Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jarní drobničky

10. 04. 2017
6
5
847
Autor
Movsar

Špičky ve špičce

Na Andělu holka v tričku. Má malá a strašně špičatá prsa, takzvané špičky. A v nich vaječný koňak. A i když ho není na nějakou opilou futroládu, je po poledni a kdekdo vyhlíží zákusky…


Příliš suchá metafora

Ze všech knihkupectví nejmilejší je mi Academia ve středu Václavského náměstí. Spravuje to tam parta ženských oděných jen svou intelektualitou. Vystupují z moře knih jako Afrodíté, zvou čtenáře do vln titulů, mocné pěny příběhů a teorií. A on pokaždé podlehne, vrhne se ze skály Můstku přímo za nimi, a čte, vzdálen břehům všedního dne. 


Romány v kostce

Reklamy jsou takové malé romány. „Aau, ty hemeroidy už mě zas bolí,“ sděluje unylým hlasem mladá žena kamarádce. Ta jí radí zajít na kliniku, kam s nimi šla i Klára. Mluví z rádia, víc tedy nevíme, ale nejspíš sedí v kuchyni u jedné z nich, pijí lahodný čaj a vůbec mají pěknou chvilku. Možná se pak přemístí do vedlejšího pokoje, sundají si kalhotky, ta unylá něco vytáhne z kabelky a kamarádka namísto ní sykne „aau“.

Pak z rádia mluví syn s otcem. „Táto, kdy sis koupil prvního golfa?“ ptá se jako desetiletý. Otec vypočítává, zjevně od volantu, kolik golfů vlastně za život měl. Pak mu syn oznámí, že si taky se snoubenkou chystají pořídit golfa. A jako hračku do čokolády umístí do své řeči překvapení, že čekají dítě; proto ten nový golf! Otec nadšeně zvýší hlas, bude děda. Možná je pak v ostré levotočivé zatáčce golf zradí. 


Turisti

Co sem přišli objevit? Zlatou žílu historie, pramen všeho piva? Anebo pravdu, kde ji pod silonkami stehno zdobí piha? Jdou za první větou příběhu, hledají příčinu své budoucí nostalgie? Když se jim podaří zapomenout na průvodce, třeba něco objeví.


Neděle na služebně

Zářivky svítí jako věčné ohně, aby o vítězství věku nadbytku nebylo pochyb. A kromě světla vydávají i i zvuk, do kterého z dálky vstupuje rádio recepčního, jinak tu je klid a mír. A protože je neděle a poledne, snad se i rozvoní hovězí vývar, rozcinkají lžíce. Ale ne, namísto toho za zavřenými dveřmi zvuk želez pistole, známé natažení závěru a cvaknutí kohoutu nasucho. Oběd se odkládá. 


5 názorů

Narvah
12. 04. 2017
Dát tip
nuda

Movsar
12. 04. 2017
Dát tip

ale jdi, právě proto te´d jdi do první cukrárny a tak řekněme dvě si kup a u stolku je s láskou sněz!


Josephina
12. 04. 2017
Dát tip

teď už si ty špičky nejspíš nekoupím, movsare! vždycky si vzpomenu, co jsi tady napsal :-))


Gora
10. 04. 2017
Dát tip

0kouzlení jarem i jistá nostalgie...ženy oděné intelektualitou se mi moc líbí.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru