Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Boty

20. 05. 2017
18
19
1794

Pokud umíte dobře smlouvat, jste psychicky odolní a máte moře času, můžete na venkovském trhu koupit mnoho druhů zboží za ceny jen o málo vyšší, než v kamenných obchodech.

Zajímalo by mne, kdo šíří nesmyslné zprávy o balkánských bazarech, které jsou rájem pouze pro milovníky koženkové obuvi a laciných imitací značkových oděvů. Už jenom ochutnávky ovoce, zeleniny, nakládaných oliv, ajvarů a marmelád, všech těch sýrů, kajmaků, pršutů a domácích chlebů zasytí i takového obžeru, jakým jsem já. A to nemluvím o tradiční rukodělné výrobě užitého umění, které u nás doma jen tak neuvidíte. Například překrásně vytepaný měděný destilační přístroj, včetně topeniště, epruvety a vodou chlazeného šnekového chladiče k dostání za necelých dvě stě eur, by nadchl srdce nejednoho našeho ovocnáře. Na rozdíl od černohorských však české orgány činné v trestním řízení, neřku-li náš drahý ministr financí, nemají pro toto ušlechtilé hobby pochopení.


Jazyková vybavenost venkovských trhovců je neuvěřitelná. Kromě českých pozdravů a číslovek ovládají i nejpoužívanější odposlechnuté fráze, jako - Ježíšmarjá! To je ale drahota! Nemám peníze! Mnozí nadto dokážou vyjmenovat víc našich politiků a členů fotbalové reprezentace než já.

Ovšem zcela jinak je tomu v moderních turistických centrech.

„Bukvy znáju, no slová něpanimáju,“ kroutili donedávna hlavami ruští turisté při četbě vývěsních tabulí na obchodech. Dnes ale tradiční cyrilice přijde mladým Černohorcům nemoderní, tak všechno začínají přepisovat do latinky. Foneticky. Před cedulemi s nabídkou zboží teď svorně kroutí hlavami všichni turisté, dokonce i místní. A to ještě zdaleka není konec.

Podle toho, co tu i onde v Evropě po sobě zanechali, to vypadá, že Turci nebyli ani tak nájezdníky, jako spíš obchodníky s komoditami. Černou Horu obohatili o záchod, med, kávu a hospodářství. Z naší domoviny si do ní našla cestu pouze již zmíněná cyrilice, fotbal a Vietnamci. No ano, Vietnamci. Navzdory očekávání jsou černohorské butiky pro turisty plné vietnamského zboží i vietnamského personálu a jejich vývěsní štíty zdobí roztodivné klikyháky, jejichž význam si mohu jen domýšlet, ale raději nechci. Turista zde nalezne ošklivé a předražené cetky, které nikdy potřebovat nebude, přesto si je koupí, a to je úhrnem princip fungování ekonomiky v turistickém průmyslu.

Výkladní skříň jednoho z těchto obchůdků už řadu dní působila omamně až psychotropně na moji ženu. Kdykoli jsme šli kolem, strnula před výkladem, v oku se jí usadil zvláštní cink a počala se autisticky kývat. Takovéto pocity naposledy zažívala asi jako čtyřletá, když pod stromečkem uviděla mrkací panenku. Je známo, že ženský mozek vylučuje více oxytocinu a serotoninu, což jsou neurotransmitery, které podle biologů vyvolávají u lidí pocit, že mají málo bot. I stalo se, že z manželky vyhřezl mohutný pramen nezvladatelného citu pro boty na nestoudně vysokých podpatcích, od kterých ji dělilo jen tenké sklo výlohy. Tak mocnému vábení nelze odolávat donekonečna, že, proto jsme jednoho dne do butiku vstoupili s otázkou, na kolik peněz by nás takový špás přišel.

Vietnamec na mě pohlédl tak zpříma, jak jen mu to jeho šikmé oči dovolovaly, a vyslovil sumu, za kterou bych si mohl na týden pronajmout středně oplutou jachtu. Vzápětí vypukla ohnivá licitace, na jejímž konci jsme si s prodejcem připili na zdraví, na dlouhý život a na tykání, leč i poté Nguyen neoblomně trval na původní nemravně vysoké částce.

