Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Gita

02. 06. 2017
16
30
2863
Autor
Gora

 

Špalíček, historické náměstí a dům, kde dodýchal vévoda z Valdštejna. Cheb, město příliš blízko západního světa, sloužil v sedmdesátých letech režimu jako výkladní skříň. S udržovanou fasádou, ale jen zepředu. V zadních traktech domů a dvorů žily obyčejné příběhy…

Stačilo nahlédnout za nejbližší roh a nechat se vést  křídovou linkou, kterou malovaly děti ze dvorů na druhé straně domů. Další dětské prsty obtahovaly tu čáru na zdech do ztracena. Jak vzrušující bylo jít po „stopě“, i když v tomhle případě z toho koukal špinavý ukazováček.

Gita, obklopena několika mladšími děvčaty, seděla na klepadle. Pozorovala vetřelce, novou holku na kole, jak se projížděla z kopečka horní části dvora na hřiště, párkrát je objela a zas hurá do kopečka. Nikoho si nevšímala. Jako by jí patřil celý dvůr! Měla na sobě modrou teplákovou soupravu zářící novotou a při jízdě pohazovala dlouhými hnědými vlasy.

Gita seskočila z klepadla a stoupla si děvčeti do cesty. Vyčkávala. Cyklistka se řítila z kopce přímo na ni. Stihla zabrzdit, ale spadla a narazila předním kolem do bojovně rozkročené Gity.

„Jsi slepá? Máš nosit brejle, když nevidíš!“ peskovala Gita neznámou dívku, která byla o dobrých pět let mladší.

„Brejle mám, ale doma. Měla jsi uhnout, když jedu.“ Vyhrnula nohavici tepláků, měla sedřené koleno a pláč na krajíčku.

„Ty drzá krávo, všichni musí ustoupit přede mnou, jsem tady nejstarší!“  Do snědého obličeje se zcuchanými vlasy vehnal brunátnou barvu vztek. Popadla neznámou za vlasy a táhla prudkým svahem k sobě. Křičela na zkoprnělou dívku a nakonec jí vrazila facku. Pak odešla středem ke vchodu do domu, kde bydlela. Tak, a je to, pěkně to té holce vytmavila.

Gita končí devítku ve zvláštní a půjde makat do zahradnictví. Fotr hnije v base a máma jí furt vyhrožuje polepšovnou. A ta cizí holka musí dostat za vyučenou, za to všechno, co ona, Gita, nikdy neměla a nebude mít. Kývla ve vratech vítězoslavně kamarádkám a zaplula do chodby. Raději zmizet, kdyby šla žalovat…

Dívka s kolem si utřela slzy do ušmudlané dlaně. Ostatní děti slezly z klepadla a obklopily ji.

„Půjčila bys mi na chvíli kolo?“ zeptala se Lída. Nabídla dlouhovlásce čistý kapesník. Ta v duchu uslyšela nabádání rodičů – ne abys to kolo někomu půjčovala, zničí ho a nebudeš mít nic, pamatuješ, jak ti nedávno děti od kolotočů ukradly novou koloběžku…

Zaváhala, ale pak přistrčila řídítka k Lídě.

Za několik dní přišla Gita na dvůr. Její klepadlo obsadila ta nová holka. Na vypůjčeném kole se projížděla Lída.  Pišta i Dinka už stáli ve frontě. S Gitou se nikdo nebavil.

Chm, nebude tady ztrácet čas. Sklonila hlavu a šourala se pryč.

 

Dvory z odvrácené strany náměstí vždy patřily dětem a jejich nekonečným hrám.


30 názorů

Gora
05. 01. 2021
Dát tip

Díky, Boženo...


64T.B.S.
05. 01. 2021
Dát tip

Zapůsobilo to na mě, mám sestřenici Gitu, ale ta byla úplně jiná


Gora
06. 06. 2017
Dát tip

Lakrove, díky za zastavení:-)


Lakrov
06. 06. 2017
Dát tip

Hezká sonda do dětský životů z minulosti. Nebo je to dnes podobné a jen my  už to neumíme vidět?  Tip.  


