Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Středa

23. 03. 2017
7
11
637

Už jsem pět let nic nenapsala.

Vzbudil se se strašně opuchlýma očima.
Středa je den jako každej jinej.
Kolikátýho je dneska.
Dneska je nultýho. Je středa.

Dutě zírá ven z okna na tu obří mimozemskou chobotnici, která tam není, a nemůže se zbavit dojmu, že mu něco uniká. Že měl dávno někde být, někomu zavolat, něco dokázat. Měl být dávno v něčem dobrý.
Poslouchá, jak mu kolem uší neplyne čas, a přemýšlí, s čím se má vyrovnat dneska.
Na zemi je hromada prádla a hned vedle hromada prachu. Vzpomíná na dědečka.
Bydlí se tu strašně, ale bydlí se tu. Nesmíme si stěžovat. To mu říkávala maminka. A na stole je nedojedený sendvič z předvčerejška, hned vedle talířku s drobky.

Samozřejmě by se radši probudil jinde a jindy, ale ve svém věku už by se měl umět smířit s životem v jeho vlastní, aktuální podobě. Buď se snaž víc, nebo se s tím kurva smiř. To na něj kdysi křičel brácha, když dostal na střední pětku a předstíral, že ho to strašně mrzí. A taky pak o pár let později, když se snažil mít hrozně dobrý život. Buď se snaž víc, nebo se s tím kurva smiř.
Ale on jen odešel a bouchnul dveřma a fňukal dál.

Včera zapnul televizi a koukal na tu obří mimozemskou chobotnici, kterou nedávali. Vždycky se na ni tak nějak těšil, protože by věděl, co dělat a pak by byl hrdina. Ale za oknem pořád jenom stromy a domy a auta a v televizi mrtví lidi.
Dřív to tak nebylo, ale to už je dávno. To byl úplně malý a skoro už si to nepamatuje. Jen pár obrazů, jména pár kamarádů a jak vypadalo pískoviště. To už tam dneska není. Stávalo přibližně tam, kde je dneska v tom obchoďáku Baťa. Měl to pískoviště rád a přišel tam o první zub a o svou zelenou lopatku.
Když tam vzal poprvé svou dceru, vybrala si nejdražší kozačky a odmítala mu věřit, že je na ně ještě malá. Brečela, jako by tam o ten zub přišla ona. A násilím. To už je taky dávno.
Snad má teď někde v té Austrálii nebo Americe taky nějakou dceru, co řve kvůli kozačkám.

Vzbudil se se strašně opuchlýma očima.
Středa je den jako každej jinej.
Kolikátýho je dneska a kdo mu na dortu zapálí těch osmdesát svíček.
Dneska je nultýho… Je středa…


11 názorů

Lakrov
19. 04. 2017
Dát tip

Dočteno. Zvláštní text. Nemohu říc ani "dobře" ani "špatně".  To proto, že nutí k amyšlení, z něhož ke mně ještě nedorazil výsledek.  Ach to vedení... :-)  


Musíš Ráďu - ostudu zavřít pěkně do sudu!


Kurva, to je senyl. Se s tím kurva nedokázal smířit...


A TY žiješ! A sud po solených treskách v mém dvoře nadále zůstává nepoužitý! <3


Ty žiješ!!! /* Zdravím Tě já i mé pruhy!


Za humor taky děkuju. :) Se s tím kurva smířím.


Kočkodan
23. 03. 2017
Dát tip
Píšu ti i já – buď si mne pro příště zablokuj, nebo se s tím kurva smiř. (jenom pokus o humor)

K3
23. 03. 2017
Dát tip

Stáří bývá smutné, ale z tohohle mám dobrý pocit. T.


agáta5
23. 03. 2017
Dát tip

četlo se mi to dobře, o stáří  bych četla víc.... máš to moc krátký


Děkuji za výchval i za tip. :))


Buď se snaž víc, nebo se s tím kurva smiř.

To si napíšu do památníčku. ((-:


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru