On-line

Jeffe, díky:-)

Až třeskutě životné, i když je řeč o hrobech. Bravo.

Jarrdo, dík moc...o bezdomovcích píšu ráda, hodně jich znám:-)

Dzravím.

Je to hodně o momentu vnitřních pocitů a vzpomínek. Snažilů se mi to překlopit myšlení k  zamyšlení o smyslu života, ale nepřevrátilo se. Hodnota je pro každého stejná. Jedno jestli sedává na galerce opilých bezdomovců, či žije v luxusu.

> ...už jen znovupřítomností...

V mém případě spíš stálepřítomnost, občas ovšem čtu tiše a komentuji až když se to nahromadí.

Lakrove, hodně jsi mne potěšil...už jen znovupřítomností a tak, vůbec:-) Zip odstraním, díky:-)

Jedním dechem a bez výhrad je jediné, co mouhu dodat po dočtení  (znad jen slovo ...zipem... v úvodní větě mi přijde navíc).  Tušení kdo je autorem, trvající asi od poloviny, mě nezklamalo.  Tip.  

posílám podruhé - snad už dobře:-)

Kytiii, děkuju za čtení a tip:-)

líbilo - i když smutně *

blackie, děkuju za souhvězdí:-)

umíš.....zaujmout..............*/**************

Stázičko, díky moc:-))

Nemáš zač. Člověk to sám kolikrát nevidí.

Dodolo, díkes moc:-)

Kvaji, díky moc, podněty prostuduji, případně upravím:-) - dík

Dokážeš se podívat pod povrch všedních věcí.

Pěkná povídka. Tip. Myslím, že by si zasloužila trošku vybrousit v některých větách. Třeba, jak už tady někdo upozornil, na to přeskakování z ich formy do er formy. A také by to chtělo upravit typograficky - jsou tam navíc mezery, a rovněž v interpunkci. Například tady: "No jestli on – Výbuch -  jak ho oslovoval  otec, není děckem štěstěny – obešel se při kopání dočista bez pomocníka. A tak to je  skoro odmalička. Táta Vojta se před léty, při odchodu z kriminálu dozvěděl, že má syna." Co takhle: "No jestli on - Výbuch, jak ho oslovoval otec - není děckem štěstěny. Obešel se při kopání bez pomocníka. Táta Vojta se před léty při odchodu z kriminálu dověděl, že má syna." Případně, když chceš oddělit výraz "při odchodu z kriminálu", tak z obou stran. "Táta Vojta se před léty, při odchodu z kriminálu, dověděl, že má syna.

Teď nevím, jesti jsem nezapoměl na tip...

Karle, a já si cením tvých slov. Díky moc:-)

Mě to chválení moc nejde ale to není povídkou. Jako většinu tvých věcí, čtu dvakrát. A vždycky to napodruhý je v úplně jiném světle. Včera jsem postrádal nějakou zápletku, hlubší děj. No a dneska mi to tam nechybí jako by to tam bylo. Stačí trochu představivosti a nechat si odvíjet děj v obrazech. Vždyť je tam celý život. Já si tvého psaní cením protože je o lidech... ale to už bych se opakoval.

A mě tvá slova jakbysmet, El:-) a uctivý dík.

Luzz, ne, nerejpeš, na ty ručky kouknu:-) Zima byla - zimní období je na kopání nejhorší, ale  nejsilnější mráz polevil, dokonce začalo místo sněžení pršet..jinak by nebyl dítko štěstěny a nezvládl by tu práci...tolik k počasí, je možné, že jsem v tom udělala maglajz.

Původně jsem to chtěla napsatjako miniaturu, pak se mi zdála divná, no, asi je to mé váhání znát...rozhodně dík.

není to špatné, docela mě to bavilo číst, snad proto, že to nebylo sentimentální a slzopudné :)

možná by stálo za to zasadit to do nějakého výraznějšího příběhu, takhle to působí jako črta...

nějak jsem se ztrácela v tom počasí - jednou říká "zima jako v rusku" a potom, že se oteplilo, o kousek dál, že přišla obleva... taky úvodní pasáž je (podle mě) zbytečně košatá (zbytečně přesný popis pro hloubení hrobu - co kam odhazoval, co měl na sobě... navíc tam máš ručně - ruce - rukavice rychle za sebou - ale to asi už hodně rejpu :))

Evži, jsou tady MNOHEM lepší...ale díky, potěšilas mne...

Moc pěkné. Tak to umíš jen ty. /T

Kočkodane, to se nikdy neví, no, snad, doufejme:-), a díky, věrný čtenáři

Čudlo...tak dík, no:-))

Tak jo. /*

Květoni, o to jsem usilovala...za slzou smích, to je moje:-)) a díky

revírníku, děkuju ti, cením si tvého názoru.

To je tak smutný, až je to veselý. ((-:

Moc hezká povídka. Jedna z nejhezčích.

Hugí, máš dobrej čich:-), dík...

Jano, díky ti:-)

... cítím tu půllitrovku rumeniggeho až sem ke klávesnici :-)))

Irčo, to je smutný příběh, pěkně a poutavě napsaný. TIP

Diano, díky, jsem ráda, že příběh Výbucha, kterého vídám denně, se snad někomu zamlouvá:-)

Karpaťane, díky ti:-)

Oldjerry, děkuju !

Oldjerry má pravdu, umíš! ***

/*

Já říkám umění psát tomu, když ze zdánlivě nezajímavé skutečnosti, nebo události udělá autor  ZÁLEŽITOST... což tady nastalo. *

Nemáš za co. Spíš nevím, jestli děláš dobře, že máš ve mě takovou důvěru.

Poopraveno, Zdendo, a děkuji mockrát.

Díky, Zdendo. Upravím.

Mně ten první odstavec k tomu zbytku moc nepasuje. Jinak je to tvoje klasika - jen tentokrát už úplně bez příběhu. :) Moc mi taky nesedí ty přechody z třetí do první osoby a zpátky a z minulého do přítomného času, asi bych se to pokusil omezit... Osobně bych ještě ocenil, kdyby se trošku víc dělo v přítomnosti a trošku míň se vzpomínalo, nebo se aspoň vysvětlilo, proč se tak mnoho vzpomíná.

Pavle, no, bylo jich dost:-) Baví mne představovat si, jak asi přemýšlejí, různí lidi, nejen Výbuch a spol., když znám jisté skutečnosti jejich životů... Děkuju ti.

Král tuláků... a ty - adoptivní matka bezďáků? (Ptám se záměrně blbě, protože vím - ale jiní to snad neví...) Taky si budu muset někdy zajít do kina (až bude Adamsovic rodina)     /***