Gora
05. 06. 2017
Dát tip

Hugí, dík...nezbývá než věřit, že jsi nečetl jen ji:-)))


Hugo Ramon
05. 06. 2017
Dát tip

Ta poslední věta je fantastická. Dík :-)


Gora
04. 06. 2017
Dát tip

Karle, ď:-)))


K3
04. 06. 2017
Dát tip

T.


Gora
03. 06. 2017
Dát tip

blackie, dík, ano, byla jsem ta šťastnější...


pár šlápnutí v čase zpět .......jedu s tebou na kole.................*/***


Gora
03. 06. 2017
Dát tip

Diano, já děkuju za to, že se ke mně vracíš číst.


Diana
03. 06. 2017
Dát tip

Ani děti to nemají lehké. Já měla neskutečné štěstí na kamarády, na kolegy a vůbec na lidi. Díky za ten příběh, uvědomila sem si leccos a jsem vděčná..****. 


Gora
03. 06. 2017
Dát tip

Kočkodane, byla to již skoro dospělá dívka, a co s ní bylo dál, nevím...díky:-)


Kočkodan
02. 06. 2017
Dát tip
Mně se z Gitušky otvírala v kapse imaginární rybička.

Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Jarrdo, díky, potěšil jsi:-))


Jarrda
02. 06. 2017
Dát tip

Dzravím.

Cítím, že krátký příběh je z doby, kdy ještě děti neseděly u počítačů.

Cítím, že v tom je trocha autorčina dětství.

Cítím, že autorka chce říci, jak jsou děti bezprostřední a citové strádání se transormuje do jejich negativních emocí, které mohou být pro druhé nebezpečné ve vertikální i horizontální časové ose.

Pěkně se to čte, je to poutavé a od začátku mne to vtáhlo do děje.  Palec nahoru. :))


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Evži, díky ti:-)


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Dodolo, vidím, že to znáš:-) a moc díky


Připomínka dětství je mnohdy krásná i bolestná zároveň. Dobře to umíš napsat. /T


Dodola
02. 06. 2017
Dát tip

Hlavně nikomu nic nepůjčuj, a ztratíš kamarády. A naopak. Rodičům to nedochází :-) Vytáhla jsi mi z paměti sérii podobných zážitků... to už snad ani není pravda...


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Květoni, děkuju:-)


Děti jsou krutá, ale spravedlivá a čistá stvoření. Dělají ale jen to, co bychom my chtěli, kdybychom mohli.


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Jani, díky, že mne čteš. Kolo bylo opravdu něco vyjímečného, v Chebu pak začali vyrábět Esky, ale taky drahé...dík.


vesuvanka
02. 06. 2017
Dát tip

Irčo, opět skvěle napsané dílo, které mě také vrátilo do dětství - kolo byla tehdy vzácnost. Vzpomínám, jak se kamarádky učily  jezdit "pod rámem" na vypůjčeném starém pánském kole.  TIP


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Štírko, naopak já děkuju tobě za milá slova...já píšu prostě, obyčejně...dík


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Jardo, moc děkuju, tohle není odpozorované, ale prožité...dík!


Gora
02. 06. 2017
Dát tip

Čudlí, díky, dnes by z toho rodiče udělali dětskou šikanu...všichni jsou na vše tolik hákliví:-(

Děkuju ti.


Štírka
02. 06. 2017
Dát tip

Umíš vrátit čas a příběh zozprostřít tak, že není těžké do něj vstoupit a vidět vše jako na dlani. Gratuluji. Snad i tiše závidím tu zvláštní schopnost, která zposobí, že čtenář nevnímá slova, ale je uprostřed děje.....***


revírník
02. 06. 2017
Dát tip

Jsi trpělivá pozorovatelka. Hezký střípek.


Čudla
02. 06. 2017
Dát tip

Připomělo mi to moje dětství. Něco podobného si pamatuji. /*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru