Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Gita
datum / id02.06.2017 / 479447Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno1022x
počet tipů15
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Gita

 

Špalíček, historické náměstí a dům, kde dodýchal vévoda z Valdštejna. Cheb, město příliš blízko západního světa, sloužil v sedmdesátých letech režimu jako výkladní skříň. S udržovanou fasádou, ale jen zepředu. V zadních traktech domů a dvorů žily obyčejné příběhy…

Stačilo nahlédnout za nejbližší roh a nechat se vést  křídovou linkou, kterou malovaly děti ze dvorů na druhé straně domů. Další dětské prsty obtahovaly tu čáru na zdech do ztracena. Jak vzrušující bylo jít po „stopě“, i když v tomhle případě z toho koukal špinavý ukazováček.

Gita, obklopena několika mladšími děvčaty, seděla na klepadle. Pozorovala vetřelce, novou holku na kole, jak se projížděla z kopečka horní části dvora na hřiště, párkrát je objela a zas hurá do kopečka. Nikoho si nevšímala. Jako by jí patřil celý dvůr! Měla na sobě modrou teplákovou soupravu zářící novotou a při jízdě pohazovala dlouhými hnědými vlasy.

Gita seskočila z klepadla a stoupla si děvčeti do cesty. Vyčkávala. Cyklistka se řítila z kopce přímo na ni. Stihla zabrzdit, ale spadla a narazila předním kolem do bojovně rozkročené Gity.

„Jsi slepá? Máš nosit brejle, když nevidíš!“ peskovala Gita neznámou dívku, která byla o dobrých pět let mladší.

„Brejle mám, ale doma. Měla jsi uhnout, když jedu.“ Vyhrnula nohavici tepláků, měla sedřené koleno a pláč na krajíčku.

„Ty drzá krávo, všichni musí ustoupit přede mnou, jsem tady nejstarší!“  Do snědého obličeje se zcuchanými vlasy vehnal brunátnou barvu vztek. Popadla neznámou za vlasy a táhla prudkým svahem k sobě. Křičela na zkoprnělou dívku a nakonec jí vrazila facku. Pak odešla středem ke vchodu do domu, kde bydlela. Tak, a je to, pěkně to té holce vytmavila.

Gita končí devítku ve zvláštní a půjde makat do zahradnictví. Fotr hnije v base a máma jí furt vyhrožuje polepšovnou. A ta cizí holka musí dostat za vyučenou, za to všechno, co ona, Gita, nikdy neměla a nebude mít. Kývla ve vratech vítězoslavně kamarádkám a zaplula do chodby. Raději zmizet, kdyby šla žalovat…

Dívka s kolem si utřela slzy do ušmudlané dlaně. Ostatní děti slezly z klepadla a obklopily ji.

„Půjčila bys mi na chvíli kolo?“ zeptala se Lída. Nabídla dlouhovlásce čistý kapesník. Ta v duchu uslyšela nabádání rodičů – ne abys to kolo někomu půjčovala, zničí ho a nebudeš mít nic, pamatuješ, jak ti nedávno děti od kolotočů ukradly novou koloběžku…

Zaváhala, ale pak přistrčila řídítka k Lídě.

Za několik dní přišla Gita na dvůr. Její klepadlo obsadila ta nová holka. Na vypůjčeném kole se projížděla Lída.  Pišta i Dinka už stáli ve frontě. S Gitou se nikdo nebavil.

Chm, nebude tady ztrácet čas. Sklonila hlavu a šourala se pryč.

 

Dvory z odvrácené strany náměstí vždy patřily dětem a jejich nekonečným hrám.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.06.2017 15:26:39dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Lakrove, díky za zastavení:-)

06.06.2017 15:24:43dát kritice tipLakrov
redaktor prózy

Hezká sonda do dětský životů z minulosti. Nebo je to dnes podobné a jen my  už to neumíme vidět?  Tip.  

05.06.2017 19:37:41dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hugí, dík...nezbývá než věřit, že jsi nečetl jen ji:-)))

05.06.2017 18:32:03dát kritice tipHugo Ramon

Ta poslední věta je fantastická. Dík :-)

04.06.2017 20:46:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, ď:-)))

04.06.2017 18:17:20dát kritice tipK3
redaktor prózy

T.