„Snad si trochu té devizové marnivosti můžeme dovolit, jsme na dovolené, ne?“ utrhla se na mě žena a neochotně zouvala obdivované škorně.

„Jistěže si můžeme dovolit koupit boty. Ovšem za tuto cenu,“ zalistoval jsem bankocetlemi v peněžence, „nanejvýš jednu.“

Od té doby vím, že některé ženy (víte, které myslím) se dokáží tři týdny dělit o své pocity z události, která ve skutečnosti trvala tři minuty.

 


19 názorů

baaba
18. 08. 2018
Dát tip

jj - Nguyen je dneska už na vrcholu potravního řetězce skoro všuded.

středně oplutá jachta****


Díky, díky. Vida, kdo by si pomyslel, že můj článek ti pomůže autodiagnostikovat tak závažnou chorobu. ☺


8hanka
24. 09. 2017
Dát tip

budem sa trápne opakovať, nech čítam od teba čokoľvek je to super, pobaví, neurazí, veľa sa dozviem, škoda, že toto čítam až teraz, mohla som si ušetriť cestu k lekárovi,  až on prišiel na to, že môj mozog produkuje málo serotoninu, mohlo mi to byť jasné už vtedy, keď kolegyne nakupovali jesenné topánky,  ja doteraz  bez záujmu  obchádzam výklady  predajní s obuvou v tri roky starých teniskách...

 

"Je známo, že ženský mozek vylučuje více oxytocinu a serotoninu, což jsou neurotransmitery, které podle biologů vyvolávají u lidí pocit, že mají málo bot."


lastgasp
26. 08. 2017
Dát tip

Výborný námět ze života déle spolužijících manželů. ***


Díky, díky přátelé. Zdá se, že dílko se líbilo všem, kromě mojí ženy. No co už, že.


srozumeni
01. 07. 2017
Dát tip
Velmi zdařilé...neurotransmitery vyvolávající pocit malého množství bot mě asi pobavilo nejvíc...***

macecha
25. 05. 2017
Dát tip

živě jsem si to představila .... T*


Markel
23. 05. 2017
Dát tip

lehké, vtipné, akorát

tak to má být, tak to mám rád(a) *


Alenakar
22. 05. 2017
Dát tip

Vidím,že globalizace postupuje i na Bálkáně mílovými kroky. Hlavní postavou mezi balkánskými obchodníky je nakonec Vietnamec...Tip.


upupa
21. 05. 2017
Dát tip

Pekne podávané príbehy z exotickej krajiny. Človek sa cíti, akoby bol tam.


Anita09
20. 05. 2017
Dát tip

Jestli tys neměl schválně poloprázdnou peněženku, když už jsi věděl, že asi budeš muset brzy kupuvat boty, které se ti nelíbí.


Kočkodan
20. 05. 2017
Dát tip
Po stránce osobního favorita to vidím podobně jako Gora. Také se mi ale například obzvlášť líbil průběh respektive výsledek smlouvání.

ano, přímý pohled šikmých očí - a středně oplutá jachta  :oD


inu, čím blíže ke zdroji, tím lepší kvalita...Česko je na konci řetězu, tak má vetešnictví...:o)


Ceny příjemně překvapily, protože v normálních krámech byly v přepočtu nižší než u nás (ano, Česko se nepozorovaně stalo ohavně drahou zemí a myslím, že tomu není konec). Zvláštností bylo, že Vietnamci vedli butiky, nikoli vetešnictví, jak jsme zvyklí.


Tak to mne opět pobavilo. /T


opět výborné.


Diana
18. 05. 2017
Dát tip

Dobrý! :-)))*


Gora
18. 05. 2017
Dát tip

Ohó, již tento díl četla choť? Myslím, že někdo bude bez večeře:-)) Nákupy s cinkem v oku jsou obřad!

Dnešní TOP:  jak jen mu to jeho šikmé oči dovolovaly/pohled zpříma:-)/


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru