Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
chlácholení hus
datum / id09.05.2017 / 478917Vytisknout |
autoragáta5
kategorieVolné verše
zobrazeno1785x
počet tipů26
v oblíbených1x
do výběru zařadilLyryk, Santi€, Zbora,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Symboly bažiny, mýtická vlčice. Rašelina

se smyčkou kolem krku. Tady se klíčí, opodál pohřbívá,

zde se dny točí

                   jako káča

v rozvířeném písku.

 

Vše, co má řád, je odděleno

strohostí větru, hmatatelným strachem.

 

Rozměklé podloží,

z něj rostou kmínky nohou – – klácené porosty

                                               v podpaždí oblohy.

Hledání pevných tvarů hlasu:

 

alespoň tato, pokud ne jiná marnost.



(egil 2004)

chlácholení hus

V noci jsou otevřené brány. Do ústí podvědomí, do měkkých částí
patrových snů.
Cílem je znovuvstání.
V přízemí drhají peří pod nohy a šeptem chlácholí husy
a pak tě povystrčí o patro výš,
kde pobíhají psi v papučích. Ticho je hmatatelné,
svazuje ruce do uzlů a ústům vyměňuje oči.
Psí srst se blýská        k pohlazení.
Stačí dřep a kolena jsou promazána.
Odhazuješ první závaží.
Mezi dva prsty chytneš kůži tmě. Trhneš.
Pár dírek ve věštecké kouli vypouští sníh, padá na ramena, chladí i hladí zároveň.
Odhazuješ druhé závaží.
Do třetího patra vytančíš.

Je tam.
Naskládaná v rohu oddechuje světlé chvilky.
Polykáš hvězdy, 
dýcháním z úst do úst poznáváš její jméno.
Hebká.
                        A tak k ní ulehneš i vstaneš v jednom okamžiku.

 

V bezkostním snu běží v ústrety vlčata.
Pod břichem jim kudrnatí sotva vylíhnuté chmýří.
Zašimrá.
A už je držíš, neposedná klubka.
Se strachem napojené srdce na srdce. Víra,
že strach se zapomíná.

A tlukot měnící se v symbiózu, když svítá.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

08.09.2017 22:07:42dát kritice tipMorticia Adams

Příjemné počtěni. *

19.08.2017 10:31:04dát kritice tipDickers

Nádhera ***

25.07.2017 13:01:37dát kritice tipAdriana Bártová

nádhera, T*

25.05.2017 06:05:34dát kritice tipagáta5

všem díky za zastavení a... je fajn, že mě čtete, mám radost

24.05.2017 23:52:49dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Hezký

24.05.2017 09:10:34dát kritice tipKolobajda

K tomu prostě není co dodat - jenom pochvalné T*************  (snad jen, že mám jako vždy zpoždění)

12.05.2017 23:19:09dát kritice tipnebula
zajímavé obrazy
11.05.2017 08:55:29dát kritice tipqíčala

hmmm ... měkké části patrových snů, pobíhající psi v papučích a pak ta vlčata v bezkostných snech - měkkoučká a heboučká - tajmená jen trošku:)

10.05.2017 16:45:03dát kritice tipVirginie

Moc krásně napsané.

10.05.2017 06:07:39dát kritice tipagáta5

ano, měkoučké jako sny :) jako ty správné sny!

díky všem za zastavení a čtení :)

09.05.2017 21:48:10dát kritice tipEvženie Brambůrková

Měkoučké. /T

09.05.2017 20:04:42dát kritice tipDodola

Taky jsem zažila patrové sny. Povznesená nálada z nich vydrží celý den, jako by se staly doopravdy.

09.05.2017 18:42:39dát kritice tipČudla

/*

09.05.2017 10:46:16dát kritice tipAlenakar

Líbí se mi to moc. Líbí se mi obě básně, jak ta tvoje tak ta egilova. Obě mají velmi něžnou atmosféru .Tip.

09.05.2017 10:25:58dát kritice tipagáta5

jo!  )))

09.05.2017 10:22:15dát kritice tipKočkodan
Kazdého by presla depka,
kdyby videl dogu v trepkách. :-)
09.05.2017 08:55:10dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Umíš se poutavě vyjadřovat - poklona:-) - mým kolenům by nestačil pouhý dřep:-(



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.