03.06.2017 17:28:48dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

blackie, dík, ano, byla jsem ta šťastnější...

03.06.2017 17:23:17dát kritice tipblacksabbath

pár šlápnutí v čase zpět .......jedu s tebou na kole.................*/***

03.06.2017 14:42:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Diano, já děkuju za to, že se ke mně vracíš číst.

03.06.2017 14:31:53dát kritice tipDiana

Ani děti to nemají lehké. Já měla neskutečné štěstí na kamarády, na kolegy a vůbec na lidi. Díky za ten příběh, uvědomila sem si leccos a jsem vděčná..****. 

03.06.2017 01:07:15dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Kočkodane, byla to již skoro dospělá dívka, a co s ní bylo dál, nevím...díky:-)

02.06.2017 23:11:23dát kritice tipKočkodan
Mně se z Gitušky otvírala v kapse imaginární rybička.

02.06.2017 21:43:22dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jarrdo, díky, potěšil jsi:-))

02.06.2017 21:31:14dát kritice tipJarrda

Dzravím.

Cítím, že krátký příběh je z doby, kdy ještě děti neseděly u počítačů.

Cítím, že v tom je trocha autorčina dětství.

Cítím, že autorka chce říci, jak jsou děti bezprostřední a citové strádání se transormuje do jejich negativních emocí, které mohou být pro druhé nebezpečné ve vertikální i horizontální časové ose.

Pěkně se to čte, je to poutavé a od začátku mne to vtáhlo do děje.  Palec nahoru. :))

02.06.2017 20:49:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, díky ti:-)

02.06.2017 20:48:54dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dodolo, vidím, že to znáš:-) a moc díky

02.06.2017 20:42:11dát kritice tipEvženie Brambůrková

Připomínka dětství je mnohdy krásná i bolestná zároveň. Dobře to umíš napsat. /T

02.06.2017 20:41:03dát kritice tipDodola

Hlavně nikomu nic nepůjčuj, a ztratíš kamarády. A naopak. Rodičům to nedochází :-) Vytáhla jsi mi z paměti sérii podobných zážitků... to už snad ani není pravda...

02.06.2017 17:05:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Květoni, děkuju:-)

02.06.2017 15:50:12dát kritice tipKvětoň Zahájský

Děti jsou krutá, ale spravedlivá a čistá stvoření. Dělají ale jen to, co bychom my chtěli, kdybychom mohli.

02.06.2017 14:29:29dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jani, díky, že mne čteš. Kolo bylo opravdu něco vyjímečného, v Chebu pak začali vyrábět Esky, ale taky drahé...dík.

02.06.2017 14:17:45dát kritice tipvesuvanka

Irčo, opět skvěle napsané dílo, které mě také vrátilo do dětství - kolo byla tehdy vzácnost. Vzpomínám, jak se kamarádky učily  jezdit "pod rámem" na vypůjčeném starém pánském kole.  TIP

02.06.2017 13:04:14dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Štírko, naopak já děkuju tobě za milá slova...já píšu prostě, obyčejně...dík

02.06.2017 13:03:07dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, moc děkuju, tohle není odpozorované, ale prožité...dík!

02.06.2017 13:01:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Čudlí, díky, dnes by z toho rodiče udělali dětskou šikanu...všichni jsou na vše tolik hákliví:-(

Děkuju ti.

02.06.2017 10:38:10dát kritice tipŠtírka

Umíš vrátit čas a příběh zozprostřít tak, že není těžké do něj vstoupit a vidět vše jako na dlani. Gratuluji. Snad i tiše závidím tu zvláštní schopnost, která zposobí, že čtenář nevnímá slova, ale je uprostřed děje.....***

02.06.2017 10:01:51dát kritice tiprevírník

Jsi trpělivá pozorovatelka. Hezký střípek.

02.06.2017 09:03:15dát kritice tipČudla

Připomělo mi to moje dětství. Něco podobného si pamatuji. /*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.