mateřský vztah. Dívka v šedém flaušáku až po paty postávala u dveří a nedala si ani polívku. Kamarádka ji přemlouvala, ale marně. Mámu na ni, asi drží nějakou nesmyslnou dietu, nespokojeně zakroutila hlavou Renata a utřela dlaně do výrazných  boků přepásaných zástěrou. No, co bych měla říkat já? Modelka už ze mne asi nebude.

Lucčina spolubydlící Jana zamířila po odpoledním vyučování  do města, musí přinést kamarádce kytičku k svátku. Přemýšlela, zda by neměla někomu dospělému říct o narůstajících problémech Lucie. Musela by porušit slib, který jí dala v září, že totiž nikomu nepoví o schizofrenii, která se objevila u dívky  ve čtrnácti letech. Ano, podívá se na číslo její mamky v telefonu a zavolá k nim domů, vždyť Lucka celé noci nespí a maluje a maluje…

Koupila sytě rudou růži na dlouhém stonku a šla na privát. Lucie tam nebyla. Jak to, že tady leží její mobil? Rozvázala desky pod ním a rozložila na kreslícím stole čtvrtky pomalované kříži, hroby…  Sakra, to je Lazebnický most ze zámku. Jana si znovu oblékla zimní bundu, zabouchla dveře a venku se pustila do běhu. Před očima měla Luckou malovaný obrázek s vytečkovanou dráhou pádu z mostu na pěšinku dole.  Přes nádvoří zámku běžela závod do vrchu, závod o život. 

Dívka seděla na obrubě mostního zábradlí a kámen i přes teplý flauš hodně studil. Posunovala se k okraji a dlouhé hnědé vlasy už patřily vánku té výšky. Jen aby  pod mostem nikdo nešel.

Zaklonila hlavu a zahlédla první hvězdu. Možná to je ta z rána, která poslední přepadla za horizont…

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.03.2017 23:43:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Stývne, díky.

19.03.2017 20:43:48dát kritice tipStvN

Je to celkem fajn. Tenhle kratší formát ti vyhovuje lépe. 

14.03.2017 13:23:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky za názory. Jasně, že nemohu oslovit všechny, a hlavně neumím, to je zřejmé.

14.03.2017 12:34:24dát kritice tipLuzz

no, argument "ale takhle se to opravdu stalo" pro mě moc velkou váhu nemá :) vždycky jde o to zpracování, o to, jak text ve výsledku působí na čtenáře - a klidně se historka vůbec nemusí přihodit, může být vymyšlená od začátku do konce... občas je mi zatěžko uvěřit obyčejné povídce ze života (právě z důvodů, co jsem popsala výše) a občas věřím i povídkám, kde se hrdina setkal s mimozemšťany - pokud je to tedy dobře napsané :)

 

(s tou atraktivitou témat jsem to myslela jako povzdech)

 

13.03.2017 23:23:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Luzz, díky za čtení. Právě tady ja autentických zážitků minimálně devadesát procent , vč. "dráhy letu". Pokud to působí ploše, je mi líto, atrkaci v tématu vzhledem k utpení dívky, posléze rodičů, neshledávám, Také jako zdravotnice.

Pravdu asi máš ohledně postavy Renaty, ale jak tu někde je uvedeno, psala jsem původně miniaturu, což mne asi neomlouvá.Místo kolegyně dám třeba kamarádku. Díky.

Ještě: nové léky od psychiatra, které dobře a včas nezabraly, byly vyšetřováním stanoveny jako příčina tragédie Lucie.

13.03.2017 20:41:30dát kritice tipLuzz

občas mě překvapuje, jak "poeticky" vnímají někteří lidé určité psychické poruchy... připouštím, že pro člověka, který je zdravý a tu zkušenost s nemocí nemá, to svým způsobem může mít své kouzlo, někdy se mi zdá, že třeba taková bipolární porucha je vnímaná jako hrozně zajímavá, skoro "atraktivní" nemoc stejně jako schizofrenie...

text na mě působí neuvěřitelně (možná to má na svědomí právě ten romantický nádech), ty pocity jsou popsány tak nějak ploše, neautenticky, navíc si nemyslím, že by člověk, co uvažuje o sebevraždě, kreslil dráhu "letu" a podobně... člověk, co uvažuje o sebevraždě, tady podle mě už napůl není, natož aby kreslil nějaký obrázky... i když možný je všechno...

 na neuvěřitelnosti se podle mě podepisují i takové drobnosti jako ty "nové léky od psychiatra", co nezabírají, potom na mě dost nepřirozeně/šroubovaně působí takové ty přespříliš květnaté věty a nepodstatné informace (Renata? v čem je důležitá pro děj tak krátké povídky?) nebo výrazy jako "kolegyně" na pokoji - vždyť to jsou studentky...

je to škoda, podobný náměty mám docela ráda, ale tady se to podle mě nepodařilo zachytit věrohodně anebo alespoň tak, aby to zaujalo.

 

 

10.03.2017 16:23:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

vlčku, díky:-)

10.03.2017 13:56:52dát kritice tipmik_vlk_10

hezkej text

t

05.03.2017 11:25:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

K3, díky:-)

05.03.2017 11:24:41dát kritice tipK3
redaktor prózy

Já bych nominoval do PM.

27.02.2017 13:43:12dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, ke Hvězdě ses již vyjadřoval, přesto dík:-))

27.02.2017 13:13:57dát kritice tipHugo Ramon

Fajn :-)

23.02.2017 15:33:59dát kritice tipK3
redaktor prózy

Ćekal jsem, že se ozveš dřív. To víš že jsem to trochu přehnal, tak se neurážej. Samozřejmě každý může psát kritiky jak chce. V tu chvíli mi to přišlo trochu nespravedlivé. Hlavně vůči soutěži. Co se týče Gory, myslím že je dobré, že vůbec ty příběhy někdo shromažďuje. Poslední věta, cos napsal? Tak to není. :)

23.02.2017 14:58:32dát kritice tipblešatá zpěvačka

Gora: Nemyslím, že bys cíleně kalkulovala a chtěla někoho nebo sebe dojímat. Prostě mi tam jen vzniká pocit takového dojímavého vidění a jazyka. Možná jsem měl říct jenom to, že mi to přijde, jako když někdo maluje hezká akvarelová zátiší nebo krajiny, takovým stylem "namaluju si hezký obrázek". Čímž to nechci nijak shazovat a myslím, že spoustu lidí takové psaní může oslovovat (a třeba si tam nacházejí mnohem víc)

 

K3: To skoro vypadá, že máš nějakou představu, co má čtenář číst a jak se k tomu má vyjádřit (pokud vůbec může). To já nevím, nevidím do toho. Prostě jsem si tohle náhodně vybral a dočetl do konce (zajímalo mě téma holky z umprumky a jak se to rozvine) a napsal pro autorku pár poznámek, jak to na mě působilo. Nic víc. Není to žádná kritika ani rozbor a netuším, jaký bych měl mít "záměr". To by mě zajímalo, tady se píšou "kritiky se záměrem"? A co to znamená?

Taky jsem nevěděl, že to bylo předtím uvedeno jako miniatura, a myslím, že na tom ani nezáleží. A když jsem si namátkou prošel pár Gořiných textů, tak mám podobný pocit jako tady. Nakonec si myslím, že jsem neřekl nic hroznýho. A hlavně nechápu, proč by jakýkoli čtenář nemohl napsat svůj názor na text. Gora má možnost si můj názor smazat, jestli chce, mně na tom nesejde. Pak taky nechápu, proč tady mluvíš o svém rozladění z nízkého zájmu o PM. Přijde mi trochu nepatřičné rozebírat tvé stesky pod Gořiným dílem.

23.02.2017 07:46:03dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Hugísku:-)

23.02.2017 05:54:11dát kritice tipHugo Ramon

proč ne :-)

21.02.2017 09:18:49dát kritice tipK3
redaktor prózy

Ano, napsal jsem že je to hezký příběh. A že je škoda to uvádět jako miniaturu, když jde o povídku. Nad literární úrovní moc nebádám, nemám čas a nejsem kritik. Spíž hodnotím jak co na mě zapůsobí. Mě zaráží ale jedna věc. Povídku lze hodnotit, ale tak i kritiku. Proč takový rozbor zrovna u téhle povídky? Když je tu tolik povídek... Já bych uvítal, kdyby se povídky pitvaly hlavně při hodnocení PM. Ať, kdo takhle dalekosáhle kritizuje, vybere ty správné povídky podle jejich představ. A ohodnotí je hlavně tam na tom kolbišti, abychom se poučili a mohli posoudit i kritiku. Na soutěž většina tady s prominutím kašle. Hlasují a hodnotí s malými obměnami pořád ti samí. Takhle to vypadá, ale samozřejmě to nemusí být pravda, že jde o kritiku s určitým záměrem.

