zeď

Dobře. Ale tady to vnímám jednostranně, A přehrává řešení na B. Dovede si A představit, jak se cítí B?

zeď nemusí být jen z pocitu odcizení a chladu ,ale třeba  z nemožnosti  dělat něco víc/ strach, závazky atd./ přesto, že to tam je... jsou zapotřebí dva, kteří pro to musí něco udělat, díky

Tato báseň mě provokuje, je v ní potenciál, ale ne úplně dobře zpracovaný. Zeď, pocit ochlazení, odcizení ve vztahu, to je ohromně poeticky nosný základ. Ale závěrečný verš mi připadá jako takový hysterický výkřik v bezvýchodné situaci, nic neřeší. On postavil zeď, on už možná v té rovnici není. Potom už je zbytečné se takto imperativně dovolávat... Po delším čase jsem nakoukla do tvých děl, možná je moje nazírání posunuto, možná ses v tvorbě posunula ty. Zkusím tě od nynějška opět více sledovat.