19.02.2017 09:23:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Blešatá, já děkuju, že ti to stálo za čtení a rozbor. Byla to původně miniaturka, takže nešla do hloubky, věci se takto staly, i s tím vytečkováním dráhy "letu", já nemám fantazii,pokaždé je za vším čistá skutečnost, v tomto případě poetizující vyprávění o výhledu z okénka na začátku. Kdybych to chtěla ztvárnit hned do povídky, šla bych rozhodně do větší hloubky, ale matador Karel mi napsal, že je to hezká povídka, tak jsem tu kategorii změnila.

Naznačuješ "ůmyslné" psaní plné dojímání...ne, tak to není. Jen prostě neznám jiný způsob, jak to napsat. Pokaždé, když v tom pokojíku uklízím a podívám se z okénka, představuju si, co to poslední časné ráno viděla. Na zdi nad jejím stolem visí sušená růže, kterou jí tehdy kamarádka koupila.

Děkuju ti, rozumím, cos mi chtěl říct, a nebylo to tak nepříjemné, jak jsem s povzdechem čekala:-) 

19.02.2017 02:50:58dát kritice tipblešatá zpěvačka

Je to takové milé, poetizující psaní, zlehka nastiňuje prostředí a postavy, neurazí ani neřekne nic nečekaného. Ocitám se skoro v reklamním světě. Pokusím se rozepsat, jak to vidím, možná budu trochu nepříjemný, snad ne:

Pokud jde o Lucku, přijde mi, že je vykreslená ploše, nic o ní nevím, nic ve mně nevzbuzuje. Jemná dívka, budoucí malířka, celá v šedivém, bohatý vnitřní svět, slyší hlasy. Nic z toho není specifikované tak, abych to mohl skutečně vidět a s Luckou prožít / procítit. Tohle dohromady možná koresponduje s nějakou běžnou ba klišovitou představou holky z výtvarným založením. Působí to na mě jako záměrné vyvolávání soucitu. Lucka dává svou beznaděj najevo příliš zřetelně - a stejně tak je cituplné to, že onu šíři beznaděje nikdo nevidí (dokud není (možná) pozdě) - ani kamarádka, ani dobrá duše kuchařka, ani psychiatr, zřejmě ani rodina. Tohle celé na mě působí víc jako šablona (zaměřená na city) než příběh. - Jakkoli je možné, že "takhle to prostě bylo" - od literatury čekám něco víc.

Dál: Vidím rozpory, které mi ale nepřijdou jako ukázka rozporuplnosti životní, ale prostě jako nedotaženost. Je nutné (pro autora, který pak svobodně odkrývá nebo zamlčuje pro čtenáře), aby věděl (nebo postupně poznával), jaký je Lucčin svět. Co její spolubydlící, jaký je mezi nimi vztah. Co rodina atd. Proč L. uvažuje o sebevraždě(odpověď jako "Protože nezvládá nemoc a život" mi nestačí). Nevidím tam žádný Lucčin vnitřní boj (ledaže si ho vymyslím) - to uvažování, co by způsobila, je shrnuté milou větou "Co mamka a tatínek, mají jen ji." Nevím, jestli to takhle stačí. Stejně třeba, proč zrovna most. (když se k tomu odhodlává, musí překonat i to, že ji tam někdo najde a jak ji tam najde, co mu tím třeba způsobí) - tj. tohle a další věci by autor myslím měl mít ujasněné a pracovat s tím, co řekne přímo, co vůbec, co naznačí, jak... To zmíněné "celé noci nespí a maluje" mi přijde na výtv. škole jako celkem běžná věc, nedával bych to hned do souvislosti s vážnými psych. problémy (sice může být, ale v povídce mi to nestačí takhle šmahem shrnout jako "ona nespí a pořád maluje, něco se asi děje, zavolám její mamince")

Nepůsobí na mě dobře, že Lucka malovala místo, kde se chce zabít, vytečkovala dráhu pádu... Nechápu její motivaci být tak explicitní. Jako by chtěla, aby ji někdo našel dřív, než se zabije - takže by to celé bylo o tom, že chce ukázat své zoufalství a dožádat se pozornosti. Jenže ten předchozí popis (zanechaný telefon, Lucčina celková nenápadnost, nechce se svěřovat atd.) mě k tomu nevede.

Malovat kříže a hroby - tak v těch šestnácti možná - ale spíš by to dělal někdo, komu jde o efekt, nebo naopak o arteterapii. Každopádně ukazovat to ve spojitosti se sebevraždou - nevím, je to zase příliš explicitní a klišovitá představa, snadno se přijímá, nepřekvapí... Jakkoli to může čerpat z reálu, v textu to na mě nefunguje. Taky je možný, že by se L. ukrývala do abstraktnějších obrazů ... nebo třeba ne, ale přišlo by mi lepší nepopisovat ji takhle předvídatelně.

Abychom si rozuměli: I kdyby to bylo (v případné skutečnosti) pro někoho právě takové nebo podobné, povídka by to měla nějak prohloubit, rozšířit nebo znejasnit... nebo cokoli, ale vytvořit přitom něco jako autonomní a živý svět - což mi tady nevzniká. Mám spíš dojem rychle nahozených skic, zkratek, všechno prodchnuté tradičním (nevybočujícím) poetizováním a lidskou dobrosrdečností. Vůbec nezpochybňuju, že se to (a třeba právě proto) čtenářům líbí... Je to snadno stravitelné a čtenář, který se chce dojmout, se dojme... a soucítí s Luckou, prožívá Janin běh... Takže záleží, jestli ti o něco takového jde, nebo ne.

17.02.2017 21:36:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

supíku, a ty zas mně jsi skoro vyrazil dech:-)) a já moc dík

17.02.2017 21:34:29dát kritice tipsupizmus

Ty jo, úplně mi to vyrazilo dech... krásně napsané, smutně čtené

17.02.2017 19:12:11dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Asi rozumím, já myslím, že od začátku je celkem zřejmý její úmysl, ale ten závěr přesto je na přání každého čtenáře:-)

17.02.2017 19:01:13dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ta šance je v pořádku. Já jsem svůj komentář nevztahoval k realitě, na základě které povídka vznikla, ale jen k povídce samé. A nemyslím si, že je to na efekt. Tak jako ta hvězda se objeví na začátku příběhu a pak sehraje důležitou roli v pointě, tak by to mělo být i s tím činem hrdinky příběhu. Jestli mi rozumíš, jak to myslím. Čechovova zásada - když v příběhu na začátku visí na stěně puška, tak musí na konci vystřelit a lejlépe zastřelit hlavního hrdinu.

17.02.2017 17:08:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, děkuju za čtení a komentář. Já jsem nechtěla napsat realitu, kterou jsem sama zažila...dost lidí tyhle věci nechce číst, a i pro mne je to stále bolestné, aspoň v povídce jsem jí dala šanci, tak proto, není to na efekt

17.02.2017 17:05:44dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Otveřený konec - sebevražda ano/ne je působivý, sice již mnohokrát použitý, což by nevadilo, ale připadá mi, že v tomto případě nijak zvláť zdůvodněný. Kdyby k takovému řešení dospěla ta dívka po vnitřním boji, nebylo by co namítat. Takhle to může vypadat jako útěk autorky od pointy. Jen můj názor. Jinak je povídka napsaná hezky, svižně. Jen slovo "bledolící" působí poněkud archaicky. Kdo dnes vůbec používá slovo "líce"?

17.02.2017 16:31:12dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, no, byl to záměr...a já ti moc děkuju za přízeň:-)

17.02.2017 16:27:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

vesuvanko, děkuju, že tě neodradil chmurný námět, a děkuji:-)))

17.02.2017 16:26:24dát kritice tipvesuvanka

Smutný příběh s otevřeným koncem , který dodává trochu naděje, že Jana Lucku stihla včas. Pěkně a poutavě napsané, Tvoje povídky vtáhnou čtenáře do děje. TIP

17.02.2017 14:56:52dát kritice tipJarrda

Dzravím.

V první polovině mi to připadalo jako momentka všedního dne dívky, jenž má vnitřní problémy. Ve druhé polovině to dostávalo spád a napětí. Tak trochu mne to nutilo si říkat: Neskočí. Gora tomu dá jistě happyend. Rozuzlení je ponecháno na čtenáři. Jeho fantazie rozhodne.

Líbí se mi jak v závěru jsou souběžné dva pády. Z mostu a z horizontu. Je to v tom místě cíleně uvedno autorkou?

17.02.2017 09:28:22dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, váhala jsem, zda nenapsat delší povídku, ale vzhledem k námětu jsem nechtěla psát dlouhou smutnou věc, tak jsem zvolila miniaturu. Ale já tedy přehodnotím tu kategorii, díky za cenné rady a čtení.

17.02.2017 09:26:08dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

blackie. děkuju, je to opět /bohužel/ pravdivý příběh, ubytovávala jsem kdysi studentky školy sv.Anežky...

17.02.2017 08:55:08dát kritice tipK3
redaktor prózy

Ahoj, Irčo. Přečetl jsem Hvězdu. Moc smutný příbšh po ránu. Myslím si že je škoda, neposlat to mezi povídky. Když to povídka je a hezká. Ta kategorie není stanovena délkou. Takové ty momentky které píšeš patří sem. Ale tohle je docela silný příběh... Kdybych měl něco kritického říct tak snad  -závod o Lucin život-/závod o život/ by stačilo. Že je Lucky je zřejmé. Jinak moc fajn.

17.02.2017 08:05:08dát kritice tipblacksabbath

wau.....přečteno jednou, dvakrát a znovu....i myšlenky....letí jako pták.............*/***

16.02.2017 20:44:03dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky ti, KK:-)

16.02.2017 20:39:36dát kritice tipKarpatský knihomoľ

Páčilo /*

16.02.2017 20:22:16dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, snad...díky ti:-)

16.02.2017 20:21:26dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Movsare, díky, poopravím...

16.02.2017 20:19:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodánku, ale ty jsi hvězda:-)

16.02.2017 20:18:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodolo, vždy je lepší věřit:-) a dík moc

16.02.2017 20:17:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Oldjerry, děkuju ti, podle ověřených informací to byla schizofrenie...ale to není podstatné...

16.02.2017 19:52:18dát kritice tipEvženie Brambůrková

Snad ta trocha naděje by jí mohla pomoci. /T

16.02.2017 19:16:55dát kritice tipKočkodan
Goro, nedokážu nevyjádřit svoje zklamání a smutek, já jsem si podle názvu myslel, že budeš určitě psát o mně...
16.02.2017 18:56:27dát kritice tipMovsar

toleroval bych ty nadneseně poetické a protismyslné obraty jako ticho hovoří jen pokud by první věta dívku uvedla jako tu s jemnými prsy.

16.02.2017 18:43:57dát kritice tipDodola

Věřím, že to Jana stihla, zatímco Lucka sledovala hvězdy... třeba na ni podvědomě čekala, aspoň takový dojem ve mně tvůj příběh vyvolává

16.02.2017 17:29:26dát kritice tipOldjerry
korektor

To asi nebude schizofrenie, ale (obsedantní) maniakální deprese... ale tady to  nijak nevadí... líbí se mi jak je napsaná Ze začátku je to drobátko  natahovací, ale pak to dostane spád a napětí. Ta se  v některých přípdech dá léčit, záleží na příčině jejího vzniku... *

16.02.2017 17:01:32dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Di, děkuju mockrát:-)

16.02.2017 16:58:36dát kritice tipDiana
Napínavé, přečetla jsem jedním dechem. Otevřený konec je prostor pro naději..****
16.02.2017 16:46:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlo, taky jsi mne potěšil, díky:-)

16.02.2017 16:44:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kolobajdo, potěšil jsi mne hlavně tou paní Mistrovou:-) a moc děkuju

16.02.2017 16:43:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, ještě jednou díky za rady...bohužel jsou vždy logické:-(

16.02.2017 16:37:58dát kritice tipČudla

Velmi dobré. /*

16.02.2017 16:21:43dát kritice tipKolobajda

Opět dechberoucí příběh, dalo by se říct: čím kratší - tím lepší, paní Mistrová...   /**

16.02.2017 16:05:49dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Jo, tím úbytkem košatosti to nabylo na rychlosti, spádu a přehlednosti.  Třeba tahle úvodní informace ...Poslední hvězda zapadá za obzor..., na níž je postaven závěr, v téhle verzi daleko víc vyniká a stává se zapamatovatelnou. A z Janina běhu k zámeckém mostu najednou mrazí. Méně slov, více nálady.  Tip.  

16.02.2017 15:58:00dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, opravila jsem, děkuju za čtení a napovězení:-)

16.02.2017 15:52:09dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

revírníku, děkuju, otevřený konec je nadějnější varianta...

16.02.2017 15:41:54dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Od začátku mám z nálady toho textu dojem, že to špatně dopadne, takže ten nerozhodný konec beru jako plus. Třeba si to střívko užije pocitu marnosti, možnosti vlastního rozhodnutí, možnosti rychlého konce... a pak se nechá přemluvit. Třeba.

 V textu je nadbytek přívlastků, hlavně těch neshodných: (...kruhy pod modrýma očima... ; ...Reflektory auta, které, jako každý všední den, brzy ráno  vyjíždělo z garáže... ; ...se dotklo věžičky mohutné kaple... ; ...svázala do tvrdých desek... ; ...svého naprostého vyčerpání... ; ...šedivého flaušového kabátu...)

 Některé formulace působí strojeně (...zda by neměla někomu dospělému říct o psychických problémech... ; ...která u dívky vypukla ve čtrnácti...) a dodávají textu dojem schematičnosti.  

16.02.2017 15:38:29dát kritice tiprevírník

Nestraš! Možná ale není úplně pozdě, nechalas nám trochu naděje v Janině běhu o život.

Pěkná miniatura.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.